Opatovická havárie potvrdila obavy expertů: nechráněná energetika
Královéhradecké Kongresové centrum Aldis se každý rok v dubnu stává pupkem českého teplárenství. Teplárenské sdružení ČR v něm už osm let pořádá prestižní mezinárodní konference a výstavy techniky zásobování teplem a chladem pod názvem Teplárenské dny. V těchto dnech byste se ovšem v budově na Eliščině nábřeží neohřáli. „Zatím se netopí, nemáme v tuto chvíli žádný náhradní zdroj. Ale dá se to přežít, i když je venku možná tepleji než tady,“ svěřila se týdeníku EURO jedna z pracovnic centra. Kvůli havárii v opatovické elektrárně vychladlo na 50 tisíc domácností i řada sídel firem v aglomeraci kolem Hradce Králové a Pardubic. Vyvstala otázka, jak jsme vlastně proti nečekaným pohromám chráněni.
Opatovický Titanic.
Ráno 9. listopadu se během rekonstrukce zřítila střecha vážící 1500 tun na všech šest kotlů ve východočeské Elektrárně Opatovice. Elektřiny je na trhu dost, s teplem je to složitější. Zatímco Pardubice výpadek 600 tepelných megawatů z Opatovic částečně nahradily teplem z vlastní záložní teplárny a ze Synthesie, sousední Hradec zůstal zcela na holičkách. Je to mimořádná událost, se kterou nikdo nepočítal, uvedl hned po katastrofě ředitel opatovického energetického zdroje František Hejčl. Jistě nelhal. Ale ani s proražením většiny vodotěsných komor Titanicu kdysi jeho stavitelé nepočítali a dnes se divíme jejich naivitě, přeceňující pokrok. Muselo dojít k nejhoršímu, aby se potvrdilo, jak je – navíc v éře teroristických útoků – nevýhodná a zranitelná centralizace jakýchkoli dodávek. Najednou každý ví, že bude nutné vybudovat záložní zdroj tepla speciálně pro Hradec Králové. Uvažuje se buď o městské teplárně, nebo o nové spalovně odpadu v areálu Opatovic.
Čekalo se to.
O nedostatečné ochraně českých energetických zdrojů a sítí před kalamitami se ovšem ví už dlouho. Urychlovačem nápravy bylo loňské 11. září. Společnost CityPlan, podporovaná čtrnácti energetickými firmami, vypracovala k letošnímu únoru Studii strategické bezpečnosti energetických zásobovacích systémů v ČR. Stát reagoval pomalu: ministerstvo pro místní rozvoj i resort průmyslu a obchodu neměly o projekt zájem, jasné nebyly kompetence. Věci se ujalo až vnitro. Jmenovitě náměstek ministra a současně generální ředitel hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán. Byl utvořen tým expertů vedený ppr. RNDr. Danou Procházkovou DrSc. z ministerského oddělení krizového plánování územních správních úřadů, který v návaznosti na studii připravil po zářijových povodních kritéria pro hodnocení míry zranitelnosti kritické infrastruktury. Paralelně s tím vznikl i pilotní projekt Prevence hrozby teroristických akcí v oblasti energetických systémů na území Středočeského a Jihočeského kraje, a to kvůli výjimečnosti Prahy, Temelína a vltavské kaskády. „Nehoda v Opatovicích našemu volání po ochraně energetiky jen nahrává,“ řekla Dana Procházková týdeníku EURO. „Tam je jasný průšvih, že zdroj tepla nebyl zálohován, že se s podobnou situací nepočítalo.“ Kvůli utajovaným skutečnostem odmítla upřesnit, zda je v Česku více lokalit, kde by mohlo dojít k podobně nenahraditelným výpadkům tepla. „Obecně ovšem tvrdím, že to nemáme dobře chráněné,“ zdůraznila. „Řada lidí stále nechápe, že se to musí začít řešit.“
Maximum různých zdrojů.
Jedním z hlavních závěrů Studie strategické bezpečnosti je konstatování, že světový trend liberalizace a privatizace energetiky zvýšil zranitelnost energetických systémů i v Česku. „Energetické společnosti pod tlakem cenové konkurence a v nejistotě působení regulačního úřadu budou jen ztěží chtít investovat do zvýšení odolnosti této kritické infrastruktury, i když je to z hlediska společnosti žádoucí,“ uvádí se v textu studie. Ta doporučuje zabránit likvidaci menších, decentralizovaných zdrojů elektřiny i tepla, kterou vyvolává konkurence a cenové války na trhu. Výhodné je zachovat místní distribuční sítě. „Teplárny si konkurují na trhu s energiemi, a nejde o to, některý z druhů energie potlačit, ale naopak je diverzifikovat,“ vysvětlil týdeníku EURO Ivan Beneš ze společnosti CityPlan, jeden z autorů studie. „Je žádoucí, aby velké, centrální zdroje tepla typu Opatovic, ECKG na Kladně nebo Teplárny Otrokovice bylo možné alespoň z 25 až 30 procent nahradit zálohami, které budou rozmístěny blíž spotřebitelům. Sloužily by třeba jen ve špičkách při největších mrazech, a v případě havárií by temperovaly byty alespoň na 15 až 17 stupňů Celsia, samozřejmě voda by tekla jen studená,“ vysvětluje Beneš své představy.
U nás nezmrznete.
Leckde tomu tak už dnes je. Například Praha se tepelné kalamity bát nemusí. Letní povodeň prokázala, že i když se největší dodavatel tepla pro Prahu - elektrárna Mělník - ocitl pod vodou, stejně jako výtopna na Invalidovně, zaskočily za ně spalovny Malešice a Třeboradice. „Být patnáctistupňové mrazy, asi by náhrada nemohla být v plné výši,“ připouští mluvčí Pražské teplárenské, a. s., Šárka Drobná. „Na druhou stranu je pravda, že normálně jede na plný výkon právě jen Mělník, protože nejméně zatěžuje životní prostředí. Ostatní zdroje spíše čekají,“ dodala.
Ani obyvatelům Brna mrazy nehrozí. „Město je zásobováno z několika zdrojů, které jsou navzájem propojeny,“ vysvětlil provozní ředitel Tepelného zásobování Brno Igor Šesták. Menší lokální zdroje na sídlištích by prý v případě havárie mohl nahradit mobilní zdroj.
Plzeň vytopíme.
Odkázaná na jediný zdroj tepla není ani Plzeň.K dispozici sice má jen centrální teplárnu a dvě menší výtopny na Borech a v Doubravce, výrobní ředitel Plzeňské teplárny Zdeněk Dongres však říká, že v hlavním areálu se teplo vyrábí ve třech nezávislých objektech. „I kdyby se něco stalo v jedné části centrální teplárny, bez problémů bychom vytopili celé město Plzeň s tím, že bychom jen omezili výrobu elektřiny“.
V Jablonci nad Nisou mají štěstí v neštěstí: jedenácti tisícům bytů tam teplo dodávají dva zdroje, které mají značné výkonové rezervy jen proto, že už je nezatěžují firemní giganti jako LIAZ nebo Bižuterie. Eventuální výpadek jednoho zdroje by nebyl ani znát.
V jihočeském Písku vytápějí Teplárny Písek šest a půl tisíce bytů ze dvou větších zdrojů, na jejichž potrubí je ještě napojena kotelna Jitexu. I v tomto městě by bylo možné případnou havárii snadno eliminovat.
Kladenské řešení.
Velké problémy s topením mělo ještě před třemi lety Kladno. Zdejší městský Tepelný podnik (TEPO) byl plně závislý na dodávkách od Energetického centra Kladno Genarating (ECKG), které byly značně poruchové. „Díky našemu neustálému tlaku a vyjednávání se vztahy s ECKG vytříbily natolik, k výpadkům dochází již jen zřídka a jsou maximálně půlhodinové,“ říká ředitel TEPO František Samec. Kladno jako první město ve středních Čechách přijalo vlastní energetickou koncepci. ECKG je sice jediným dodavatelem tepla, zato jistotu představují dva přivaděče o výkonu 70 a 90 MGW. Pro Samce je pád střechy v Opatovicích nepochopitelný. Soudí, že ho museli zavinit stavební dělníci, protože kdyby došlo k výbuchu, lehce konstruovaná střecha by spíše odlétla, než aby zasypala kotle. „V dubnu bude další konference Teplárenského sdružení a myslím si, že tam hoši zařadí navíc téma ohrožení dodávek tepla. Nemáme vlastně žádné opatření proti terorismu, existuje pouze studie CityPlanu a vnitra, jejíž anglický text je uložen ve Washingtonu,“ líčí Samec.
Problém velkých elektráren.
I jinde v Evropě je běžné, že města jsou tepelně závislá na jednom centrálním zdroji, vedle něhož ovšem téměř vždy existuje menší zdroj záložní, využívaný ve špičce. Ten obvykle zpracovává ušlechtilé palivo, jako zemní plyn nebo topný olej, a má schopnost okamžitě začít dodávat teplo na základě vzniklé potřeby. Jeho výkon bývá oproti výkonu hlavní teplárny zhruba třetinový. Mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann zaznamenal pouze jediný případ, kdy byl centrální zdroj zálohován stejně výkonnou jednotkou. V Dánsku vedle experimentální teplárny na biomasu s výkonem 15 MW stála obdobná plynová. Takové řešení by ovšem výrobu tepla neúnosně prodražilo. Kaufmann se domnívá, že opatovická havárie by se mohla opakovat snad jen ve velkých blocích elektráren společnosti ČEZ na severu Čech nebo ve Chvaleticích. Ty však nejsou nenahraditelným dodavatelem tepla do některého z velkých měst a chybějící elektřinu lze získat snadno.
