Když se řekne přepravní kontejner, většina lidí si pravděpodobně automaticky vybaví obří nákladní lodě, zdánlivě nekonečné vlaky či naložené kamiony. Ostatně aby ne – hlavním účelem tohoto železného kvádru je přeci transport zboží. Na druhou stranu to ale neznamená, že by jej nešlo využít i jinak. Nejen v českém prostředí se objevují zruční kutilové, kteří dokážou z kontejnerů svépomocí postavit pohodlně obyvatelný rodinný dům, úpravnu vody či třeba regulační stanice tlaku plynu.
Proč to dělají? Protože se s jejich využitím pojí řada nezpochybnitelných výhod – počínaje nižšími náklady na stavbu přes časovou úsporu až po snazší manipulaci při instalování konkrétní technologie.
„Můžeme si to ukázat na konstrukci regulační stanice plynu, kterou jsme vyráběli pro zákazníka v Ghaně. Zařízení jsme díky kontejneru mohli vyrobit, smontovat a vyzkoušet přímo v naší výrobní hale v Česku a garantovat tak jeho kvalitu. Poté už putovalo na místo určení, kde byla provedena jednoduchá instalace a propojení s tamním systémem,“ uvádí Tomáš Stone ze společnosti Hutira – Brno.
Je přesvědčen, že z ekonomického hlediska se jedná o výrazně efektivnější řešení, než by bylo budování stanice z materiálů dostupných v Africe. Kontejner totiž stačí vyložit z náklaďáku, v důsledku čehož odpadá naprostá většina montážních i stavebních prací. Navíc ještě před instalací zařízení poslouží i jako přepravní médium – jeho budoucí obsah se přiveze už rovnou v něm, a schránka se pak plynule změní v objekt stavební.
Příkladů variability kontejnerových řešení v rámci oboru plynárenství je pochopitelně mnohem víc. Hodí se totiž například i pro takzvané bioplynové stanice. Technologie v kontejnerech dokáže v první fázi znečištěný bioplyn přeměnit na naprosto čistý biometan. Ten se poté dá opět prostřednictvím zařízení v kontejneru vtlačit do plynárenské sítě nebo plnit do zásobníků na bio CNG a LNG. Jinými slovy, jedná se o kompaktní a jednoduché řešení, které dle zástupců české firmy navíc umožňuje i velice efektní výrobu biometanu.
Improvizace v době katastrof
Ve většině případů má zařízení instalované v mobilním kontejneru nahrazovat klasickou zděnou stavbu. Jednat se přitom může například o čistírny odpadních vod. Ty byly typicky léta umisťovány do stacionárních betonových budov, jelikož města i firmy počítají s tím, že na svém místě zůstanou dlouho – na tom by se do budoucna pravděpodobně nic měnit nemělo. Čas od času však dochází ke krizovým situacím, jako jsou lokální sucha či povodně, kdy je nárazově potřeba vyčistit vodu ze zdroje, který je zrovna k dispozici. Lidé se musí rychle přizpůsobit polním podmínkám a pak zase improvizovanou čističku zrušit.
„V takových případech nejenže nedává stavba stacionární úpravny vody praktický, časový, ani ekonomický smysl, ale často ani není možná. Tyto problémy lze maximálně efektivně řešit úpravnou zabudovanou do kontejneru, která absolutně minimalizuje jakékoliv stavební práce. Mobilní úpravna vody umožňuje lehký převoz na místo určení a zároveň ji lze i při malých rozměrech individualizovat tak, aby odpovídala daným potřebám a plnila plnohodnotnou funkci jako v případě stacionární varianty,“ uvedl ředitel společnosti Hutira – Vision Petr Hajný.
Udělej si sám
Kontejnery mohou někdy tvořit i základ pro regulérní budovu. Ta vzniká smontováním jednotlivých na sebe navazujících modulů s pevně danými rozměry. Velkou výhodou tohoto procesu je zejména výrazné zrychlení celé výstavby, neboť moduly mohou vznikat v závodech konkrétního výrobce a na místě stavby se, jak bylo nastíněno výše, už pouze a jen kompletují. Pak následuje napojení kontejnerové stavby na energetickou síť a vodovod, přičemž je samozřejmě velice důležité ohlídat správnou izolaci a zajistit, aby konstrukce nezadržovala vlhkost a nedocházelo ke korozi.
Řešení je vhodné pro kancelářské stavby a potažmo i pro rezidenční domy. Oblíbené jsou i kontejnerové bazény nebo stánky s občerstvením. Modulární stavby vyjdou ve srovnání s klasickou výstavbou mnohem levněji (nejmenší dvacetistopý kontejner lze přestavět na chatku reálně asi za půl milionu korun) a jejich dokončení zabere zlomek času. V neposlední řadě je práce méně náročná, a tak k ní není potřeba tolik řemeslníků – člověk si vystačí téměř sám.
V Česku už si lze vzít na kontejnerové domy (za předpokladu, že jsou pevně spojené se zemí a připojené na inženýrské sítě) i hypotéku a ručit jimi bance. Pokud stavitel touží po mobilheimu, může získat půjčku podloženou hodnotou svého pozemku. Navíc na ten, na rozdíl od kontejnerového domu, ani nepotřebuje stavební povolení.
Pivo do kontejneru nepatří, pivovar však může
Jednou z velkých výhod některých zařízení zabudovaných do kontejnerů je také možnost jejich opětovného využití. „V minulosti jsme se podíleli na výrobě kontejnerových pivovarů. S určitým zjednodušením lze říci, že pokud víme, jak kontejnerová řešení koncipovat, lze do nich umístit téměř cokoliv. Často záleží pouze na lidské šikovnosti a kreativitě,“ doplnil Stone. Variabilita kontejnerů se podle něj ukazuje právě na příkladu zmíněných pivovarů, které byly kvůli nástupu pandemie koronaviru využity jako odběrová místa k testování na covid-19.
Ty se nyní z velké části postupně ruší, a tak mohou kontejnery zase postupně začít sloužit svým původním účelům. Tedy skoro původním – kromě přepravy se totiž časem zřejmě uchytí i coby čističky, bioplynové stanice nebo originální restaurace.
Jak taková restaurace, respektive kavárna vypadá, mohou lidé zjistit, pokud se vydají do pražských Holešovic. Podnik s příznačným názvem Kontejner a podlahovou plochou 90 metrů čtverečních zde nechali postavit architekti Ondřej Janků a Shota Tsikoliya. Kdo by chtěl v podobném zařízení pobýt déle, může pro změnu vyzkoušet mobilní ContainHotel, jenž se nachází na břehu Labe u Litoměřic.
