Spolupráce s VZP je pro cestovní kanceláře výborný byznys
Projekt Mořský koník uskutečňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) od roku 1994. Jde o léčebné pobyty u Jaderského a Egejského moře pro děti nemocné lupénkou, atopickým ekzémem, bronchiálním astmatem, chronickým zánětem vedlejších nosních dutin a dalšími chronickými onemocněními. VZP na ně ze svého fondu prevence vynakládá stamiliony korun a tvrdí, že jsou to účelně investované peníze přinášející efekt v pronikavém zlepšení zdravotního stavu jejích pojištěnců. Zároveň jde o lukrativní podnikatelskou příležitost pro cestovní kanceláře.
Konkrétně pro společnosti m´plus travel z Ústí nad Labem a ostravskou Adriatic Curatio, které léčebné pobyty pro VZP tradičně pořádají. Akciová společnost m´plus travel, zajišťující pobyty v Řecku, navazuje na činnost stejnojmenné společnosti s ručením omezeným, která loni skončila v konkursu, a patří rodině Fedorjakových. Společnost Adriatic Curatio, specializující se na Jaderské moře, vznikla v roce 1996 pro pořádání ozdravných pobytů pro VZP v Chorvatsku. Jejím majitelem je doktor Petr Honek, jenž je spolu s otcem a bratrem též vlastníkem cestovní kanceláře Vítkovice Tours.
Dobré vyhlídky.
Například Adriatic Curatio by měla na základě smlouvy s VZP o pořádání léčebných pobytů v Černé Hoře utržit v letech 2004 až 2008 kolem tří set milionů korun, a to při minimálním podnikatelském riziku. VZP si věří, že dokáže v příští „pětiletce“ naplnit každoročně až šest třítýdenních pobytových turnusů, každý pro 535 dětí a sedmdesát dospělých jako doprovod. Pro letošní rok byla dohodnuta denní platba za jednoho účastníka ve výši 22,10 eura, což při předpokládaném počtu 605 účastníků jednoho turnusu představuje za sezonu od konce května do začátku října celkovou částku 1 684 683 eur, podle kursu v době vyhlášení tendru na tuto zakázku zhruba padesát čtyři milionů korun.
Platba probíhá v pěti nestejně velkých splátkách od 5. prosince 2003 do 31. července 2004. Do zahájení plnění, tedy začátku prvního turnusu, inkasuje Adriatic Curatio 755 tisíc eur, asi pětačtyřicet procent celkové částky. Pro cestovní kancelář je výhodné i to, že lidé z doprovodu jsou účastníky zájezdů a jejich pobyt platí VZP. Cestovní kancelář se podle smlouvy jen zavazuje zajistit přítomnost jednoho jazykově a odborně fundovaného delegáta, který bude oficiálním tlumočníkem hlavního vedoucího turnusu a kontaktní osobou mezi vedoucím a vedením hotelového komplexu Plavi Horizont, kde budou děti pobývat.
Kolize se zákonem.
Několik představitelů cestovních kanceláří, které týdeník EURO oslovil, označilo takové podmínky za královské. Nedokázali ale vysvětlit, proč se do obchodní veřejné soutěže vyhlášené VZP v Obchodním věstníku číslo 13/2003 nezúčastnili. Tendr měl podle sdělení mluvčího VZP Jiřího Suttnera jediného účastníka, který také zvítězil.
Týdeník EURO má k dispozici smlouvu mezi VZP a společností Adriatic Curatio a také právní rozbor smlouvy, soutěžních podmínek a zadávací dokumentace. Autoři rozboru konstatují, že „zadavatel obchodní soutěže hrubým způsobem porušil zákon číslo 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Dále shledávají rozpor mezi smlouvou a soutěžními podmínkami. Pozastavují se kupříkladu nad tím, že si smluvní strany sjednaly zálohové platby, které ovšem nebyly umožněny v soutěžních podmínkách. Konstatují také, že štědrým zálohám neodpovídají vzniklé náklady Adriatic Curatio.
Ve smlouvě není stanovena nejvýše přípustná cena a navíc, je možné zvyšovat sjednanou cenu o zvláštní vícenáklady, což podle autorů právního rozboru odporuje paragrafu 40 zákona o veřejných zakázkách. VZP podle expertizy porušila také paragrafy 5 a 6 zákona o zadávání veřejných zakázek nejasným stanovením kritérií hodnocení nabídek – například vhodnost pláže nebo vhodnost hotelového komplexu jsou podle nich kategorie obtížně hodnotitelné. Ze zákona nepřípustné je podle rozboru i stanovení jednotkové ceny jako hodnotícího kritéria. Nabídková cena musí být vždy stanovena za celou dobu plnění veřejné zakázky (paragraf 2 zákona).
Ve smlouvě mezi VZP a Adriatic Curatio mimoto stojí, že „smlouva může být měněna a doplňována (pouze) formou písemně oboustranně odsouhlaseného smluvního dodatku“. Změnou smlouvy by ale podle autorů právního rozboru došlo ke změně podmínek zadání veřejné zakázky po skončení soutěžní lhůty.
Standardní postup.
Týdeník EURO se obrátil na VZP se žádostí o vysvětlení. Měli jsme možnost komunikovat pouze prostřednictvím mailu, což prakticky znemožnilo pokládat doplňující otázky. Jiří Suttner mimoto poukázal na „šibeniční termín“ na odpovědi (od úterý do středy), svou vysokou pracovní zaneprázdněnost a nutnost připravit odpovědi společně se stejně silně vytíženým pracovníkem zabývajícím se ve VZP veřejnými zakázkami.
Pokud jde o zálohové platby, Jiří Suttner uvedl: „V podmínkách obchodní veřejné soutěže byl požadován návrh platebních podmínek. Uchazeč ve své nabídce navrhl zálohové platby. Návrh byl komisí přijat, proto byly zálohové platby zapracovány do smlouvy. Přezkoumáno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže – pochybení nezjištěno.“ Platební podmínky ve formě dílčích záloh po dobu sedmi měsíců jsou podle mluvčího VZP upraveny tak, aby byl zajištěn hladký počátek a průběh ozdravných pobytů. Zálohy poskytnuté před zahájením prvního turnusu jsou vázány zejména na dlouhodobé smlouvy s dodavateli služeb, zeleniny a potravin. „Je to standardní postup v oblasti cestovního ruchu v oblasti Jaderského moře,“ uvedl mluvčí VZP.
Ujednání o vícenákladech bylo podle něj zařazeno do smlouvy na základě zkušeností z předchozích období a „je důležité zejména při vyčíslení a následném uplatnění pojištění při škodách způsobených dětmi v objektech“. Mimoto údajně umožňuje řešit i nenadálé situace, které by byly označeny za ohrožující bezpečnost nebo zdraví. Hodnotícími kritérii vhodnosti hotelového komplexu a pláže byly podle Jiřího Suttnera vzdálenost od letiště, klid v místě, léčebné vlastnosti vody a ovzduší, kapacita a kvalita ubytování, dostupnost lékárny, nemocnice, nákupního střediska, samostatná, čistá, písečná pláž s nenáročným vstupem do vody, dostatek sprch, hřiště, letní kino, klimatizované jídelní a společenské prostory, možnost výletů a podobně.
K tomu, proč byla jako hodnotící kritérium stanovená jednotková, a nikoliv celková cena, mluvčí uvedl, že stanovením ceny na jednu osobu a den pobytu „byly vytvořeny v dané lokalitě srovnatelné podmínky pro reálně existující hotelové komplexy s různou kapacitou a různými hygienickými a bezpečnostními parametry“. K výhradě z právního rozboru, že doplňováním smlouvy o dodatek dochází ke změně podmínek zadávání veřejné zakázky, se Jiří Suttner přímo nevyjádřil, ale uvedl, že „forma písmeně odsouhlaseného smluvního dodatku bude využívána pro léta následující k upřesnění počtu a termínu turnusů na konkrétní roky, mimo jiné v návaznosti na leteckou dopravu, ubytovací kapacity, a případných dalších závazků smluvních stran“.
Měkké normy?
Rozruch kolem projektu Mořský koník vyvolal ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi, když ve svém vystoupení ve sněmovně 7. května tuto aktivitu VZP ostře kritizoval. Na otázku týdeníku EURO, zda by to nenazval přímo nehospodárným nakládáním s prostředky veřejného zdravotního pojištění, ale uvedl: „Prozkoumání těchto stránek aktivit VZP mi nepřísluší. Měla by se tím zabývat dozorčí rada VZP.“ Před poslanci se Jozef Kubinyi pozastavoval nad tím, že naplněnost posledních turnusů Mořského koníka v letech 2002 a 2003 byla pouze sedmdesátiprocentní, a přesto VZP uzavřela smlouvu na dalších pět let s ještě vyšší kapacitou. Již první součty přitom podle ministra ukazují, že kapacita nebude s největší pravděpodobností vykryta, a tím mohou být uplatněna sankční opatření ve výši milionů korun.
Ministr též obvinil VZP, že se snaží zabránit snižování počtu účastníků rozšířením zdravotní indikace o onemocnění, kterými podle něho projde během roku snad každé dítě. Za další nedostatek projektu Mořský koník označil „absenci vyhodnocení léčebného efektu, a tím i usměrnění například indikací kapacitního rozsahu, vhodnosti lokality a podobně“.
Někdo za tím stojí.
Jiří Suttner ovšem tvrdí, že „průběh návrhové činnosti v roce 2002 a 2003 nesignalizoval problémy s naplněností“. Nižší obsazenost posledních turnusů v roce 2002 podle něj vyvolaly povodně. V roce 2003 se léčebných pobytů zúčastnilo 5530 dětí, které naplnily smluvně rezervovaná lůžka. Celkově v rámci projektu Mořský koník pobývalo v letech 1994 až 2003 u moře 53 394 dětí. Šetření účinnosti léčebných pobytů bylo podle mluvčího provedeno na základě správní rady VZP ze září 1997 a celkové hodnocení léčebných pobytů rodiči (za období 1994 až 1997 – pozn. red.) bylo „jednoznačně kladné“ a přispělo k výraznému zlepšení zdravotního stavu dětí. Jiří Suttner se odvolal i na názor ředitele nadace Kapka naděje Pavla Bočka z Fakultní nemocnice Motol, který letos v květnu v Radiožurnálu léčebné pobyty děti u moře vysoce ocenil a vyslovil se pro jejich zachování.
„Je otázkou, kdo stojí za výroky pana ministra,“ uvedl mluvčí VZP ve stanovisku zaslaném redakci týdeníku EURO. „Již opakovaně jsme vyslovili podezření, že pan ministr byl cíleně dezinformován. Samotného by mě zajímalo, jakou roli v kauze 'ozdravné pobyty' hraje prezident České lékařské komory David Rath. Výroky pana ministra jako by vycházely z úst tohoto představitele komory. Úmyslně říkám komory, ne lékařského stavu, neboť jsem hluboce přesvědčen, že názory pana Ratha nejsou většinovými názory lékařů.“ VZP podle Jiřího Suttnera nevidí důvod, aby léčebné pobyty rušila.
