EURO (46/2002)
Jsem pravidelným čtenářem týdeníku EURO a zatím takřka v každém čísle najdu články, které mě zaujmou, i když ne se vším, co publikujete, souhlasím.
Pracuji 20 let v podniku, který nyní vyrábí elektřinu pro ČEPS, ČEZ a PRE a teplo, které distribuujeme a prodáváme především v Praze a také Neratovicích. V dnešní terminologii jsme nezávislý výrobce elektrické energie a teplárenská společnost. Posledních pět let zodpovídám ve své funkci za správu a řízení společnosti, podílel jsem se na privatizaci, zažil mnoho zástupců investorů od DIKů, přes Koženého a Dingmanna až k dnešnímu Pražskému teplárenskému holdingu (Hl. m. Praha a německé GESO) a Elektrárnám Opatovice (International Power).
Byl jsem účastníkem některých pracovních skupin připravujících model trhu s elektrickou energií v ČR, Energetický zákon a zákon o hospodaření energií s příslušnými vyhláškami. Jsem předsedou Teplárenského sdružení ČR a členem řídícího výboru EuroHeat & Power, sdružujícího výrobce elektřiny kogeneračním způsobem, teplárenské společnosti a výrobce zařízení pro energetiku na evropské půdě. Podílím se na přípravě Směrnice/direktivy EU na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla.
Myslím si, že informace ve vašich článcích by mohly být doplněny nebo oponovány také jinými názory, protože skutečně
zdaleka ne všichni v oboru sdílíme nadšení pro vznik „SuperČEZ“ a nemyslím, že vždy jde jen o různé zahraniční investory a zájmové skupiny.
Za článek „Lokálně se ochlazuje“(EURO 46/2002) děkuji, jde o úvodní příspěvek ke strategické diskusi a není to pouze o centrálním versus decentrálním vytápění, ale dle mého názoru i o primárních zdrojích energie domácích a importovaných, o vyšším využití energie obsažené v palivu pro výrobu elektřiny a tepla, o sociálních dopadech neřešení energetické politiky státu a o ovlivňování životního prostředí, spolehlivosti zásobování energiemi a další okruhy otázek.
Luboš Pavlas,
předseda představenstva a generální ředitel
Pražská teplárenská, a. s.
