DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Také další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských státech EU, se věnuje pobaltské zemi. Je zaměřen na Lotyšsko.
DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Také další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských státech EU, se věnuje pobaltské zemi. Je zaměřen na Lotyšsko.
Ekonomika Lotyšska se v současné době nachází ve stadiu růstu. Růst HDP pokračuje stabilně od roku 1999. Zvlášť velmi dobře se rozvíjí sektor služeb, nejvíce obchodní a komerční služby a doprava. Jedním z hlavních problémů lotyšské ekonomiky je však poměrně velký deficit běžného účtu platební bilance, před kterým stále varují Mezinárodní měnový fond i některé ratingové agentury. Je způsoben především velkým zahraničněobchodním deficitem ve zbožové oblasti.
DANĚ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Daň z příjmů fyzických osob činí 25 %. U právnických osob letos daň činí 15 %, což je důsledkem rozhodnutí vlády o postupném snižování daně z příjmů právnických osob (v roce 2002 činila tato daň 22 %, v roce 2003 už jen 19 %). Snížené daňové sazby jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách v Liepáje a Rezekne. Pro společnosti neregistrované v zemi je sazba založena na části zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby. Sazba sociálního pojištění představuje 33,09 % (zaměstnavatel platí 24,09 %, zaměstnanec 9 %). Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek představuje 44 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 19,5 hodin týdně. Na zkrácený pracovní úvazek pracuje 11,2 % žen a 7,1 % mužů.
OSTATNÍ DANĚ
Daň z příjmu z dividend činí 10 %, stejně jako daň z úroků. Pěti procent dosahují daň z práva používání duševního vlastnictví a daň z nájmu majetku na území Lotyšska. Celní daň závisí na původu zboží a jeho zbožovém kódu. Obecně se dovozní clo pohybuje v rozsahu od nuly do 55 procent. Vývozní clo bylo zrušeno. Daň z pozemku má sazbu 1,5 %. Daň je uplatňována také na hazardní hry.
DPH
Základní sazba daně z přidané hodnoty činí 18 %. Jako plátce daně musí být registrován subjekt, jehož příjmy za zdaňované období překročí 10 000 lotyšských latů (LVL). Ostatní se mohou zaregistrovat dobrovolně. DPH se neuplatňuje na některé služby (vzdělávání, sociální a zdravotnické služby, dodávky léků, kulturní služby, sázkové služby, dary a humanitární pomoc, konzulární úkony, masmédia, požární služby apod.). Snížená sazba ve výši 9 % je uplatňována u komunálních služeb, vody a topení.
INVESTOVÁNÍ A INFRASTRUKTURA
Jedním z hlavních ekonomických cílů lotyšské vlády je vytvořit příznivé investiční klima a maximálně otevřít zemi pro přístup zahraničních investic a nových technologií. Základní principy pro investování obsahuje zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku: zahraniční investor má stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé, je osvobozen od placení DPH a celní daně ze základního jmění dováženého jako součást dlouhodobých investic, je osvobozen od dovozního cla a DPH na komodity a produkty, které jsou do Lotyšska dováženy na přechodnou dobu za účelem zpracování, má nárok na slevu z daně z příjmu rovnou dani placené v zahraničí, po zaplacení všech daní může vyvézt zisk, je oprávněn za určitých podmínek nakupovat půdu a nemovitosti. N ejvětší investice proudí do dopravy a spojů, obchodu, bankovní sféry, průmyslové výroby, energetiky. Přílivem zahraničních investic se zabývá Lotyšská rozvojová agentura. Nejdůležitější ekonomické cíle lotyšské vlády jsou zachyceny v Národních programech. Jedná se o krátkodobé a střednědobé programy upravující, jakým způsobem bude zajištěn rozvoj daných oblastí, včetně harmonogramu jejich realizace a způsobu financování. Jednou z priorit lotyšské vlády je rozvoj infrastruktury. Celková délka silniční sítě je asi 70 000 km, což je na zemi s nevelkou rozlohou poměrně velký rozsah. Hustota silniční sítě je rovnoměrná, takže motorovým vozidlem může být dosažen každý kout Lotyšska. Asfaltové silnice však spojují pouze větší města. Dálnice v Lotyšsku neexistují. Situace se postupně zlepšuje, i když na úplnou rekonstrukci a modernizaci silniční sítě dosud nemá stát dost peněz. Rižské letiště je největší a nejmodernější v P obaltí. Zásadní význam z hlediska nákladní dopravy a ekonomiky Lotyšska vůbec mají přístavy (Ventspils se z hlediska objemu přepraveného nákladu řadí k největším přístavům Baltského moře). Stav telefonní sítě i dostupnosti internetu je uspokojivý. Lotyšsko má minimální energetické zdroje a velkou část energie a energetických surovin je proto nuceno dovážet. Zahraniční investoři musí v Lotyšsku počítat s běžnými podnikatelskými riziky. Úspěch podnikání a investování závisí na volbě spolehlivého místního partnera.
