Lodní doprava už několik měsíců bojuje se rekordními zácpami v přístavech. Globální dodavatelský řetězec ovšem řeší další potíže – v čínských vodách mizí plavidla ze sledovacích systémů. Na vině může být rostoucí izolace Číny od zbytku světa a nedůvěra k vládám ostatních zemí.
Analytici pokles frekvence tamní lodní dopravy začali zaznamenávat koncem října, kdy se Čína připravovala na přijetí právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů. Společnosti poskytující data o lodní dopravě mohou sledovat plavidla po celém světě, ve výbavě totiž mají vysílače automatického identifikačního systému, takzvaně AIS. Ten jim umožňuje odesílat do stanic podél pobřeží informace jako například kurz, poloha nebo rychlost plavidla. Pokud jsou ale lodě mimo dosah, existuje ještě možnost vyměňovat informace prostřednictvím satelitu.
Nic z toho se však ve vodách druhé největší ekonomiky světa, jež je rozhodujícím hráčem v globálním obchodu, neděje. Podle dat poskytovatele údajů o globální lodní dopravě VesselsValue se za poslední tři týdny počet lodí, které vysílají signály z Číny, dramaticky snížil – téměř o 90 procent. Čínské ministerstvo zahraničních věcí sdělilo novinářům CNN Business, že stanice AIS podél pobřeží „nebyly vypnuty“ a „fungují normálně“. Veřejně dostupné platformy AIS podle něj rovněž pracují bez problémů.
Zákon, který nic nezakazuje, ale ani nepovoluje
Informační kancelář Státní rady Číny (obdoba tiskové kanceláře tamní vlády) na žádost o komentář, proč poskytovatelé lodní dopravy ztratili přístup k údajům, neodpověděla. Podle analytiků za potížemi s nedostatkem informací stojí čínský zákon o ochraně osobních údajů platný od 1. listopadu. Ten vyžaduje, aby společnosti, které data zpracovávají, získaly souhlas čínské vlády ještě předtím, než záznamy opustí tamní půdu. Toto pravidlo odráží obavy Pekingu z možnosti, že by údaje mohly skončit v rukou zahraničních vlád.
Zákon výměně dat mezi zeměmi napřímo neříká nic, čínští poskytovatelé údajů však mohou informace „z opatrnosti“ sami zadržovat. Alespoň to si myslí Anastassise Tourose, vedoucí týmu správy sítě AIS ve společnosti Marine Traffic. Další odborníci z oboru mají o dopadech zákona více konkrétních zpráv. Charlotte Cooková, hlavní analytička VesselsValue, uvedla, že ji kolegové v Číně informovali o pokynu národních bezpečnostních orgánů zkraje měsíce odstranit ze stanic podél pobřeží některé transpondéry AIS. Jediné systémy, které mohly zůstat, musely být nainstalovány „někým kvalifikovaným“.
Svět lodní dopravy kvůli tomu ale nepřišel o všechny údaje. K zachycení signálu z lodí mohou stále sloužit satelitní systémy na oběžné dráze. Podle Tourose každopádně informace získané přístroji z vesmíru nejsou zdaleka tak spolehlivé a přesné jako pomocí těch ze země. „Potřebujeme pozemní stanice, abychom měli lepší, kvalitnější obraz,“ dodal.
Kontrola je nutná kvůli „ochraně národní bezpečnosti“
S blížícími se Vánocemi by ztráta informací z pevninské Číny, kde se nachází šest z deseti nejrušnějších kontejnerových přístavů na světě, mohla způsobit další problémy již tak narušenému globálnímu lodnímu průmyslu. Dodavatelské řetězce jsou letos pod tlakem, protože silně přetížené přístavy se snaží udržet krok s rychle rostoucí poptávkou po zboží. Podle Cookové se lodní společnosti spoléhají na údaje AIS při předvídání pohybu plavidel, sledování sezónních trendů a zlepšování efektivity přístavů. Nedostatek čínských dat by tak mohl „významně ovlivnit transparentnost námořního dodavatelského řetězce v celé Číně“.
Asijská velmoc je jedním z hlavních světových dovozců uhlí a železné rudy a také velkým vývozcem kontejnerů. Touha Číny udržet si absolutní kontrolu nad všemi údaji a informacemi v rámci svých hranic není překvapivá, jelikož prezident Si Ťin-pching pokračuje v upevňování dominance vládnoucí komunistické strany ve všech aspektech ekonomiky a společnosti.
Čínský viceprezident Wang Čchi-šan, který je považován za Siova důvěrného spojence, řekl na singapurském Fóru nové ekonomiky agentury Bloomberg, že se Čína nebude „vyvíjet izolovaně od zbytku světa“. Během pandemie koronaviru ale přijala politiku, která často vypadá jinak. Si Ťin-pching čím dál více tlačí na soběstačnost a zdůrazňuje potřebu vytvořit „nezávislé a kontrolovatelné“ dodavatelské řetězce, a to hlavně kvůli národní bezpečnost.
