Při uplatnění dřeva, zejména ve stavebnictví, má Česko v porovnání s vyspělými státy obrovské rezervy. Suroviny pro zpracování je přitom v tuzemsku dostatek - navzdory rozšířenému mýtu a razantní těžbě. České republice patří v současné době čtvrté místo v Evropské unii v zásobě dřeva na hektar (245,8 metru krychlového) a šestá příčka v ročním přírůstku na hektar (6,6 metru krychlového).
||
|Na první pohled se to možná nezdá, ale dřeva v tuzemských lesích je čím dál tím víc.|
Při uplatnění dřeva, zejména ve stavebnictví, má Česko v porovnání s vyspělými státy obrovské rezervy. Suroviny pro zpracování je přitom v tuzemsku dostatek - navzdory rozšířenému mýtu a razantní těžbě.
České republice patří v současné době čtvrté místo v Evropské unii v zásobě dřeva na hektar (245,8 metru krychlového) a šestá příčka v ročním přírůstku na hektar (6,6 metru krychlového). Lesy přitom tvoří 33,5 procenta území republiky, čímž se Česko řadí mezi lesnatější polovinu států Unie. Vyplývá to z podkladů lobbistické nadace Dřevo pro život.
V rozporu s těmito údaji však Česká republika patří na jedno z posledních míst v Evropské unii ve využití dřeva na jednoho obyvatele. Připadá na něj ročně jen 0,23 metru krychlového využitého dřeva ročně, ačkoli v Rakousku je to 0,62 metru krychlového a ve skandinávských státech se tato hodnota blíží jednomu metru krychlovému.
Velké rezervy má Česko zejména v oblasti využití dřeva ve stavebnictví. Zatímco v tuzemsku tvoří podíl bytových staveb na bázi dřeva zhruba jedno procento, v Německu je to sedm procent (v Bavorsku však 70 procent), v Rakousku a Švýcarsku 10 procent, ve Finsku, Norsku či Dánsku přes 60 procent, v USA 65 procent a v Kanadě dokonce 80 procent. Výrazně vyšší využití ve stavebnictví existuje také v Anglii a Walesu (15 procent) a ve Skotsku (50 procent), přestože britské ostrovy mají malé vlastní zdroje dřeva.
NADACE CHCE ROZHÝBAT TRH
Právě renezance využití dřeva a změna vztahu k tomuto přírodnímu materiálu je cílem nedávno založené nadace Dřevo pro život. Podle ní je nutné modifikovat současný stav, kdy jsou místo dřeva stále preferovány ekologicky méně vhodné materiály jako plasty, železo či beton, jejichž výroba významně více zatěžuje životní prostředí.
Cílem nadace je podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a ekologické suroviny. „Dřevo se musí znovu stát přirozenou součástí našeho života,“ konstatuje předseda její správní rady Tomáš Pařík. Na podporu projektů týkajících se užití a osvěty v oblasti dřeva hodlá nadace vypisovat granty. Podrobnosti mohou zájemci najít na internetových stránkách www.drevoprozivot.cz.
Podle výkonného ředitele Jana Řezáče startují také některé žádoucí podnikatelské aktivity. Například na severní Moravě vznikl takzvaný klastr - propojení podnikatelských subjektů - s cílem maximálně zpracovat vytěženou dřevní hmotu na území České republiky. Svou činnost také zahájila první pila specializovaná na prvotní zpracování dřeva z listnatých stromů.
Mezi zakladatele nadace samozřejmě patří firmy z oboru. Jde například o CE Wood, Dřevozpracující družstvo Lukavec, Kronospan, Lesní a rybniční správu Jeroným Colleredo Mannsfeld, společnost Less či státní podnik Lesy České republiky.
MÝTUS O RAZANTNÍCH TĚŽBÁCH
Většina laické veřejnosti se domnívá, že dřeva v Česku ubývá. Je proto kritická k dalšímu „kácení lesů“. Lidé však svou osobní zkušenost z několika lokálních těžeb chybně vztahují na celé území republiky. Na první pohled může být zavádějící i údaj Českého statistického úřadu, podle nějž v loňském roce vzrostla těžba dřeva meziročně o tři procenta na rekordních 15,6 milionu metru krychlového. Názorům o přílišné těžbě dřeva napomáhá i opticky menší hustota stromů v lesích. Jenže starší stromy, byť jich početně není tolik, mají dřeva více než mladé porosty.
Oproti tomu však dřeva v tuzemských lesích přibylo. Od roku 1930, kdy se v Česku začal systémově mapovat stav zásob dřevní hmoty, dochází k jeho prokazatelnému růstu. Podle ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromíra Vašíčka činí v současné době roční přírůst v tuzemských lesích asi 18 milionů metrů krychlových. Ročně se přitom těží kolem 15 milionů kubíků, takže i po odečtení úbytku rostou zásoby každý rok zhruba o tři miliony kubíků. Zatímco v roce 1930 činily celkové zásoby dřeva v Česku 307 milionů metrů krychlových, v roce 2003 to již bylo 650 milionů kubíků.
**UNIE JE PRO
Firmy z oboru tvrdí, že dřevozpracující průmysl je modelovým příkladem sektoru hospodařícího na principu trvale udržitelného rozvoje. Podle nadace je propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví z ekonomického, ekologického i sociálního pohledu v souladu s trendy, které podporuje Evropská unie.
Důvodů je celá řada: Ve výrobcích ze dřeva se například dlouhodobě uchovává uhlík - tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden metr krychlový dřeva váže až 250 kilogramů oxidu uhličitého. Při průměrné spotřebě 100-150 kubíků dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let se jedná o nezanedbatelné množství.
Řezáč argumentuje, že každý Evropan má v současné době k dispozici téměř jeden metr krychlový dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na tříčlennou rodinu 240 kubíků dřeva. „Přitom už ze 140 kubíků lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 metrů krychlových lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků. Zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat, nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít,“ popisuje udržitelný rozvoj Řezáč.
