Mezinárodní dohoda o zastavení používání chemikálií, které poškozovaly ozonovou vrstvu, byla úspěšná. Alespoň to podle BBC uvádí nejnovější zpráva Organizace spojených národů (OSN). Kroky přijaté na záchranu ozonové vrstvy fungovaly podle očekávání, a k jejímu zotavení tedy může dojít během několika následujících desetiletí.
Ozonová vrstva je tenká část zemské atmosféry, která pohlcuje většinu ultrafialového záření ze Slunce. Když dojde k jejímu narušení, škodlivé paprsky se můžou dostat až na povrch naší planety, což je potenciálně nebezpečné pro lidi i další živé tvory, protože záření umí poškodit DNA a způsobit spálení od Slunce. To následně zvyšuje riziko mnoha problémů, jako je třeba rakovina kůže.
K narušení ozonové vrstvy začalo docházet od 70. let minulého století. Mohly za to především chlorfluoruhlovodíky, které se běžně nacházely ve sprejích, ledničkách, pěnových izolacích a klimatizacích. Vědci problém objevili v roce 1985 a jen o dva roky později byl podepsán Montrealský protokol, v němž 46 zemí slíbilo postupné vyřazení škodlivých chemikálií. Dohoda se později stala vůbec první smlouvou OSN ratifikovanou všemi státy.
O dva stupně chladněji
Ještě několik let však trvalo, než se přijatá opatření začala projevovat. Antarktická ozonová díra se tak rozšiřovala až do roku 2000, poté se její plocha a hloubka začaly pomalu zmenšovat. Nejnovější zpráva, jež vznikla ve spolupráci OSN s Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pak tento dlouhodobý pozitivní vývoj potvrdila.
Pokud budou v současnosti platná omezení zachována, ozonová vrstva by se měla v příštích desetiletích zcela obnovit. Nejpozději v roce 2066 by k tomu mělo dojít nad Antarktidou, kde bylo poškození vůbec nejhorší. A zatímco v roce 2045 zmizí i z oblasti Arktidy, zbytek světa se ozonové díry zbaví už o pár let dříve.
Záchrana ozonové vrstvy má navíc pozitivní efekt na globální oteplování, protože mnohé škodlivé chemikálie zakázané Montrealským protokolem představují zároveň silné skleníkové plyny. Vědci tedy zjistili, že jejich omezení zabrání do poloviny tohoto století oteplení naší planety až o 1 °C. Pokud bychom tyto chemikálie stále používali, teplota by se naopak zvyšovala zhruba o 3 procenta ročně.
Saze z raket jsou extrémně škodlivé
Pozitivní zpráva je mnohými lidmi vnímána jako důkaz toho, že rychlá mezinárodní akce může vést k odvrácení závažných ekologických krizí. Někteří odborníci však varují, že ještě není vyhráno. Hrozbu pro plné obnovení ozonové vrstvy totiž představuje třeba stále se zvyšující počet startů kosmických raket.
Tým amerických a britských vědců totiž ve svém nedávném výzkumu zjistil, že částice sazí z raket jsou téměř pětsetkrát účinnější při zadržování tepla v atmosféře než všechny ostatní zdroje sazí dohromady. Aktuální úbytek ozonu způsobený kosmickými lety je sice ještě malý, s jejich vzrůstajícím počtem by se však problém mohl nadále zhoršovat.
I z těchto důvodů se nyní vesmírné společnosti zabývají tím, jak lze množství produkovaných emisí snížit. Asi nejdále je v tomto výzkumu zatím americký startup Stoke Space, který vyvíjí znovupoužitelnou raketu poháněnou ekologickým palivem. Ačkoli je nová technologie teprve v prvních fázích testování, už nyní si podle CNBC získala hned několik investorů. Mezi nimi je i klimatický fond zakladatele Microsoftu Billa Gatese.
