Je lepší dotěžit staré ložisko než někde v okolí otevřít nový lom Vztah k lomům je nejednoznačný. Poměrně často se objevují na plátnech takových umělců, jako byl V. Špála, J. Prucha či J. Trampota. Rovněž majitelé lomů často vydávali pohlednice se svými, menšími a dobře uspořádanými lomy, kde ukazovali určitý druh industriální estetiky.
Socialistický režim vše změnil. Lomy byly obrovské, hlučné a prašné. Lidé je začali nenávidět jako jizvy na krajině.
Dnešní vztah se opět proměnil. Přírodovědci ukázali, že právě opomíjená, členitá místa jako lomy, pískovny, a dokonce některé haldy se stávají útočišti vzácných druhů, které se z monokulturní pouště našich lesů a polí utekly do komfortu starých zahrad a hřbitovů či na opuštěná průmyslová stanoviště. Zároveň se ukázalo, že takové prostory nejlépe a nejlaciněji rekultivuje samotná příroda, které se dá trochu pomoct třeba tím, že v lomu vytvoříme malou vodní nádrž. Ovšem nejedná se jenom o přírodu, ale také o lidi, kteří lomy navštěvují, opékají si špekáčky nebo se trénují na skalách či v lanovém centru, jaké je třeba v lomu Velká dohoda v Moravském krasu.
Optimální by bylo, kdybychom se bez kamene, vápna a betonu dokázali obejít. Ale protože to neumíme, tak je výhodné mít nedaleko hlavního města, kde probíhá většina stavebních aktivit, cementárnu v Radotíně, vápenku u Koněprus a lom v Husinci. Alespoň nemusíme suroviny vozit přeplněnými silnicemi přes půl země.
Zvláštní případ je kdysi oprávněně nenáviděný lom na Tlustci poblíž severočeského Brniště. Lom zde správně vůbec neměl vzniknout, ale stojí tu. Co se s takovým prostorem dá dělat? Místní kámen je kvalitní, hodí se i na výrobu minerálních vat na zateplování domů. Kámen je žádaný. Přímo pod lom vede železnice. Celkem jednoznačně nám vyjde, že lom má cenu opatrně dotěžit a pak dobře rekultivovat. Je lepší využít starého lomu než někde v okolí otevřít nový.
Důležité je neměnit linii horizontu, tedy netěžit ve vyšších polohách, a lom pak velice pečlivě rekultivovat. Nejedná se o to, aby rychle zarostl zelení, ale aby těžba vytvořila složitý tvar, kde budou existovat různá stanoviště – otevřené suťové pole, zastíněné a vlhké úpatí skal a naopak teplá, sluncem ozářená skaliska.
Ale pokud se na věc díváme z ekonomického hlediska, tak neméně důležité je nevyvážet jenom kámen, ale něco z něj vytvořit – omítkové směsi, izolační hmoty či dlaždice. Prostě nějaký výrobek, který má přidanou hodnotu, a firmu, která zaměstná co nejvíc lidí. Mým ideálem je podnikatel, který si za jako za první republiky postaví vilu pod lomem, svým dětem hrdě ukazuje, jak dobré místo vytvořil, a hlavně se snaží bohatnout pomalu, aby jemu i jeho zaměstnancům lom dlouho vydržel.
O autorovi| RNDR. VÁCLAV CÍLEK, CSC. geolog a klimatolog, Geologický ústav Akademie věd ČR, spoluautor plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru Luhov – kamenolom Tlustec
