Argumentem pro vstup na čínský trh přes bývalou britskou kolonii, je její právní systém
Na seznamu největších světových miliardářů, kteří každoročně zaujímají přední místa v žebříčku sestavovaném časopisem Forbes, figuruje i hongkongský podnikatel Li Ka-shing. Holding sedmdesátiletého byznysmena zásobuje elektřinou téměř celý Hongkong. Liovy aktivity se ale neomezují jen na tamní trh, zasahují mimo jiné i do Česka. Od roku 2004 jeho impérium Hutchison Whampoa ovládá zprostředkovaně síť drogerií Rossmann. I když je působení jiných hongkongských firem v Česku zatím jen skromné, situace by se měla brzy změnit. Týdeník EURO má informace, že o vstupu do České republiky uvažují další hongkongské firmy. Na východ, do Hongkongu, zase směřují někteří z českých výrobců a obchodníků. Většina z nich využívá Hongkongu jako vstupní brány na čínský trh nebo od hongkongských společností nakupuje zboží vyráběné v Číně. Posílit zájem českých firem o podnikání v této zvláštní správní oblasti Číny a přilákat další hongkongské investory do Česka by měla smlouva o podpoře a ochraně investic. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu předpokládají, že jednání o obsahu dohody zahájí v polovině příštího roku.
První byly drogerie.
V drogeriích Rossmann, jichž je po celé republice 96 a dosahují tržeb okolo dvou miliard korun, je vliv hongkongského majitele patrný na první pohled. Širším sortimentem zboží z Asie nemohou další drogistické řetězce konkurovat. Navíc kromě Rossmannu nakupují Češi u Li Ka-shinga také v prodejnách s kosmetikou Marrionaud, ve které získal hongkongský miliardář nadpoloviční podíl. Expanzi Liova impéria do Česka následovali nebo budou následovat další hongkongští byznysmeni. Pobočky zde již otevřely společnosti Esprit a Giordano, které obchodují s oděvy. Podnikatelské příležitosti v Česku hledá hongkongský výrobce hraček, společnost Blue Box, která patří ve svém oboru k největším na světě. Zájem o vstup na český trh potvrdil týdeníku EURO zástupce ředitele firmy C. K. Yeung. „Aktivity ve střední Evropě budeme rozšiřovat postupně. Nejprve chceme nalézt českého partnera, který by distribuoval naše produkty v Česku. Nevylučujeme ani založení joint venture s nějakou českou firmou,“ říká Yeung. Týdeník EURO má informace, že se během své nedávné návštěvy v Praze Yeung setkal se zástupci českých hračkářských firem Globalex, MPK Toys a EPEE. Vedení Blue Box také zvažuje, že postaví v Česku továrnu na výrobu hraček. Pokud se tak firma skutečně rozhodne, budou hračky z Česka jediné, které společnost vyrábí mimo Čínu. Tam veškerou svou produkci přesunula v 80. letech kvůli nižším nákladům. Blue Box byla založena v roce 1952 a v současné době zaměstnává kolem sedmi tisíc lidí. Hračky distribuuje na americký trh a do zemí západní Evropy. „Někteří výrobci hraček z Hongkongu již v Česku prodávají. Možná že v regionu střední a východní Evropy začínáme pozdě, doposud jsme se zaměřovali jen na západní Evropu. Věřím ale, že v Česku příležitosti najdeme,“ konstatuje Yeung.
Distribuce i investice.
Hongkongská vláda považuje střední a východní Evropu za jeden z prioritních regionů, na který zaměřuje pozornost. Česko a další země oblasti se stávají oblíbeným cílem vládních návštěv z Hongkongu. V září navštívil Prahu Stephen Ip, náměstek pro ekonomický rozvoj a pracovní příležitosti, na počátku listopadu má zavítat do české metropole Joseph Wong, náměstek pro obchod, průmysl a technologie. „Nové členské státy Evropské unie chceme využít jako místo, odkud budou naše společnosti distribuovat své produkty do zemí západní Evropy. Samozřejmě že v této oblasti vyhledáváme i zajímavé investiční příležitosti,“ říká Fred Lam, výkonný ředitel Hongkong Trade and Development Council. Pro hongkongské firmy je sice levnější vyrábět v Číně než v zemích střední a východní Evropy, založení továrny v tomto regionu však přináší výhody producentům vysokoobrátkového zboží, jako jsou například oděvy nebo hračky. Pokud totiž veškeré zboží dovážejí do Evropy z Číny, musejí obchodní partneři na dodávky čekat přibližně šest týdnů. Hongkongští výrobci také nejsou schopni reagovat na měnící se poptávku tak rychle, jako v případě, že mají výrobní halu přímo v Evropě. Rostoucí zájem hongkongských podnikatelů o nové členské země Evropské unie ukazují i statistické údaje. V první polovině letošního roku se Česko po Maďarsku stalo druhým největším exportním trhem Hongkongu ve střední a východní Evropě. V žebříčku překonalo Polsko i Rusko. „Pokud hodnotíme rychlost růstu vzájemného obchodu, výměna mezi Hongkongem a Českou republikou se zvyšuje nejvíce v porovnání s ostatními státy regionu,“ upřesňuje Lam.
Brána do Číny.
České firmy hlavně přes Hongkong pronikají do Číny. „Významnou výhodou Hongkongu pro vstup na čínský trh je jeho právní systém: je poměrně srozumitelný, liberální a právo je zde snáze vymahatelné,“ říká Michal Rozkydálek z CzechTrade. „Co se v Hongkongu dohodne, to se zpravidla beze zbytku splní, což o pevninské Číně vždy platit nemusí,“ dodává. V každoročních žebříčcích je Hongkong označován za nejliberálnější ekonomiku na světě. Má velmi jednoduchý daňový systém a zároveň se chlubí nízkými daněmi. Daně z příjmů jsou na šestnácti procentech a daně ze zisků na 17,5 procenta. Neexistují daně z kapitálových zisků nebo z dividend.
Bývalá britská kolonie je svobodným přístavem, odpadají proto celní kontroly. Výjimkou je pouze omezená skupina zboží, na které je uvaleno dovozní clo. V Hongkongu také neexistuje devizová kontrola. To znamená, že je velmi jednoduché přesunout finanční prostředky do Hongkongu a následně z Hongkongu. Obchodní jednání je možné bez problémů vést v angličtině. Zároveň ale místní lidé hovoří a píšou čínsky, a mohou tedy pomoci podnikatelům při expanzi na trh v Číně.
Společnosti, které se dostanou na čínský trh přes Hongkong, využívají i dohodu o volném obchodu CEPA (Close Economic Partnership). Ta vstoupila v platnost v roce 2004 a zaručuje pro některé výrobky dovážené z Hongkongu do Číny nulové tarify. Zároveň liberalizuje podmínky pro určité typy služeb, které nabízejí v Číně hongkongské společnosti. Počet výrobků a služeb, na které se tato dohoda vztahuje, se stále rozšiřuje. Z dohody o volném obchodu mohou profitovat nejen hongkongské firmy. Nezáleží na tom, zda jde o značku evropskou nebo americkou, důležité je, aby jako země původu byl uveden Hongkong.
Podnikatelé se ale musejí připravit na to, že za služby v Hongkongu budou muset draze zaplatit. Například metr čtvereční kancelářských prostor, jak vyplývá z průzkumů mezinárodní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, přijde ročně v Hongkongu na 1200 eur. Tím se řadí Hongkong na druhé místo na světě. Fred Lam z Hongkong Trade a Development Council ale dodává, že služeb v Hongkongu, přestože jsou drahé, využívá mnoho zahraničních společností. „Jsou totiž kvalitní,“ říká. „Samozřejmě že náklady v Hongkongu jsou vyšší než v Číně, ale expanze do Číny přes Hongkong přináší řadu výhod. Je nutné se dívat nejen na to, kolik to bude stát, ale také na to, kolik je možné vydělat,“ konstatuje Lam.
Tento názor sdílí i zástupce CzechTrade. „Dohoda CEPA dává v mnoha oblastech obchodu s Čínou náskok, ať již jsou to zvýhodněné podmínky nebo snazší přístup na trh,“ tvrdí Rozkydálek. Domnívá se, že vyšší transakční náklady vykompenzují již zmíněný přívětivý daňový systém nebo nižší rizika. „Zejména pro menší společnosti nebo počáteční fázi obchodování s Čínou je prostřednictví Hongkongu zřejmě výhodnější a jistější než vlastní investiční projekt firmy do některé ze zvláštních ekonomických zón v Číně,“ říká Michal Rozkydálek.
Chce to čas.
Čína sice představuje pro podnikání ohromný potenciál, zároveň však stále existuje řada omezení, která hlavně malým a středním podnikům vstup na tamní trh znesnadňuje. „Hongkong zůstává bezesporu významnou branou do Číny, i když čínská vláda stále více otevírá další brány v podobě takzvaných zvláštních ekonomických zón,“ říká Michal Rozkydálek. Dodává, že v těchto zónách nabízí čínská vláda infrastrukturu, pobídky a daňové úlevy. A nejen to. „Například snižování daní, pro investory příznivější zákon o konkurzu firem nebo letošní zavedení povinné školní docházky, která zvýší úroveň gramotnosti a vzdělanosti budoucích pracovníků. Změny to však nebudou skokové, a tedy i role Hongkongu pravděpodobně nebude překonaná ještě alespoň po nejbližší jednu či dvě desítky let,“ domnívá se Rozkydálek. Dalšímu rozvoji vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Hongkongem by měla pomoci smlouva o ochraně investic. O jejím obsahu chtějí zástupci ministerstva průmyslu a obchodu jednat v první polovině příštího roku. „Byl by to nástroj, který by mohl přispět k větší jistotě českých firem, jež v budoucnu chtějí v Hongkongu investovat,“ domnívá se Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu. Zástupci úřadu již zahájili jednání o dohodě zamezující dvojímu zdanění.
Stephen Ip Čína není pro Hongkong nebezpečím, říká náměstek pro ekonomický rozvoj a pracovní příležitosti
EURO: Hongkong se prezentuje jako vstupní brána do Číny. Nebude ale pro podnikatele do budoucna jednodušší, když vstoupí na čínský trh přímo? IP: To bude těžké. Nezapomínejte, že stále platí - jedna země, dva systémy. Čínský právní systém je odlišný od hongkongského. V Hongkongu jsou poskytovány sofistikované služby. Každému, kdo chce podnikat v Číně, radím založit nejprve pobočku v Hongkongu. Naši podnikatelé znají Čínu velmi dobře, protože tam působí již desetiletí.
EURO: Čínské hospodářství roste každoročně o více než devět procent. Neobáváte se, že Čína může v budoucnu znamenat pro Hongkong ekonomickou hrozbu? IP: Čína zcela jistě není pro Hongkong nebezpečím. Obě země mají ze vzájemné spolupráce výhody. Půda i pracovní síla jsou v Číně levnější než v Hongkongu, proto většina hongkongských podniků vyrábí v Číně. Jen v oblasti delty Perlové řeky (jihočínská provincie Kuang-tung - pozn. redakce) působí zhruba devadesát tisíc hongkongských podniků, které zaměstnávají více než deset milionů lidí. To je nepředstavitelné číslo. Kdybychom vyráběli v Hongkongu, toto zboží by bylo mnohem dražší. Hotové výrobky je ale nutné dostat do světa, a tady zase přebírá hlavní roli Hongkong, který disponuje moderním lodním nákladním přístavem. I čínské vedení předpokládá, že Hongkong bude nadále světovým finančním, obchodním a dopravním centrem a zároveň mezinárodní turistickou destinací.
EURO: V poslední době se hodně hovoří o revalvaci čínské měny, na kterou tlačí například Spojené státy. Jak by zhodnocení jüanu ovlivnilo hongkongskou ekonomiku? IP: Toto nemohu příliš komentovat, protože se to týká čínské měny. Důležité je, že revalvace je postupný proces. Pokud bude mít nějaký vliv na Hongkong, pak určitě pozitivní. Zhodnocení měny bude znamenat větší kupní sílu pro obyvatele Číny. Budou moci utrácet více peněz a my budeme podporovat, aby například více cestovali do Hongkongu.
EURO: Již několik let za sebou se Hongkong umisťuje na prvním místě žebříčku, který hodnotí svobodu ekonomiky v jednotlivých zemích světa. Čína letos obsadila 95. příčku. Může Hongkong pomoci Číně toto postavení zlepšit? IP: Ekonomické podmínky v Číně se zlepšují stále. Zvyšuje se ale také úroveň corporate governance. Na tom má Hongkong nespornou zásluhu. Hongkongské cestovní kanceláře díky dohodě CEPA mohou nabízet služby v Číně, zakládat joint venture nebo například provozovat hotely. Tyto firmy mají dlouholeté zkušenosti z oboru, mají k dispozici kvalitní expertizy. Samozřejmě že jsou konkurencí pro čínské cestovní kanceláře, které musejí zlepšit kvalitu služeb, jež nabízejí. Stejná situace je i v dalších oborech.
EURO: Jedním z nejdůležitějších sektorů hongkongské ekonomiky je turismus. Překonal již cestovní ruch negativní dopad epidemie SARS? IP: Epidemie vypukla v roce 2003 a cestovní ruch tehdy velmi negativně ovlivnila. Po jejím skončení se všichni snažili přilákat do Hongkongu turisty. Loni jsme zaznamenali rekordní počet návštěvníků, více než 23 milionů, a letos toto číslo pravděpodobně ještě vzroste. Pro nás je důležité, že jsme mezinárodní turistickou destinací. Zvyšuje se počet turistů z Evropy, loni jsme zaznamenali dokonce dvojciferný nárůst. Ohromný potenciál vidím v nových členských zemích Evropské unie. Loni například Hongkong navštívilo kolem sedmi tisíc Čechů a letos jich přibude.
EURO: Dalšímu rozvoji turistického ruchu a obchodu mezi Českem a Hongkongem by určitě prospělo zavedení přímých leteckých linek… IP: Hongkong podepsal s Českem smlouvu týkající se letecké dopravy již v roce 2002. Konečné rozhodnutí je ale na úsudku leteckých společností. Myslím, že ČSA chtějí otevřít přímé nákladní spojení do Hongkongu, ale chtělo by to i přímé letecké spojení pro cestující. Chci podpořit naše letecké společnosti, aby tyto spoje zavedly, a doufám, že české aerolinky udělají to samé. Mohou využít i toho, že zatím neexistuje přímé letecké spojení mezi Čínou a Českem.
