Menu Zavřít

Líný a šťastný

14. 10. 2013
Autor: Euro.cz

Zakladatel portálu Seznam.cz se sice schoval před veřejností, ale svému internetovému dítku dál pomáhá k zajímavé budoucnosti

Kdo nezná Seznam.cz, ten nikdy nepřišel do kontaktu s internetem. Minimálně v Česku to platí určitě. Podle zjištění NetMonitoru alespoň jednu ze služeb Seznamu využije každý měsíc devět z deseti Čechů.

O Seznamu se ale ví i na globálním hřišti.

I když mohl zlidovělý slogan z promluv vytlačit pojem „gůglování“, pro světovou jedničku internetového vyhledávání Google je stále kvůli Seznamu Česko jednou ze čtyř zemí na světě, kde ho předhání lokální konkurence. Proto Google do místního malého internetového rybníčku investuje daleko více, než je pro podobně veliké trhy obvyklé. I proto jsou české lokalizace jeho projektů nezvykle propracované.

A možná i proto se někdy američtí šéfové Googlu mohli pokoušet vyslovit jméno Ivo Lukačovič.

TICHÝ MILIARDÁŘ Zakladatel a stále ještě majoritní vlastník Seznamu Ivo Lukačovič ale není pro svět jen vyzyvatelem Googlu. Vědí o něm i lidé, kteří každoročně prohlížejí seznam nejbohatších lidí světa.

Lukačovič se sice ještě nezařadil do přehledu dolarových miliardářů, americký časopis Forbes jej ale s odhadovaným majetkem půlmiliardy dolarů už loni zařadil mezi slibné naděje, které doporučuje sledovat. A takových lidí je v přehledu na rozdíl od miliardářů jen deset.

Z toho musel mít Ivo, jak ho manažeři v neformálním Seznamu oslovují, opravdu „velikou radost“.

„Já nechci být v žádném žebříčku. Chci být co nejméně známý, děkuji za pochopení,“ odpověděl tehdy na žádost o rozhovor české mutaci Forbesu, která ho v přehledu nejbohatších Čechů řadí pro letošek na 13. místo a jeho majetek odhaduje na 9,5 miliardy korun.

Lukačovič totiž šéfování Seznamu v roce 2006 předal současnému generálnímu řediteli Pavlovi Zimovi. Rozhovorů postupně ubývalo, dnes svou tváří Seznam už nepropaguje. Spíše než aby se vystavoval na veřejnosti, věnuje se rodině a svým koníčkům.

Mezi nimi jednoznačně vyniká létání. S tímto hobby zašel až tak daleko, že si pořídil Letecké muzeum Točná a k němu za částku přesahující 200 milionů korun i přilehlé letiště.

Součástí komplexu je mimo jiné hangár pro historická letadla, mezi nimiž kraluje letoun Lockhead Electra 10A, který patřil Janu Antonínovi Bašovi. Sám Lukačovič se pak může proletět ve vlastním vrtulníku Eurocopter EC 135P2 nebo v byznysovém tryskáči Cessna 525A Citation CJ2+. Na druhou stranu se ale Lukačovič neřadí mezi ty české podnikatele, které by veřejnost a většina zaměstnanců jejich firem mohla brát jako Columbovu manželku, o níž neustále slyší, ale na vlastní oči ji neviděli. Nebydlí v odříznutém a střeženém paláci, adresu má v bytovce v pražských Košířích. V Seznamu stále působí jako předseda představenstva, který do dění aktivně zasahuje a i do práce chodí. Jen nedělá exekutivu, která ho stresovala, ale věnuje se inovacím a vývoji nových služeb.

MÍSTO ŠÉFOVÁNÍ VÝVOJ Lukačovičova vášeň pro létání je znát i při pohledu na jeho firmy. Ostatně 70 procent Seznamu nevlastní napřímo, ale přes společnost Helifreak (což se dá přeložit jako blázen do helikoptér). Ta z daňových důvodů sídlí na Kypru a přes ni ovládá i svůj nejnovější projekt, po letadlu pojmenovanou firmu CitationTech. O společnosti založené v září 2011 bylo poprvé slyšet v druhé polovině loňského roku, kdy hledala vývojáře pro aplikace běžících na produktech Applu. CitationTech se popisuje jako technologický startup s globálními ambicemi.

„Našimi projekty jsou inovativní systémy kombinující internet, počítačovou grafiku a vizualizaci do převratného produktu,“ uvedla o sobě firma v dalším inzerátu vyvěšeném koncem letošního září na serveru Jobs.cz. Pracovní nabídka stažená 4. října hledala zájemce, kteří umějí přijít s „převratnými nápady a převedou je do funkčních konceptů a prototypů“. Případným uchazečům měla pomoci mimo jiné znalost HTML5, CSS 3, JavaSriptu a uživatelských rozhraní.

Ani v této firmě se základním kapitálem blížícím se třem milionům korun Ivo Lukačovič nevystupuje jako ředitel, tím je bývalý vývojář Seznamu Ondřej Procházka. Podle obchodního rejstříku je členem dozorčí rady. Na vývoji se ale podílí, podobně jako nyní v Seznamu. „Dlouhodobá práce z domova mi už nevyhovovala. Chci se hlavně věnovat našim produktům a předávat svou vizi dál,“ uvedl tichý miliardář koncem loňského roku, kdy byl ohlášen jeho „návrat“ do Seznamu. Od vývoje produktů se v Seznamu neodstřihl nikdy, podle vyjádření Pavla Zimy pro média má Lukačovič neuvěřitelný produktový čich a většinou se díky němu nemýlí. Věnoval se mobilním aplikacím, zaměřil se i na televizní produkty. Celý Seznam, který jinak vyniká pro Čechy oblíbeným konzervativně jednoduchým designem, začal v loňském roce opět investovat do inovací, i díky nim najal více lidí a počet jeho zaměstnanců vzrostl na více než tisícovku. ČESKÁ JEDNIČKA Výsledkem je řada vylepšených služeb, které Seznam postupně představuje. Kromě inovování zdarma poskytovaného e-mailu, přepracování sociální sítě Lidé.cz na seznamku, mobilních aplikací pro služby jako je Firmy.cz a dalších novinek jde především o změny na serveru Stream.cz. Ten se od uživatelských videí posouvá ke kontinuálnímu vysílání podobnému televizím. Podobně funguje i služba Mixer.cz, která „líným“ divákům předkládá předvybranou zábavu podle definovaných kanálů. Televizi se ostatně Seznam chystá konkurovat. Pomoci mu v tom má i od letošního října pozměněné marketingové oddělení, v němž bude na vizuální podobu kampaní podle výkonného ředitele firmy Michala Feixe dohlížet také Ivo Lukačovič.

„I v Česku budeme mít jednou padesát šedesát kanálů. Tato situace bude neúnosná, na to nebude mít nikdo chuť. Doma si každý sedne k internetu, napíše klíčové slovo, třeba Jára Cimrman, naskočí vám všechno, co je v archivu, a vy si jen vyberete, co z toho chcete vidět,“ předvídal Lukačovič změnu televizní zábavy v databanku v rozhovoru pro týdeník Euro v roce 2008. Dával této změně deset až 20 let a k nižší hranici se teď rychle blížíme.

Ve svých vizích ve stejném rozhovoru předestřel, že se Seznam jednou pustí i do tištěných médií. Je třeba dodávat, že během letošního léta koupil Seznam 33,6 procenta ve vydavatelství Borgis, do jehož stáje patří deník Právo a server Novinky.cz, který je se Seznamem propojen takřka od nepaměti?

Byznys Seznamu v roce 2008 přirovnával Lukačovič ke sbírání „nízko visícího ovoce“, kdy s minimem nákladů generuje maximum zisku. Přes tuto strategii se jeho firma dopracovala až k loňským tržbám na 2,83 miliardy korun a 947 milionů korun zisku před zdaněním. Podle propočtů serveru Borovan.cz mohlo díky tomu za rok 2012 Lukačovičovi přitéct na účet 500 milionů korun. Zisk se sice meziročně propadl o zhruba 80 milionů, ale pokles byl dopředu avizován kvůli investicím. Pro letošek se čeká další růst.

Zatímco finančně se Seznamu daří, jeho náskok ve vyhledávání před Googlem se pomalu snižuje. Dříve bylo pro Seznam běžné mít nadpoloviční většinu. Teď je situace jiná.

Podle přehledů auditora návštěvnosti webů Toplist využilo v letošním 39. týdnu Seznam.cz 43,5 procenta uživatelů, konkurenční Google.cz 35,5 procenta lidí. V žebříčku je ale následuje Google.sk s 11,1 procenty a Google.com s 5,2 procenty.

DŮLEŽITÁ LENOST Ale i kdyby na základě těchto čísel někdo úspěchy Seznamu zpochybňoval, stále se dá přirovnat ke splnění amerického snu. Zvlášš když nevznikl s cílem budovat byznys, ale „udělat něco na internetu“. Seznam Lukačovič založil prostě proto, že v polovině 90. se na stále ještě malém českém webu špatně vyhledávalo. Dalo by se říci, že mu k tomu kromě talentu pomohla i lenost. Tu sám Lukačovič považuje kromě štěstí a intuice za jednu z vlastností, která mu pomohla k úspěchu.

„Lenost je pro podnikatele důležitá. Když jste jako podnikatel líný, neděláte všechny činnosti ve firmě a delegujete je na někoho jiného. Proto si hledáte kvalitní spolupracovníky. A pokud jste opravdu hodně líní, hledáte tak kvalitní lidi, po kterých práci ani nemusíte kontrolovat,“ uvedl kdysi na přednášce na Vysoké škole báňské (VŠB).

Jak je vidět z inzerátů pro CitationTech i z Lukačovičova vyprávění o Seznamu, není pro něj mezi kvalifikacemi nejdůležitější ani vysoká škola (podobně jako Steve Jobs z Applu nebo Bill Gates nedostudoval), spíše praxe a postup od píky. Tak začal s podnikáním sám, a v jeho firmě tak startoval i současný generální ředitel Seznamu Pavel Zima.

Ve scénickém rozhovoru ve Švandově divadle (který je stejně jako přednáška z VŠB k vidění na Streamu) Lukačovič ke svým vlastnostem přidal i problém s autoritami, který se projevil i během studií. I díky tomu byl rád, že vlastně nikdy nebyl zaměstnancem. Vyhnout se takovému osudu mu pomohla i podpora rodičů, kteří mu s rozjezdem podnikání finančně pomáhali. Doslova osudový byl v rozvoji rok 2000, kdy do Seznamu vstoupil s dvěma miliony dolarů za 30procentní podíl švédský investor Spray. Podmínkou investora byl vstup na newyorskou burzu. Jenže pak ale praskla internetová bublina. A zatímco na celém světě řadu technologických firem položila, Lukačovičovi přinesla štěstí OE k plánovanému úpisu akcií už nedošlo.

„Jásal jsem na vrcholu blaha, získal jsem něco, co bych od jiného rizikového kapitálu nezískal.

Dva miliony dolarů a minoritního akcionáře bez nadstandardních práv,“ popsal tehdejší situaci Lukačovič. Získal motivaci na další rozvoj Seznamu.

bitcoin_skoleni

Dodnes mu zůstalo 70 procent firmy (zbytek si dělí investiční firmy Tiger Holding Four a Miura International) a nabídky na prodej vytrvale odmítá. Jestliže se dnes vrátil k tomu, co ho baví, tedy vývoji produktů a inovací, má Seznam o budoucnost postaráno. Pokud tedy bude dál platit Lukačovičova oblíbená poučka: „Dělej, co tě baví, a peníze přijdou samy.“

O autorovi| JAKUB KŘEŠNIČKA * kresnicka@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?