Je na čase začít bojovat s korupcí
Diskuse o omezení a regulaci lobbingu připomínají tak trochu podobné debaty o prostituci. Ne, určitě nechci obě činnosti srovnávat. Mají sice historickou paralelu – jsou staré jako lidstvo samo a stejně neodstranitelné – avšak morální aspekty jsou samozřejmě jiné. Tedy byly, až do té doby, než mezi lobbing a korupci někteří „lobbisté“ položili rovnítko.
Situace je už za hranicí únosnosti. I u amerických studentů, kterým občas přednáším, je korupce u nás tématem číslo jedna. Nový návrh zákona o lobbingu se pokouší o regulaci. Stanovuje práva a povinnosti lobbistů, zavádí transparentnost. Povinností jak lobbistů, tak lobbovaných je zveřejňovat seznamy kontaktů a podávat zprávy o schůzkách. Lobbing je definován jako živnost. Za nedodržení povinností jsou stanoveny sankce. Pomineme-li diskutabilní administrativu a kontrolu spojenou s ověřováním zpráv, má zákon další nedostatky. Definice lobbování je omezena na právní akty. Netýká se veřejných zakázek, dotačních řízení a zejména ne samosprávy. Ne že by zákony a jejich dopad nebyly důležité, ale většina korupčního jednání se odehrává právě v oblastech zákonem vynechaných. Tam se totiž točí okamžitě inkasovatelné skutečné peníze.
Zákon o lobbingu je určitě krok správným směrem. Lobbing je činnost nejen ospravedlnitelná a neodstranitelná, ale v demokratickém státě má plné právo na existenci. Shánět stoupence legislativních a jiných úprav je regulérní činností skupin podnikatelů, asociací, odborů, spolků i zájmových sdružení. To, že zákony mají své příznivce a odpůrce, je normální i tehdy, když jde o peníze. Bohužel při téměř úplné absenci etiky je nezbytné se alespoň pokusit o regulaci excesů. Projde-li zákon, těším se na první registrace lobbistů. Nedělám si iluze, že ze zákulisí vylezou skuteční manipulátoři, občas propíraní v mediích. Budou to spíše bílí koně. Nevím, jestli se dá souboj s korupcí vyhrát, ale určitě je načase začít bojovat. Pusťme trochu světla do tmavých zákoutí „politiky“!
