„Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů,“ řekl dnes Havlíček.
Bezpečnostní rada státu podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný, a souhlasila s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek.
„Správa státních hmotných rezerv nerozhoduje, co bychom měli mít v českých rezervách. Jednotlivá ministerstva aktualizují každé dva roky své krizové plány a na základě toho pak nakupujeme nebo prodáváme požadované zásoby,“ řekl dnes Švagr.
Má stát šetřit na rozpočtu Správy státních hmotných rezerv?
S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany. „Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém,“ uvedl ministr.
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády uvedl, že nepadlo definitivní rozhodnutí o prodeji části zásob. „Chceme to dále zkoumat a současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu o tom, jak mají být státní hmotné rezervy koncipovány. To znamená, co tam chybí, co by mělo být doplněno. Asi největší debata se očekává s resortem zemědělství ohledně potravin,“ řekl.
O situaci v SSHR čtěte více: Stát se zbavuje všech zásob strategických kovů. Prodej vynese státu dvě miliardy
Současné zásoby kovů by Havlíčka mohly nahradit například kovy na bázi lithia, řeč podle něj byla také o jaderném palivu nebo tantalu. Po dnešním jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne dnes. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. „Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat,“ podotkl dnes Havlíček.
Komodity pro případ krizových stavů, například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje SSHR. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby ropy, leteckého petroleje, potravin či léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.
Část zásob by podle něj nemusel schraňovat sám stát, ale domluvení partneři, kteří by je v případě potřeby zpracovávali. „Ministerstvo průmyslu a obchodu musí být koordinátorem, a to i produktovým,“ řekl ministr.
Činnost SSHR dříve mimo jiné kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Havlíčka ale možné odvolání Švagra na pořadu dne není. „Není to nic osobního, je to spíš o tom, že si musíme jasně vytyčit pozice, kdo má hrát jakou roli,“ uvedl Havlíček. „O tom, co v zásobách bude, nerozhoduje pan Švagr, ale jednotlivé resorty, které musí někdo koordinovat,“ dodal.
Dále čtěte:
Recese: český automobilový průmysl se připravuje na horší časy
Recese: konjunktuře v Německu dochází dech, a nám též
Úředník na dlažbě. Babišova vláda chystá masivní propouštění
Pramáti všech krizí. Krach vídeňské burzy z roku 1873 pocítil celý svět
