To, čeho se řada britských byznysmenů (a také proevropsky orientovaných tamních politiků) obávala, se nestalo. Tedy alespoň prozatím. Londýn se i nadále nachází na špici pomyslného žebříčku největších finančních center světa. Tvrdí to studie organizace City of London Corporation, na kterou upozornila zpravodajská agentura Reuters.
Výzkumníci se v rámci své analýzy zaměřují na pět klíčových faktorů. Hodnotí například, jak moc jsou místní firmy regulovány ze strany úřadů, jaké úsilí musejí vynaložit na získání nových talentů či zda je daný ekosystém dostatečně inovativní. Právě v posledně zmíněné oblasti má hlavní město Velké Británie jasně navrch před všemi ostatními účastníky studie, zatímco v těch zbylých již přemožitele našlo. I tak to ale metropoli na Temži na uhájení první příčky s drobným náskokem stačilo.
New York se na pozici Londýna coby nejdůležitějšího finančního centra na světě rychle dotahuje. Zdroj: City of London CorporationJen o tři body méně získal ve výzkumu druhý New York. Ke stříbrné příčce mu pomohlo především to, že jeho finanční aktivity mají ze všech sedmi analyzovaných finančních hubů zdaleka největší dosah. Následuje Singapur, Frankfurt nad Mohanem, Paříž, Hongkong a Tokio.
Klesající atraktivita
Navzdory první příčce má podle výzkumníků Londýn, respektive tamní úřady hned několik důvodů k zamyšlení, nechtějí-li o toto dosud výsadní postavení přijít. „Britští zákonodárci musí zajistit, aby zdejší podniky měly i nadále bezkonkurenční přístup k těm největším talentům na světě,“ doporučují autoři studie.
„Vystoupení z Evropské unie, konec volného pohybu osob a zavedení nového imigračního systému poškodily během posledních let vnímání Spojeného království jakožto země nabízející atraktivní podnikatelské prostředí z pohledu mezinárodních talentů,“ dodávají.
Nutno podotknout, že Londýn není zdaleka jediným předním finančním hubem, jehož postavení by se v brzké budoucnosti mohlo změnit směrem k horšímu. Ještě větší kritice čelí v těchto měsících daleký Hongkong, a to hned ze dvou odlišných důvodů. Jednak kvůli nedávným nepokojům, ke kterým v této autonomní oblasti došlo po přijetí nového bezpečnostního zákona, jenž umožňuje trestat všechny a všechno, co by komunistická Čína mohla považovat za podvratnou činnost a separatismus. Zároveň ale také kvůli postoji zdejších autorit k probíhající koronavirové pandemii.
Hongkong, stejně jako pevninská Čína razí takzvanou strategii nulové tolerance vůči covidu. Ta spočívá v dlouhých karanténách a nesmyslném zavádění lockdownů na celá města v okamžiku, kdy laboratoře potvrdí byť jen pár nových pozitivních případů.
Stejné zaměření, jiné výsledky
Studie vytvořená organizací City of London Corporation není pochopitelně jedinou takovouto analýzou, která se problematice finančních hubů a jejich důležitosti ve světě věnuje. Zabývají se jí například i výzkumníci z britského think tanku Z/Yen Group a Čínského vývojového institutu. Jejich projekt nesoucí název Global Financial Centres Index (GFCI) pracuje s téměř 150 dílčími ukazateli, které sledují například i pracovníci The Economist Intelligence Unit, Světové banky či OSN.
Index GFCI je o poznání širší než ten od City of London Corporation, přičemž odlišné jsou i jeho výsledky. Na čele žebříčku se dlouhodobě drží New York právě před hlavním městem Velké Británie. Kromě nich se pak v první desítce nachází také již zmíněný Hongkong, Singapur, San Francisco, Šanghaj, Los Angeles, Peking, Tokio a Paříž, jak v září uvedla Reuters.
