ONDŘEJ HRADIL, ZÁSTUPCE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V CEBRE: „Kdo lobbuje za legislativu až v Česku, většinou už zaspal svou šanci,“ tvrdí zástupce Hospodářské komory v Bruselu Ondřej Hradil. Čtyři pětiny právních předpisů totiž vznikají v Bruselu. „Je velkou chybou, že česká podnikatelská veřejnost tento fakt stále ještě podceňuje,“ říká.
ONDŘEJ HRADIL, ZÁSTUPCE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V CEBRE:
„Kdo lobbuje za legislativu až v Česku, většinou už zaspal svou šanci,“ tvrdí zástupce Hospodářské komory v Bruselu Ondřej Hradil. Čtyři pětiny právních předpisů totiž vznikají v Bruselu. „Je velkou chybou, že česká podnikatelská veřejnost tento fakt stále ještě podceňuje,“ říká.
Letos slaví CEBRE pětileté výročí svého fungování. Znamená to, že zájmy českého byznysu už na evropské úrovni zastupuje respektovaný hráč, namísto někdejšího nesmělého nováčka?
Pubertu máme dávno za sebou. Je to nakonec vidět i na rostoucím množství aktivit, které zajišťujeme. Začínali jsme s tím, že jsme podnikatelům dodávali kvalitní a odborné informace o dění v Evropské unii, po kterých byla před naším vstupem obrovská sháňka. A dnes už aktivně bojujeme a lobbujeme za jejich zájmy. Zveme je k nám na stáže, ke konkrétním problémům dodáváme informace šité přímo na míru a mnoho dalšího.
Stáž v Bruselu zní pěkně, proč by ale měla zajímat třeba středně velkého podnikatele? Není to spíše nabídka pro manažery velkých firem na výlet do Belgie?
Samozřejmě, pro nějakého klempíře nebo tesaře by asi šlo o vyhozené peníze, ale my připravujeme velmi dobře hodnocené programy i pro společnosti třeba s dvaceti zaměstnanci. Například pro firmy z oblasti životního prostředí nebo ty, které se zabývají zpracováním projektů z evropských programů pro firmy, školy a vzdělávací instituce. Záleží, nakolik do jejich oboru činnosti „mluví“ Evropská unie. Jejich zástupce po příjezdu čeká denně pět šest schůzek s unijními úředníky a politiky, během nichž se nejen dozvědí spoustu důležitých informací, ale hlavně naváží i mnoho cenných kontaktů.
Jde čistě jen o firmy s orientací na Evropskou unii?
Určitě ne, obracejí se na nás i podnikatelé se zájmem expandovat na některé zahraniční trhy. To je možné třeba v rámci zahraniční rozvojové spolupráce, kdy jsou Evropskou komisí vypisovány tendry na projekty v třetích zemích – na západním Balkáně nebo v Indonésii. Od stavby čističek odpadních vod až po zlepšování systémů bezpečnosti potravin a další poradenské služby. A nás těší, že se do těchto tendrů zapojují i české firmy. Brusel je navíc Evropa v malém a člověk může načerpat celou řadu kontaktů do jednotlivých členských států Unie.
ZANEDBÁVAT BRUSELSKÝ LOBBING JE FATÁLNÍ CHYBA Na začátku jste zmínil i lobbování. Odmysleme si typicky českou představu lobbisty operujícího na banketu plném politiků, se sklenkou šampaňského v jedné a s plnou obálkou v druhé ruce. Jak tato část vaší práce vypadá? Pochopitelně je prosazování zájmů na úrovni Evropské unie přísně hlídáno a kontrolováno, jde v zásadě o prezentování informací a přesvědčování pomocí věcných a ověřitelných argumentů. A je velkou chybou, že česká podnikatelská veřejnost pořád ještě lobbování za lepší unijní legislativu v Bruselu podceňuje. Proč? Není to tak, že pro řadu lidí je Brusel příliš „daleko“?
Řeknu to takto – asi 80 procent legislativy, kterou přijímá náš parlament, je ovlivněno nebo dokonce přímo určeno rozhodováním unijních orgánů. Samozřejmě, jinou věcí je, že naši úředníci dokáží tyto leckdy složité věci ještě více zkomplikovat a převést do našeho právního řádu dost nešťastně. Podstatné ale je, že všechny ty směrnice o volném pohybu zboží nebo pracovních sil, chemická legislativa a další různé normy nebo pravidla rozdělování peněz ze strukturálních fondů, to vše vzniká zde, v Bruselu. Je proto naprosto zásadní, aby tady hlas českých podnikatelů zazněl.
Což se nestává?
Vezměte si například velmi důležitou směrnici o službách. Ta prošla tak oslabená nikoliv z nějakých zásadních ekonomických důvodů, ale proto, že státy a různé organizace, které na uchování dosavadního stavu měly zájem, byly prostě nejvíce slyšet. A je proto problém, že u nás je trend spíše opačný. Spousta firem se hodně soustředila právě na vstup – jak je ovlivní a co jim přinese. Ale dnes už na unijní dění tak trochu zapomínají.
Na druhou stranu, můžete vy jako CEBRE do projednávání legislativy skutečně účinně vstoupit a její vyznění ovlivnit? Česko je spíše menší země a s tím samozřejmě musíme pracovat. Ale podstatou jakéhokoliv jednání v Bruselu je vytváření koalic s dalšími partnery s podobnými zájmy. A když potom více subjektů vystoupí s jasnými argumenty podloženými daty a propočty dopadů, které by mělo třeba zavedení standardizovaných obalů na potraviny na jejich výrobce, mohou výslednou podobu legislativy značně ovlivnit. CEBRE a prostřednictvím něj i naše zakladatelské organizace jsou do tohoto procesu samozřejmě zapojeny. Evropským tématem číslo jedna se pro Českou republiku stává naše předsednictví v první polovině roku 2009. Už se na něj nějak připravujete? Dobře připravit se musí především státní správa, která ponese hlavní tíhu celého předsednictví. Celý problém má ale více rovin. V prvé řadě je pochopitelně velmi důležité, co budeme během našeho půlroku prosazovat. Na tom pracují naše domácí organizace, třeba právě Hospodářská komora. Priority jsou už teď nastaveny z pohledu podnikatelů poměrně dobře, což dokazuje imotto předsednictví „Evropa bez bariér“. Správný směr je třeba udržet i při jejich konkretizování. A další možnosti? Druhou věcí je organizace různých konferencí, summitů a dalších akcí, které představují dobrou možnost ke zviditelnění České republiky na mezinárodní scéně. Kromě politické úrovně je tady značný prostor na úrovni expertní nebo také podnikatelské. V návaznosti na politické summity Evropské unie a různých třetích zemí, třeba USA, Ruska nebo Číny, je možné organizovat i cílená podnikatelská setkání. Ta mohou zhodnotit úroveň vzájemných obchodních vztahů, dát určitá doporučení politikům, ale zároveň při nich bude čas i na navazování konkrétních obchodních kontaktů. Dosáhli jste již nějakého úspěchu?
Velkého úspěchu v této souvislosti dosáhla Hospodářská komora. Ta už delší dobu usilovala o to, aby do Prahy na rok 2009 přitáhla výroční konferenci asociace evropských hospodářských komor Eurochambres. A její úsilí bylo koncem května korunováno úspěchem, přičemž kandidatura Prahy byla schválena i díky lobbingu ze strany CEBRE. Také to je příkladem toho, že s přípravou na předsednictví je třeba začít dostatečně včas.
VETO NENÍ HRAČKA Nekomplikuje ale tyto přípravy a vůbec naše fungování v Unii i skutečnost, že jsme ostatními státy vnímáni jako občas vyhraněně euroskeptická země? Například bývalý eurokomisař Pavel Telička upozorňuje na negativní dopady toho, že z Česka směrem k Unii nezaznívá prakticky dobrého slova. Pochopitelně stavět se do pozice „kverulanta za každou cenu“ ničemu nepomůže. Už jsem říkal, že Brusel je malá vesnice a v jejím rámci je třeba spolu komunikovat. A tvrdě prosazované krajní postoje nakonec jakoukoliv zemi dovedou do izolace, kde je její vliv na projednávanou legislativu a směřování Unie minimální. Na tom nemění nic ani skutečnost, že Unie má řadu chyb, na jejichž odstranění je třeba pracovat. Přesto: Proč by Česko nemělo využívat svého práva veta, kdykoliv pociťuje ohrožení svých zájmů?
Ano, vetem opravdu můžeme zablokovat rozhodování a zabránit přijetí nějaké legislativy. Jenže představte si situaci, kdy všech 27 členských států takovou možnost při každém citlivějším problému začne aktivně využívat. V Bruselu je naopak zvykem vést jednání tak dlouho, až se dojde k nějakému přijatelnému kompromisu. Veto je třeba si opravdu šetřit a spíše jej nevyužívat, což rozhodně nebyl případ pana Tlustého loni na podzim.
Myslíte jeho odmítnutí změny spotřební daně na pivo?
Ano. Původní návrh Evropské komise byl pochopitelně špatný, citelně by se dotkl i českých spotřebitelů a výrobců a měl i jiné vady. Ale další verze už se daní z našeho pohledu dotýkala naprosto minimálně, takřka vůbec. V tomto případě nešlo o ekonomický problém, byla to trochu zbytečná póza. Člověk musí být především dobrým vyjednavačem. Přílišným tlakem na určité věci si totiž můžeme vybudovat pověst zbytečného potížisty. A to má své praktické dopady.
Máte nějaký konkrétní příklad?
Ano, ve stejné době se jednalo o umístění centra evropského satelitního systému Galileo. Jedním z kandidátů byla Praha, a my bychom pochopitelně chtěli, aby centrum vyrostlo zde. Jenže na to potřebujeme, aby nás někdo podpořil. To jsou právě ty konkrétní situace, kdy je dobré mít s ostatními státy korektní a přátelské vztahy. I v Bruselu je to tak, že jednou pomůžeš ty mně, podruhé já tobě.
A my budování této své pozice zanedbáváme?
Není to tak zlé. Občasné kontroverzní výroky našich politiků sice mohou vzbudit pozornost, ale co se počítá, je velmi dobrá a efektivní spolupráce našich lidí přímo v rámci Evropské unie. V médiích totiž sice bývá zdůrazněn nějaký problémový bod, ale za ním se skrývá dalších deset dobře a bezproblémově vyřešených otázek.
Česká vláda nedávno zažalovala Evropskou komisi kvůli objemu přidělených emisních povolenek. Máme šanci na úspěch? Těžko říct, je to běh na dlouhou trať, minimálně na tři roky. V prvé řadě je otázkou, zda bylo množství povolenek opravdu vypočteno nějak nestandardně. To nemohu posoudit, protože nejsem odborníkem na tuto oblast. A druhou věcí je, že v případě úspěchu by takové rozhodnutí úplně podkopalo celý systém. Jednotlivé státy by zpětně žádaly nějaké satisfakce, výsledkem by byl velmi dramatický pád ceny povolenek. Mohla by tak nastat situace, kdy by Česko opravdu získalo pár tisíc povolenek navíc, ale výměnou za možné dramatické snížení jejich ceny. Dobré je, že do celé pře nejdeme sami. Podobné námitky mají třeba Slováci nebo Poláci. A na závěr: Na čem teď CEBRE aktuálně pracuje?
V létě se budeme stěhovat do nových kanceláří v takzvaném Českém domě, kde budou pohromadě sedět různá zastoupení českých subjektů v Bruselu. My tím nicméně přijdeme o krásný výhled na Brusel, který teď z dvacátého patra máme. Tak se na to začínáme psychicky připravovat (smích).
| ONDŘEJ HRADIL Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v oboru Podniková ekonomika a management. Management a řízení firem v mezinárodním kontextu studoval i na Erasmus University v holandském Rotterdamu. Dlouhodobu se zajímá o problematiku evropské integrace. Praktické zkušenosti z této oblasti získal během svého působení v oddělení European Affairs firmy Deutsche Post v Bruselu. Před nástupem do CEBRE působil jako ředitel Centra pro evropskou integraci Hospodářské komory České republiky, kde se podílel na přípravu českých podnikatelU na vstup do Evropské unie. Pravidelně publikuje a přednáší o různých aspektech evropské integrace. |
**CEBRE – ČESKÁ PODNIKATELSKÁ REPREZENTACE PŘI EU
Organizaci vytvořily na jaře roku 2002 Hospodářská komora, Svaz prUmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelsk˘ch svazU. Cílem bylo přímo v Bruselu prezentovat a obhajovat České podnikatelské zájmy před a po vstupu České republiky do Evropské unie. CEBRE nabízí podnikatelům, především malým a středním firmám, cílený monitoring evropských novinek z jejich oboru podnikání (legislativa, statistiky, studie a podobnu), pro jejich management školicí stále přímo v Bruselu, dále zpracování analytických zpráv a studií a v neposlední řadě i monitoring výzev podpůrných programů Evropské komise.
