Duty free
Německý kancléř Gerhard Schröder u komise Evropské unie s návrhem na odklad definitivního zrušení obchodů Duty free neuspěl. Němci v blízkém sousedství s Polskem však zůstavají v klidu. Unie neunie, stačí přece málo. Vyjet lodí na Odru.
Zástup lidských těl se disciplinovaně řadí před stanovištěm pasové kontroly. Nikdo se necpe ani nenadává, nikdo ani nemyslí na to, že by loď na protějším břehu opustil. „Pořádek musí být, zdůrazňuje Heinrich Strich a ukazuje svůj průkaz. Spolkoví st rážci hranic ve starém přístavu v Gartzu jsou pro něj rituálem stejně jako první „šluk na palubě. Takto nějak si asi představují nekuřáci vzduch v pekle: v malém prostoru pod střechou lodi „Adler Streamer si asi dvě stě lidí zapálí najed nou zhruba dvě stě cigaret.
Téměř domácí
Dvaasedmdesátiletý Heinrich Strich má rezervovaný stůl s osmi místy: pro sebe, svou ženu, sousedku ze Schwedtu, která s nimi jezdí každý týden. Zbývajících pět pro dobrý pocit, že je může nabídnout dalším cestujícím. Kdo se mu pozdává, může si přisednout - a dozví se, že on důchodce je tu „štamgastem a že jeho žena byla před třemi dny propuštěna z nemocnice po srdečním infarktu.
Deset minut po vyplutí lodi hovor utichá. „Nejprve práce, potom zábava, mentoruje Heinrich Strich a rychle vstává. V podpalubí totiž právě otevřeli supermarket „na vodě a znalci poměrů dobře vědí, že nákupních košíků není mnoho. Stovky lahví řinčí v rytmu dieselového motoru. Regály jsou přeplněny cigaretami a alkoholem, sladkostmi a parfémy. Ráj pro koupěchtivé nájezdníky. Půl kila kávy Jakobs je k mání za pět marek devadesát devět, litr „Wodky Gorbatschow b ez feniku za třináct. „Levnější než v Polsku, nese se lodí i celým pohraničím východního Německa.
Loďstvo, kterému se říká „Orlí , křižuje severní Odru od loňského března. „Začínali jsme s přestavěným rybářským jednostěžníkem, vzpomíná provozovatel Siegfried Knobelsdorf. Po čtrnácti dnech a pár inzerátech v místním tisku se už nápor zákazníků nedal zvládnout. Dnes brázdí řeku dvě výletní lodě z Gartzu čtyřikrát denně, další nákupní lodi vyrážejí z Ueckermünde a Usedomu k Baltu nebo do oderského přístavu.
Zblízka i zdaleka
Obyvatele okolních městeček svážejí autobusy, „výletníci s nákupními taškami však příjíždějí i ze 150 kilometrů vzdáleného Berlína. Úřady nařídily v přístavištích celní kontrolu kontejnerů a provizorně střeží množství dováženého zboží. Pokud od prvního července tohoto roku skončí v Evropské unii bezcelní nákupy, zůstane Odra jedinou Duty free zónou na německé hranici.
Henrich Strich ukořistil tři láhve hruškového šnapsu, dva balíčky kávy a dva kartony cigaret. Víc ne, protože zná celní předpisy. A nevěří, že by z paluby propašoval více. Za prvé „musí mít vše svůj řád , a za druhé se sem chce příšt í týden zase vrátit. „Pro nás důchodce je to příjemná změna, pochvaluje si Strich. Zvláště v létě je plavba národním parkem „Dolní Poodří pěkným zážitkem. Na podzim a v zimě pak jde už jen o cigarety: téměř jedna marka na krabičce Pall M all. „Bez nákupů na lodi bychom museli při našich důchodech určitě méně kouřit, uznává Heinrich Strich.
„Kdyby to má doktorka věděla, obrací oči v sloup čerstvě „poinfarktová Edith a zapaluje si další cigaretu. „No a co, přidává se sousedka ze Schwedtu. Má prý známého, který sice nikdy nekouřil, ale přesto má zdravotní potíže, jako by ho ldoval tabáku odmala.
Příjemné s užitečným
Nákupy střídá příjemnější chvíle. Kdo tady nebyl jen kvůli tomu, aby ušetřil za každou cenu, může si objednat kávu nebo sekaný steak „Budapest za devět marek padesát. Na polské straně stojí rybáři po pás ve vodě. „Ti něco vydrží, říká Henrich Strich a myslí na pěkného candáta. Vzápětí na to, že při nakupování zapomněl na máslo. Příliš pozdě. Po lávce už přicházejí polští celníci a obchod pečetí. Poté Adler projede okruh na Odře a po půl hodině se vrácí do přístavu. Polští celníci přichá zejí znovu na palubu a krám opět otevírají.
Celá projížďka trvá celkem dvě hodiny. Na zpáteční cestě si mohou Strichovi dokoupit vytoužené kilo másla za 4,99. Pak už vjíždí polský kapitán zpět do Gartzu. Němečtí celníci vrhají shovívavý pohled do každé nákupní tašky a manželé Strichovi nased ají do malého auta, se kterým jezdí Heinrich tankovat rovněž do Polska. Pokud se východní soused Německa skutečně v příštích letech připojí k Evropské unii, zmizí nákupní ráj pro obyvatele německého pohraničí v nenávratnu. Ale Heinrich Strich si nedělá starosti: „Vždyť oni stejně nesplní podmínky přijetí. I v těchto věcech musí přece být nějaký pořádek. Pro něj klidně mohou letos 1. července všechny Duty-free v unii zavřít.
