Jaroslav Lizner, bývalý šéf Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů, byl za dobré chování po třech letech propuštěn podmínečně z vězení, kde si odpykával trest za přijetí úplatku. První velký korupční skandál vysokého státního úředníka přetřásala tehdy všechna média. V lednu 1996 totiž dospěl soud k závěru, že Lizner jako veřejný činitel přijal úplatek za zprostředkování obchodu s akciemi Mlékárny Klatovy a odsoudil ho na sedm let do vězení. Rozsudek poté zmírnil na šest let.
Lizner tvrdil a stále tvrdí, že jen zprostředkoval kontakt mezi firmou TWI, která byla zájemcem o koupi většinového podílu v akciové společnosti Mlékárna Klatovy, a CS Fondem, kterému se podařilo získat ve druhé vlně kuponové privatizace na mlékárně podíl. Inkriminovaná osmimilionová částka měla být podle Liznera jen zálohou na prodej akcií. Celá akce byla podle něho nastraženou pastí. Cíl: diskreditace jeho osoby. Při výsleších však tuto Liznerovu verzi nikdo jiný nepotvrdil. Zmínku o záloze neobsahovala ani smlouva, kterou v restauraci Asia Sotona a zástupci CS Fondů podepsali.
Blízký přítel a poradce Jaroslava Liznera je přesvědčen, že Sotona byl agent provokatér a Lizner prostě lidsky selhal v tom, že viděl najednou hodně peněz. I když jak on, tak Lizner připouštějí, že jako ředitel Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů Lizner vydělával víc než sám ministr.
Liznera původně vyšetřovatel stíhal pouze za úplatkářství, obžalobu rozšířila o trestný čin zneužívání pravomocí veřejného činitele překvapivě až v poslední den soudního jednání státní zástupkyně. Soud dal obžalobě za pravdu, a Liznerovi se tak podstatně zvýšila délka jeho trestu. Za co přesně však Lizner úplatek dostal, soud jednoznačně neřekl. (Rozhovor s Liznerem na straně 36).
