Kauza lithium utichla stejně rychle, jako před necelými dvěma lety začala. Pod povrchem však stále bublá. Jedním z následků je aktuální plán státu na vypracování seznamu ložisek strategických surovin.
Podle materiálu ministerstva průmyslu, který má týdeník Euro k dispozici, definoval resort dvě desítky strategických nerostných surovin vyskytujících se na českém území. Vedle proslulého lithia jde například o tantal, wolfram, grafit, titan nebo zlato a uran.
Česká geologická služba (ČGS) by měla nyní na základě starých studií i prostřednictvím nového průzkumu vypracovat seznam ložisek a vyhodnotit jejich ekonomický potenciál. Náklady ponese státní rozpočet.
Krušné čekání na kobalt. Region se vrací ke kovům
Stát tak chce předejít tomu, aby kontrolu nad průzkumným územím získali soukromí investoři, jako tomu bylo v případě lithia a australské společnosti EMH. Platí totiž, že kdo financuje nákladný geologický průzkum, následně nerosty i vytěží. Samotný průzkum soukromými firmami by mohl tedy odstartovat až tehdy, kdy vláda na základě získaných informací ložisko uvolní.
Materiál zároveň zdůrazňuje, že plánované ocenění není průzkum ve smyslu zákona o geologických pracích. Po sporech kolem lithia chtěl totiž stát veškerý geologický průzkum svěřit do rukou ČGS a státního podniku Diamo. Na to si těžaři stěžovali u antimonopolního úřadu, který jim částečně vyhověl.
Dále čtěte:
Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy
Australané vypovězení memoranda neřeší. Dál se připravují na těžbu českého lithia
Nejisté miliardy za lithium. Státní podniky by ho těžit neměly, tvrdí analýza
Křivda v Krušných horách: ropovod družba se má prodloužit o 200 kilometrů
Nenasytné moře. Rekultivaci jezera Most provázejí problémy
Krušnohorské soužití: Němci opravili svou polovinu hraničního mostu, Češi peníze nedali
