Linuxové povstání

26. 2. 2003

Globální společenství nadšenců obrací počítačový svět naruby

Seznamte se s digitálním kočovníkem Nicholasem Walkerem. Podobně jako bluesoví hudebníci, kteří se kdysi toulali po americkém jihu a zpívali za trochu jídla, je osmnáctiletý nedostudovaný středoškolák stále na cestách a občas nabídne své programovací schopnosti za místo k přespání nebo pár peněz. Viděl toho už opravdu hodně: od diskusních setkání programátorů v Istanbulu až po světoznámou Artificial Intelligence Laboratory na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Walkerova mladá a upřímná tvář prozrazuje vše - je idealistou, který věří ve sdílení softwarových inovací s ostatními. „Nerad prodávám a vydělávám na věcech, kterými se zabývám,“ vysvětluje v domě svých rodičů v New Hampshire během přestávky mezi cestami.
Je až neuvěřitelné, že Walker má spřízněnou duši, vzdálenou 480 kilometrů jižním směrem, ve dvanáctém patře manhattanského mrakodrapu. Sedmatřicetiletý Jeffrey M. Birnbaum pracuje jako ředitel výpočetních technologií v divizi velké makléřské firmy Morgan Stanley pro institucionální dluhopisy. Birnbaum je tak konzervativní, že nosí oblek neustále. Řekli byste, že tento šroubek v kapitalistické mašinérii nemůže mít s mladým Walkerem nic společného, ale Birnbaum sází technologickou budoucnost firmy Morgan Stanley na softwarové projekty typu „open source“ (otevřený zdrojový text programu, převážná většina firem zdrojový text tají), kterých se účastní také Walker.
Birnbaum úplně propadl Linuxu: jde o velmi levný operační systém typu open source, který je alternativou operačních systémů Windows od Microsoftu a Solaris společnosti Sun Microsystems. V současné době nahrazuje čtyři tisíce výkonných serverů s tradičním programovým vybavením daleko levnějšími stroji na bázi Linuxu. Předpokládané úspory během pěti let: až sto milionů dolarů. Zneklidňuje Birnbauma skutečnost, že nekonvenční mladíci, jako je Walker, rozhodují o Linuxu? Ani trochu. „Vidíme jejich práci a ta je kvalitní,“ prohlašuje.
Právě ve chvíli, kdy se zdálo jisté, že svět technologií ztratil svou jiskru, je na vzestupu mohutné hnutí. Nesourodé společenství dobrovolníků, kteří programují svobodný software, je rozptýlené po celém světě a vzájemný kontakt zajišťuje internet. Hnutí open source nyní představuje revoluci ve vývoji programového vybavení. Klíčem k veškerému volně vytvářenému softwaru je operační systém Linux, který je tak tvárný, že může běžet na čemkoli - od superpočítačů IBM až po mobilní telefony Motorola. Protože je Linux typu open source, můžete si jej volně stáhnout z webu. Velké podniky si ho však zpravidla kupují jako součást řešení, které obsahuje také služby.
Oblast počítačů už asi nikdy nebude taková jako dřív. Představte si, jaký chaos energetického odvětví by způsobil nekonvenční nováček, který by začal rozdávat benzin. Linux vnesl stejné zmatky do oblasti technologií. Prakticky všechny technologické společnosti musí řešit problém, jak Linux využít - nebo jak se vyhnout tomu, aby je nesmetl. Nenechte se oklamat nevinným pohledem maskota Linuxu tučňáka Tuxe: tato věcička lomcuje rovnováhou sil v počítačovém průmyslu. Linux představuje největší hrozbu pro hegemonii společnosti Microsoft od éry prohlížeče Netscape z roku 1995.
V současnosti se Linux dostal do hlavního proudu, kde jej podporují technologičtí giganti, jako je Intel, IBM, Hewlett-Packard a Dell. Linux získává místo v komerční sféře od společnosti DaimlerChrysler až po firmu Tommy Hilfiger - o téměř všech hlavních makléřských firmách na Wall Street ani nemluvě. Před třemi lety Linux začínal prakticky na nule - nyní má podíl 13,7 procenta na trhu serverových počítačů, který má celkový objem 50,9 miliardy dolarů. Firma IDC pro výzkum trhu očekává, že podíl vzroste v roce 2006 na 25,2 procenta a Linux se dostane na druhé místo. A teď se podržte: podle IDC v letošním roce skončí dlouhý růst jedničky na serverovém trhu Microsoftu, který má podíl 59,9 procenta, a společnost začne pomalu klouzat dolů. Na druhé straně si Linux razí cestu do celé řady zařízení spotřební elektroniky, k nimž patří konzole Sony PlayStation na hraní videoher a přístroje TiVo pro nahrávání televizních pořadů. „Už Linux dospěl? Odpověď je absolutní, rozhodné a jednoznačné ano,“ tvrdí manažer skupiny v divizi IBM Software Steven A. Mills.
Takový vývoj nemohl předvídat nikdo - dokonce ani mladý finský programátor Linus Torvalds, který v roce 1991 napsal zdrojový text linuxového jádra a vytvořil zjednodušenou verzi Unixu pro osobní počítače (PC). Torvalds se domníval, že půjde o volně dostupnou hračku pro počítačové fandy, kteří nebyli spokojeni s produkty velkých technologických společností, jako je Microsoft nebo IBM. „Kdyby mi někdo před dvanácti lety řekl, co se stane, byl bych totálně ohromen,“ konstatuje Torvalds.
Jak se Linux zařadil do hlavního proudu? Tím, že došlo k sjednocení trojice mocných sil. První sílu lze přičíst mizerné ekonomice. Velké podniky, které jsou z důvodu snižování výpočetních nákladů pod velkým tlakem, začaly hledat levné alternativy. Druhou silou je firma Intel, která dominuje výrobě procesorů pro počítače PC: uvolnila totiž těsné vazby na společnost Microsoft a začala vyrábět čipy pro Linux. Tento krok umožnil velkým podnikům, aby získaly veškerou potřebnou výpočetní kapacitu za zlomek ceny jiných platforem. Třetí silou je všeobecný odpor vůči Microsoftu a zároveň strach, že má na dosah kompletní kontrolu nad velkými podnikovými zákazníky. „Vždy se snažím o to, abych měl dynamické konkurenční prostředí. Proto se zaměřujeme na Linux a jedeme na jeho vlně: na cestě kupředu tak máme možnosti výběru,“ vysvětluje John A. McKinley Jr. - výkonný místopředseda pro globální technologie a služby ve společnosti Merrill Lynch & Co., která na Linuxu provozuje několik klíčových aplikací pro obchodování s cennými papíry.
Společnost Microsoft bere hrozbu vážně. Zatímco ve stolních systémech si firma udržuje monopol, nástup Linuxu do sféry serverů ohrožuje klíčovou oblast růstu, která zároveň ovládá většinu internetu. Na otázky s touto tematikou odmítá odpovídat předseda firmy William H. Gates III. i generální ředitel Steven A. Ballmer. Nicméně skupinový místopředseda James Allchin, který řídí oblast Windows, označuje Linux za „konkurenta číslo 1 této společnosti“ - dokonce většího než IBM nebo Sun. Protože je Linux volně dostupný, podrývá Microsoft podobným způsobem, jakým tato firma ničila své soupeře v uplynulých dvaceti letech: nižšími cenami. Microsoft však tvrdí, že systém Windows má větší schopnosti než Linux, a argumentuje tím, že inovativní technologie, jako je Tablet PC, budou stále přicházet jen od komerčních softwarových vývojářů.
Míra frustrace je přesto vysoká. Craig Mundie, jeden z manažerů a hlavní stratég Microsoftu, dokonce označuje Linux za nezdravý prvek v technologickém průmyslu. „V konečném důsledku jde o to, zda si společnosti budou cenit duševního vlastnictví, či nikoli,“ domnívá se.
V tomto bodě má pravdu. Počítačový průmysl byl založen na jednoduchém předpokladu: společnosti investují prostředky do vývoje softwaru, který prodávají, a vracejí slušnou část výdělku do dalšího vývoje. Nyní však tyto finanční toky ohrožuje filozofie open source. Nejde jen o to, že je operační systém Linux volně dostupný. Před využitím programového vybavení typu open source musí technologické společnosti souhlasit s licenční smlouvou, v níž se zavazují dát volně k dispozici všechny inovace, které vyvinou na jeho základě. „Obchod se nevytrácí,“ vysvětluje profesor fakulty Sloan School of Management na MIT Eric von Hippel, „ale mění svou podobu. Pokud operační systém nevynáší peníze, budete je muset vydělat jinde.“
Aby technologické společnosti mohly prosperovat v nových podmínkách, budou muset fungovat jiným způsobem. Jedna z možností je postavit své podnikání na prodeji služeb, jako to dělá IBM, nebo vyvíjet software pro platformu Linux jako Oracle se svou databází. Firma Dell Computer z Linuxu těží a zároveň uniká jeho nástrahám tím, že se drží stranou softwarového odvětví.
Z dlouhodobého hlediska hnutí open source ohrožuje obrovské sektory softwarového průmyslu. Je sice pravda, že dobrovolní programátoři často postrádají úzce specializované znalosti, a proto jsou komplexní podnikové aplikace zřejmě mimo jejich dosah, nicméně základní databázové a e-mailové systémy typu open source jsou již delší dobu k dispozici. Co se stane, když je velcí podnikoví zákazníci začnou hromadně zavádět? I když nikdo přesně neví, kam až open source dojde, může podstatně snížit zisky.
Z linuxového fenoménu vzejdou vítězové a poražení stejně jako u všech velkých změn vývoje. K vítězům bude pravděpodobně patřit firma IBM, která se specializuje na vysoce výkonnou výpočetní techniku a nyní prodává dvakrát víc linuxových serverů než kterákoli jiná počítačová firma. Také výrobce procesorů Intel se chytil Linuxu, jenž ho táhne do světa počítačů s vysokým výkonem. Dell zase na plný plyn vyrábí levné linuxové servery, které přímo prodává společnostem prostřednictvím internetu.
I když Microsoft může vůči Linuxu pouze ztratit, hnutí open source způsobuje mnohem větší škody společnosti Sun Microsystems. Část zákazníků této firmy přechází na stroje s linuxem, které vykonávají podobné činnosti za zlomek ceny. Například webový systém společnosti E*Trade Group pro obchodování s akciemi nahradil 60 počítačů s čipem Sun Sparc, z nichž každý stál 250 tisíc dolarů, 80 linuxovými stroji na bázi procesoru Intel, které se prodávají za čtyři tisíce dolarů jeden.
Existuje něco, co by mohlo Linux vykolejit? Největší rizika obsahují záležitosti duševního vlastnictví. Firma SCO Group, držitel původních patentů k programovému vybavení Unix, na němž je Linux založen, oznámila plány na vytvoření licenční divize a najmutí superprávníka Davida Boiese, jenž bude uplatňovat nároky firmy u prodejců Linuxu. Další potenciální problém představuje několik komerčních verzí Linuxu. Pokud se verze vyvinou do podstatně odlišných systémů, budou softwarové firmy, které pro ně vyvíjejí aplikace, asi muset vytvářet zvláštní verze programů pro všechny varianty Linuxu.
Zatím se však nezdá, že by cokoli z uvedeného v dohledné době postup Linuxu zastavilo. Hrozba patentových nároků zákazníky neodrazuje a prodejci Linuxu slibují, že své verze budou udržovat vzájemně kompatibilní. Nedávný průzkum firmy Goldman, Sachs & Co. ukazuje, že Linux v současnosti používá 39 procent velkých společností. Mnohé ho přitom ještě nevyzkoušely. Analytici se domnívají, že zdokonalená verze jádra systému, která se letos objeví, vyvolá novou vlnu zájmu ze strany pořizovatelů technologií ve velkých podnicích.
Linuxový fenomén se šíří jako voda a vytváří si cestičky do všech možných i nečekaných koutů a skulin. A to bylo úmyslem. Když Torvalds - tehdy postgraduální student ve Finsku - začal psát operační systém na počítači za tři a půl tisíce dolarů, vytvořil kompaktní a zároveň tvárný Linux tak, aby byl využitelný různými způsoby. Také se rozhodl, že se o novou technologii volně podělí s ostatními. Základní myšlenka byla: vezměte Linux, něco vytvořte a podělte se o to. Den 25. srpen 1991 vstoupil do dějin - Torvalds poprvé umístil základní zdrojový text svého malého programu na internet. Během několika týdnů zareagovaly desítky a později stovky lidí z celé zeměkoule od Japonska přes Nový Zéland až po USA, kteří posílali povzbuzující slova, opravy a nové funkce. Linus se tak napojil na pulzující undergroundové společenství - jehož členové pevně věří principům vývoje softwaru typu open source - které mu od té doby pomohlo vybudovat Linux do celosvětového fenoménu.
Nyní třiatřicetiletý Torvalds tento digitální včelí úl stále diriguje. Vždy má poslední slovo ohledně všeho, co se mění nebo doplňuje v nových verzích jádra operačního systému, a ani mu nevadí, že má v Linuxlandu přezdívku „benevolentní diktátor“. V současné době je Torvaldsovým denním zaměstnáním programování pro start-up vyrábějící čipy - firmu Transmeta z kalifornské Santa Clary. Čas od času přednáší na linuxových konferencích, ale většinou dává přednost tomu, když může zůstat v pozadí, psát zdrojový text, vyměňovat si e-maily se svými „spolubojovníky“ a trávit volný čas s manželkou Tove - šestinásobnou finskou mistryní karate - a svými dvěma dcerami.
Zatím se zdá, že Torvaldse úspěch nezkazil. I když přímo z Linuxu žádné peníze nezískal, trochu profitoval z jeho rozmachu. Prodal část akcií, které dostal od linuxové společnosti Red Hat ještě předtím, než byly v roce 1999 poprvé uvedeny na akciový trh. Potom vyměnil svůj starý Pontiac za sportovní BMW Z3. Poznamenává, že se hlavně chce bavit, což považuje za základ dobrého programování. „Lidé musejí umět lenošit,“ doplňuje.
Kořeny hnutí open source jsou rozhodně mnohem radikálnější než Torvaldsova filozofie. V této softwarové revoluci hraje roli Karla Marxe bývalý programátor z Artificial Intelligence Laboratory na Massachusetts Institute of Technology Richard Stallman. Stallmanovi je devětačtyřicet, má dlouhé vlasy ještě z doby hippies a již dlouhou dobu věří ve svobodný software, nespoutaný autorskými zákony. Když se v roce 1984 poprvé pustil do tvorby takového systému, vypadalo to jako naprostá utopie, ale Stallman vytrval. Společně s malou skupinou programátorů začal budovat svobodné softwarové programy. Stallman také vytvořil licenční systém, na němž Torvalds později založil vývoj Linuxu.
Programátoři open source softwaru uvádějí, že se od Stallmana liší v jedné zásadní věci: vůbec jim nevadí, když na jejich práci vydělává někdo jiný - nebo oni sami. Například mexický programátor Miguel de Icaza vytvořil grafické rozhraní GNOME, které usnadňuje použití Linuxu. V roce 1999 společně s dalšími založil soukromou bostonskou firmu Ximian, jež prodává programové vybavení usnadňující instalaci a aktualizaci Linuxu. Přesto de Icaza tvrdí, že ho žene vpřed nadšení pro práci, a nikoli možnost zbohatnutí. „Opravdu nevím, jestli jsem celý svůj život pracoval, nebo zda jsem nepracoval ani jeden den,“ doplňuje.
Další pokračování linuxové vlny bude však záležet z velké části na obrech technologického průmyslu. Společnosti, jako je IBM, Intel, Oracle a Dell, se za Linux postavily celou svou vahou, čímž systému dodaly důvěryhodnost u pořizovatelů technologií ve velkých podnicích. Například Intel, který má zájem o rozšiřování své role na trhu podnikových serverů, uspořádal 6. prosince 2001 v hotelu Michelangelo uprostřed Manhattanu setkání těžkých vah z Wall Street a předvedla jim výhody Linuxu. Postupem času Intel a firmy z Wall Street přesvědčily výrobce programového vybavení – například specialistu na ukládání dat VERITAS Software - a dodavatele finančních informací - jako Reuters Group - o tom, aby zvýšily svou podporu Linuxu. „V této věci byl Intel neuvěřitelně silný,“ uznává ředitelka technologií ve společnosti Lehman Brothers Bridget E. O'Connnorová.
Linux se kupodivu velmi dobře hodí do strategických plánů mnoha průmyslových titánů. Třeba IBM, které se dnes opět pohybuje na vlně velké změny ve vývoji technologií. Je tomu tak proto, že koncem roku 1999 tehdejší vedoucí serverové skupiny IBM a nynější generální ředitel firmy Samuel J. Palmisano u svých spolupracovníků zjišťoval, jaký bude v oblasti serverů další velký trend. Jejich odpověď: Linux. Během několika týdnů, jež kulminovaly nyní známými „Vánočními schůzemi“, se společnost IBM rozhodla udělat z Linuxu pilíř své strategie. Aby mohla Linux provozovat, během dalšího roku IBM vyčlenila miliardu dolarů na přestavění svého softwaru a hardwaru a vyhradila 250 inženýrů ke spolupráci se společenstvím open source. Pomocí Linuxu mohla vložit obrovské prostředky do nového směru vývoje levných čipů firmy Intel, aniž by se stala ještě více závislou na Microsoftu, která je jejím úhlavním nepřítelem v oblasti výpočetních technologií pro velké podniky.
V současné době jsou Linux a IBM neoddělitelní. Firma s přezdívkou Big Blue má již více než 4600 linuxových zákazníků. V první polovině minulého roku na Linuxu běželo přibližně patnáct procent všech dodaných sálových počítačů IBM a ve čtvrtém kvartálu firma IBM prodala linuxové servery v hodnotě 160 milionů dolarů. Podle společnosti Gartner pro průzkum trhu jde o stejný objem, kterého dosáhli oba nejbližší konkurenti Hewlett-Packard a Dell dohromady.
Pokud však stojíte na nesprávné straně Linuxu, budete vystaveni těžkým ranám. Například firmě Sun Microsystems pod vedením Scotta G. McNealyho přebírají kontrakty soupeři, kteří začali podporovat Linux dříve. „Je zcela jasné, že Linux představuje největší hrozbu pro firmu Sun - alespoň krátkodobě,“ uvádí Thomas P. Berquist ze společnosti Goldman Sachs.
Ve svém klání s Linuxem McNealy používá strategii dvou židlí. Pro špičku trhu firma Sun usiluje o to, aby udržela vlastní operační systém Solaris o krok před Linuxem. Zároveň prodává základní stroje, na nichž běží Linux a plní běžné činnosti, jako je server webových stránek. „Naše firma má velmi rozvážný plán a zůstane zaměřená na svůj cíl. Nebudeme dělat podobné věci jako IBM nebo HP a opouštět dvacetileté investice do unixových operačních systémů pro životně důležité podnikové aplikace: tyto firmy nechávají své zákazníky na pustém ostrově,“ rozohňuje se.
I když si 6. února loňského roku na konferenci analytiků McNealy vzal na sebe oblek tučňáka, aby ukázal svou náklonnost k operačnímu systému, Linux zatím jeho lásku neopětoval. Společnost Sun začala prodávat linuxové servery teprve minulý podzim. Firma Gartner uvádí, že ve čtvrtém kvartálu dosáhl Sun v USA obratu pouhých 1,3 milionu dolarů v linuxových serverech na rozdíl od 675 milionů dolarů v oblasti serverů na bázi Unixu.
Oproti skoro všem ostatním technologickým společnostem a prognostikům Sun tvrdí, že Linux bude mít největší vliv v oblasti stolních počítačů. V současné době se připravuje na zahájení prodeje stolních počítačů vybavených Linuxem a vlastním linuxovým softwarem StarOffice: jde o soupravu kancelářských aplikací - textového procesoru, tabulkového editoru a databázového programu. Přesto analytici tvrdí, že software Microsoft Office je se svým více než 95procentním podílem na trhu tak zakořeněný, že bude velmi obtížné jej nahradit. Analytik firmy IDC Al Gillen předpovídá, že pokud by uživatelé stolních počítačů museli čelit nákladnému převodu rozsáhlých dat - terabajtů dokumentů z aplikací Word a Excel - zůstanou pravděpodobně u firmy Microsoft. „Bitvu ve stolních počítačích už společnost Microsoft dávno vyhrála,“ konstatuje.
Navzdory tomu velké společnosti naskakují do linuxového vlaku v oblasti serverů. A s tak velkým počtem borců v něm není dost místa pro nováčky: z nich je opravdu úspěšný pouze Red Hat. Také prodává - podobně jako půltucet dalších mladých firem - programové vybavení včetně linuxového systému pro stolní počítače a servery. Kvůli nemožnosti prodeje vlastního jádra Linuxu Red Hat v podstatě prodává návazný software, nepřetržitou technickou podporu a systémovou údržbu velkým podnikům. Společnost dosáhla vůbec prvního zisku až tři roky po uvedení svých akcií na trh ve třetím čtvrtletí koncem listopadu - pouhých 305 tisíc dolarů z příjmu 24,3 milionu. Nicméně se zdá, že se společnost pevně usadila na trhu díky distribučním smlouvám s firmami jako IBM, HP a Dell. Navíc 11. února získala certifikaci k prodeji svých produktů americkému ministerstvu obrany.
I když se koncem devadesátých let objevila celá řada nových linuxově orientovaných firem, hodně z nich se zaměřilo na prodej internetovým společnostem, které od té doby většinou zanikly. Za poslední dva roky zbankrotoval asi tucet linuxových podniků, k nimž patří i herní firma Loki a společnost Eazel, usnadňující používání Linuxu. Výrobce linuxových počítačů firma VA Software (dříve VA Linux Systems) se sotva drží prodejem nástrojů pro vývoj programového vybavení. A to před pouhými třemi lety překonala všechny rekordy IPO, když se cena firemních akcií během prvního dne obchodování na burze vyšplhala na 698 procent počáteční hodnoty.
Hrstka průmyslových gigantů může zrychlit růst trhu mnohem víc než celá armáda začínajících firem. To platí zejména v mezinárodním měřítku: velké společnosti si mohou dovolit náklady na prodejní síly ve všech velkých i v mnoha menších zemích. Například společnost IBM dodala linuxové počítače čínské poště do 3200 úřadů v jediné provincii. V červnu minulého roku německé ministerstvo vnitra uzavřelo s firmou IBM smlouvu, která státní správě v Německu umožňuje nákup linuxových systémů.
Nikoho zřejmě nepřekvapilo, že v lednu průmysloví giganti IBM, Intel, HP a Dell ovládli konferenci LinuxWorld v newyorském kongresovém centru Jacoba K. Javitse. Obrovské prostory titánů na výstavišti téměř vytlačily skromnější stánky Red Hatu a Ximianu. Tři mladí lidé v černém oblečení a s mnoha piercingy na obličeji, kteří na cestě z budovy sjížděli na eskalátoru, zjevně reprezentovali vzhled odcházející éry. Jeden z nich, který mluvil s kamarádem prostřednictvím mobilního telefonu, označil konferenci za „nudnou“. Mladá žena na pohyblivých schodech v maskáčích a s růžovým šátkem na hlavě živě souhlasila. „Teď už je všechno jen Big Business. Linux si zabrali lidi v oblecích,“ ušklíbla se.
Její jméno bylo tak úžasně avantgardní: Scirocco Six. Kupodivu se ale ukázalo, že pracuje pro Microsoft.
V této době dokonce i titáni průmyslu pospíchají a jednají jako rebelové. Zároveň s tím, jak linuxové hnutí postupuje a prosazuje svobodný software ve světě, se vytváří jemná rovnováha. Úspěch Linuxu a programů open source spočívá v udržení míru mezi dvěma extrémy: dobrovolnými programátory, jako je Nick Walker, který celé noci píše zdrojový text s cílem změnit svět, a komerčními lidmi, jako je Jeffrey Birnbaum z Morgan Stanley, jenž svobodný software používá s cílem ušetřit peníze. Jde sice o trochu zvláštní druh kapitalismu, ale může to fungovat. VŠUDYPŘÍTOMNÝ LINUX Operační systém si našel cestu k celé řadě zařízení a využití

KORPORÁTNÍ POČÍTAČE: Linux si získává místo v datových centrech velkých podniků, které ho využívají k dalším účelům: od webových serverů až po systémy pro obchodování s akciemi. V minulém roce Linux dosáhl podílu 13,7 procenta na serverovém trhu.

STOLNÍ POČÍTAČE: Linux má dvouprocentní podíl, ale lidé na něj přecházejí. Wal-Mart prodává linuxové počítače za 200 dolarů. Španělský region Extremadura rozdává více než deset tisíc linuxových počítačů svým obyvatelům.

SIMULÁTORY: DaimlerChrysler využívá linuxové stroje pro simulaci automobilových havárií. Linux umožňuje o dvacet procent rychlejší tvorbu simulací, které jsou zároveň o 40 procent levnější než tradičnější výpočetní systémy.

POČÍTAČOVÁ ANIMACE: Firma Pixar Animation Studios, která vyrobila úspěšné filmy Příšerky, s. r. o., a Příběh hraček, přechází ze serverů Sun na platformu Linux, na níž bude provádět výpočetně náročné vykreslování virtuálních postav.

ANALÝZA VELKÝCH DAT: Společnost na ropný průzkum Amerada využívá linuxové superpočítače k vyhledávání nalezišť ropy a plynu.

SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKA: Linux zajišťuje digitální inteligenci přístrojům TiVo pro nahrávání televizních pořadů. Firmy vyrábějící spotřební elektroniku používají Linux pro nejrůznější přístroje od herních konzolí až po televizní přijímače vybavené připojením k internetu.

DVOJSEČNÁ ZBRAŇ

VÍTĚZOVÉ

IBM Big Blue prodává dvakrát tolik linuxových serverů než ostatní firmy a mezi vývojáři Linuxu je oblíbená
INTEL Procesorový obr se veze na Linuxu do světa vysoce výkonných počítačů v datových centrech velkých společností
DELL Nenákladnost Linuxu přitahuje firmu Dell, která tak může prodávat linuxové servery levněji než jiné počítačové firmy
RED HAT Vedoucí prodejce Linuxu uzavřel celou řadu distribučních smluv prakticky se všemi velkými počítačovými společnostmi

PORAŽENÍ

SUN MICROSYSTEMS Zákazníci přecházejí ze systému Solaris na Linux, který vykonává podobné činnosti
MICROSOFT Linux vyhrává cenovou válku a láká korporátní zákazníky, kteří se obávají monopolu Microsoftu
MLADÉ LINUXOVÉ FIRMY S výjimkou firmy Red Hat není pro malý linuxový potěr na trhu místo
LINUXOVÍ PURISTÉ Vývojáři typu open source, kterým se nelíbí spolupráce s kapitalisty, by se měli přizpůsobit