(perex místo podtitulku)
Světový řetězec restaurací Hard Rock Cafe finišuje s otevřením svého prvního podniku v Česku. Do bývalého železářství v Domě u Rotta přijela představit motto firmy „Miluj všechny, obsluž každého“ i její vůbec první zaměstnankyně. Energií překypující Lovely Rita, jak jí všichni říkají, i ve svých 68 letech pomáhá školit nové zaměstnance. „Nejlepší položkou našich menu je obsluha,“ říká irská veteránka Hard Rock Cafe Rita Gilligan, „a na jejich výcvik také dáváme miliony a miliony liber.“ Do restaurací Hard Rock Cafe se totiž nechodí jen na tradiční americké burgery, pivo nebo milk shake.
Ale pěkně popořádku. Na začátku byl inzerát v londýnském Evening Standardu: hledáme číšnici ve věku 30 až 50 let s mateřským přístupem…
(text)
EURO: Co podle vás stálo za úspěchem prvního Hard Rock Cafe, otevřeného před téměř 38 lety nedaleko londýnského Hyde Parku?
RITA: Sex, drugs and rock‘n‘roll! Motto od prvního dne, a opravdu to tak zpočátku fungovalo. Na začátku 70. let minulého století musela obsluha v londýnských restauracích mluvit perfektní britskou angličtinu, učili vás jen samé „yes sir, yes madam“ a „servírujte takto a takhle“. Měla jsem za sebou patnáct let praxe v luxusním hotelu i dalších lepších podnicích, a pak jsem přišla na inzerát do Hard Rocku… U vchodu stál dlouhovlasý mladík v džínách a s americkým přízvukem se mě zeptal, jestli mi může pomoci. Odpověděla jsem, že se jdu ucházet o místo hlavní servírky. A on na to, jmenuji se Peter Morton a jsem „founder“, zakladatel podniku. Zeptala jsem se ho, what have you found?, co jako našel, a rozhlížela se po zemi… Pak si ke mně u stolu sedl bokem, kouřil dlouhého jointa – tehdy jsem neměla ani ponětí, co to je – a před sebou měl láhev piva. Byla jsem šokovaná. Když nakonec přišla řeč na můj věk, řekl mi, že jsem sice skvělá, ale ve třiceti moc mladá. Mně, s patnáctiletou praxí, bude jednadvacetiletý Američan říkat, že jsem moc mladá! Poslouchej, povídám mu, jsem zatraceně ta nejlepší, koho tady můžete získat, takže byste mě měli raději přijmout! Byl skvělý, plácli jsme si a já se stala první zaměstnankyní Hard Rock Cafe.
EURO: Jak se původní koncept v průběhu let změnil?
RITA: Když jsme začínali, nemohl jste v Londýně přijít do restaurace jinak než v obleku, protože by vás neobsloužili. Hard Rock to změnil, byl první restaurací na úrovni, kam mohl přijít bez rozdílu řidič kamionu i milionář. Ubrusy byly modro-bílé: modrá a bílá fungovaly dohromady, přesně podle motta „Love all, serve all“, miluj všechny, obsluž každého. To platí dodnes. Během let jsme se změnili, jsme větší, lepší, začínali jsme se 46 lidmi a nyní jich zaměstnáváme po celém světě více než 22 tisíc. Pro mě se ale nic nezměnilo. Zatímco nyní chodí obsluha v černém, já stále nosím původní bílé oblečení, založené na tom, jak vypadaly servírky v 50. letech. Jsem součástí historie a bílé oblečení je naše historie. Během let se samozřejmě rozšířilo menu, přibyl salátový bar a vegetariánské pokrmy.
EURO: Nabízíte jen čistě americkou kuchyni?
RITA: Dlouho to tak bylo, ale lidé dnes chtějí být hubenější, chtějí saláty a podobně. Jenže nakonec je to pořád ten cheesburger, pivo a milk shake, co dělá Hard Rock Hard Rockem. A díky čemu Isaac (Isaac Tigret, druhý ze zakladatelů Hard Rock Cafe – pozn. red.) otevřel v roce 1987 nemocnici v Indii poté, co zemi navštívil a viděl tamní chudé děti. Řekl mi tehdy, že ji zaplatil z burgerů a piva. Když Peter Morton prodal v roce 1996 svou divizi Hard Rock America, získal od londýnské společnosti Rank Group 410 milionů. Prvotní investice v roce 1971 přitom činila pět tisíc liber. A Angličané se šklebili, že Angličanovi nikdy neprodáme jediný hamburger.
EURO: Změnila se i klientela?
RITA: Fungovali jsme maximálně tři měsíce, když k nám začali chodit Beatles, Rolling Stones, Eric Clapton, Freddie Mercury a další hvězdy. Slavné osoby k nám chodí stále, ale neustále opakuji, že jsme podnikem pro všechny.
EURO: Co si u vás třeba Beatles objednávali?
RITA: V začátcích jste mohl potkat na baru Paula McCartneyho s hamburgerem v ruce. A najednou přišla Linda a sebrala mu ho, protože byla vegetariánka. To byly staré časy. Pak ale přišla vlna vegetariánství… Nebo třeba Rolling Stones. Bydleli v Ritzu, kde měli na stole založených osm vidliček a nožů. Proboha, čím začít? V Hard Rocku to vědět nepotřebovali.
EURO: Vzpomenete si na největší spropitné?
RITA: Asi 50 liber. Dal mi ho například partner Eltona Johna. První žena Ringo Starra byla také štědrá. Ale nikdy jsem nebyla na peníze a přistupuji stejně k manažerovi jako k baťůžkářovi. Všem sloužím stejným metrem. Také jsem v roce 1998 dostala řád od britské královny…
EURO: Navštívila někdy londýnské Hard Rock Cafe?
RITA: Myslím si, že nikoliv. Chtěla jsem si to užít se všemi zaměstnanci Hard Rocku, takže jsem ocenění převzala od minstra kultury Chrise Smithe na stejném pódiu, na kterém u nás vystupoval Paul McCartney v roce 1972.
EURO: Když se vrátíme k zaměstnancům, v Praze budou obsluhovat převážně Češi?
RITA: Ano, a vypadají velmi dobře. Je potřeba zaměstnávat místní lidi, protože se tu lépe vyznají a mohou hostům poradit, když se potřebují někam dostat.
EURO: Jak dlouho trvá jejich zaškolení?
RITA: Celý měsíc. A sedí v učebně, každý den od devíti do šesti. Snažíme se jim vštípit, že do Hard Rocku lidé nechodí jen na hamburgery, na ten si můžou dojít i jinam. Servírky musejí vědět nejen to, kolik bramborových lupínků má být na talíři a odkud pocházejí veškeré suroviny. Musejí umět reagovat i na dotazy, kde visí například čepice Johna Lennona.
EURO: Mají zaměstnanci možnost „rotovat“ po podnicích, podobně jako se pravidelně stěhují vystavené artefakty?
RITA: Ano, a snažíme se je motivovat. Což se nám daří, protože fluktuace je u nás nižší než v jiných podnicích. Když dneska nastoupíte do Hard Rocku a budete třeba umývat podlahy, může se stát, že až se po vás za rok budou ptát, kde je David?, budete třeba manažerem v Atlantic City. Z Prahy mířím do Amsterdamu, kde budeme zaměstnancům, kteří u nás pracují deset let, dávat hodinky Rolex. Po dvaceti letech dostávají diamantové Rolexy. Rovněž jim rozdáváme výroční odznaky. Po světě je spousta jejich sběratelů, kteří vám za ně třeba již po roce nabídnou i tisíc liber. Například v Londýnské restauraci je většina obsluhy dvacet let. Jsme jako velká rodina, která se neustále rozrůstá.
(druhý text)
Hard Rock Cafe Praha
Největší v Evropě
Exkurz hudební minulostí, rocková muzika, nefalšované americké burgery, rodinná atmosféra. Vítejte v prvním originálním Hard Rock Cafe v Česku
(text)
Před dvěma týdny byla v pražském Domě U Rotta zahájena instalace předmětů, které vlastnily známé osobnosti hudebního světa. Zatímco v přízemí si budou hosté moci vychutnat steak pod čepicí Johna Lennona či vestou Jima Hendrixe, první patro budou zdobit hudební artefakty převážně z 90. let 20. století. Tedy až začátkem dubna, kdy je otevření restaurace řetězce Hard Rock Cafe plánováno.
Co už tak úplně plánováno nebylo, je velikost podniku se dvěma velkými bary, který pojme téměř čtyři stovky hostů. „Že v Praze otevřeme největší restauraci řetězce v Evropě, byla náhoda,“ říká provozní ředitel Hard Rock Cafe pro Evropu Calum MacPherson. Vhodné místo v české metropoli prý firma hledala téměř sedm let. „Nakonec jsme měli štěstí. Když jsem vešel do obchodu se sklem, který tu končil, v místě, kde stála pokladna, jsem viděl bar,“ popisuje MacPherson.
V současné finanční krizi, se kterou se potýká řada nejen pražských restaurací, riziko návratnosti investic ale nevidí. „Když se bude dařit, počítáme s návratností v horizontu pěti až sedmi let. A já nepochybuji o tom, že se nám povede skvěle,“ dodává MacPherson sebevědomě. Hard Rock International totiž od roku 2007 vlastní floridský indiánský kmen Seminolů, kteří jsou podle něj skvělými byznysmeny, kteří značce rozumějí. „Působíme po celém světě a máme dobře vybalancované portfolio,“ říká MacPherson. A i když v některých regionech cítí určitý pokles, není nijak dramatický.
Burgery i Staropramen
Poté, co u vchodu minete na zakázku vyrobený motocykl Steva Tylera z kapely Aerosmith, přivítá vás zářící pětimetrová křišťálová kytara zavěšená z klenby budovy. Bar pod ní zatím zeje prázdnotou, nicméně André Massoud z vedení Hard Rock International již popisuje, na co se mohou zákazníci těšit: „Budeme vařit americkou, převážně jižanskou kuchyni. Pravé dvousetgramové hamburgery, žebírka, nachos nebo jablečné koláče.“ V menu nebude chybět ani známý Hard Rock‘s Legendary Burger. Na čepu budou piva z portfolia pražského Staropramenu. Vše za přijatelné ceny.
„Naše značka sice vypadá jako lákadlo na turisty, vždy se ale snažíme zaměřit především na místní klientelu,“ slibuje MacPherson. Časem podle něj na jídelníčku přibudou i místní speciality, jak je obvyklé i na jiných místech světa. Cílem je přilákat všechny věkové kategorie, a nejen na dobré jídlo a pití, ale i hudbu. „To je přesně to, co nás prodává lidem od sedmi do sedmdesáti let,“ říká provozní ředitel. Kromě zmíněných artefaktů tak na stěnách najdeme všudypřítomné plazmové obrazovky, na kterých se střídá jeden rockový šlágr za druhým.
Uvidíme, jak se rockový koncept v Praze uchytí. Pokus řetězce restaurací Planet Hollywood, zaměřeného na herecké hvězdy, v minulosti v Praze dlouho nepobyl. Další otázku, kterou momentálně majitelé Hard Rock International v Česku řeší, je také známkoprávní spor. V centru Prahy totiž již léta funguje klub s registrovanou ochrannou známkou Batalion Internet Hard rock café a Batalion Hard rock café.
„Ano, jsme si vědomi existence tohoto podniku a jeho porušování práv plynoucích z vlastnictví ochranné známky. Celou záležitost jsme již předali soudu za účelem odstranění všech předmětů, na které se vztahuje naše ochranná známka Hard Rock Cafe,“ prohlašuje manažer pražského Hard Rock Cafe Mo Capatia. Dle provozovatele Batalionu Arnošta Kuchaře Úřad pro průmyslové vlastnictví námitky amerického řetězce v březnu zamítl.
Počkejme si na duben, čím nás téměř dvě stovky zaměstnanců pražského Hard Rock Cafe překvapí. Pokud jim „kulturní atašé“ firmy Rita Gilligan předá jen zlomek svého šarmu, máme se na co těšit.
(box)
Od Amíků k indiánům
První Hard Rock Cafe otevřeli v Londýně 14. června 1971 Američané Isaac Tigrett a Peter Morton. Jejich restaurace se postupně stala oblíbeným místem setkávání nejen londýnských hudebníků. Celosvětová expanze Hard Rock Cafe začala v roce 1982. Morton otevřel restaurace v Los Angeles, San Francisku, Chicagu a Houstonu. Tigrett zahájil činnost v New Yorku, Dallasu, Bostonu, Washingtonu, Orlandu, Paříži a Berlíně. Svůj podíl posléze prodal společnosti Mecca Leisure. V roce 1990 převzala Meccu londýnská společnost Rank Group, která pokračovala v rozšiřování konceptu do dalších zemí. Rank později koupil Hard Rock America od Petera Mortona a získal i Hard Rock Canada. Díky těmto akvizicím převzala společnost celosvětovou kontrolu nad značkou Hard Rock Cafe a tím i jednu z nejznámějších ochranných známek světa.
Od března 2007 je celá společnost Hard Rock International včetně všech jejích poboček ve vlastnictví floridského indiánského kmene Seminolů, který za ni zaplatil 965 milionů dolarů. Seminolové v té době již provozovali síť Hard Rock hotelů a casin. V současnosti funguje 125 restaurací Hard Rock Cafe a devět hotelů s casiny v 51 zemích světa. Dle provozního ředitele Hard Rock cafe pro Evropu Caluma MacPhersona uvažuje řetězec o otevření hotelu i v Praze.
Od svého založení se Hard Rock zapojil do charitativní činnosti po celém světě. Ve formě finančních příspěvků, věcných darů či dobrovolnické práce zaměstnanců se chystá Hard Rock Cafe Praha spolupracovat i s místními charitativními organizacemi.
popisky:
(hlavní-Rita)
Lovely Rita. První zaměstnankyně Hard Rock Cafe si denně připíná stovku odznaků ze své sbírky čítající na 600 kusů. V roce 1998 jí do kolekce přibyl čestný řád člena Britské říše MBE za zásluhy o rozvoj turistiky. Jako číšníci se pod jejím vedením objevili v londýnském Hard Rocku mimo jiné Jason a Zak Starkey, synové bubeníka Beatles Ringo Starra.
(Jagger-Clapton)
Zakladatel sbírky. Výjimečnou sbírku hudebních artefaktů založil Eric Clapton. Aby si v londýnském Hard Rock Cafe trvale rezervoval stůl, nechal si nad něj pověsit svou kytaru. O týden později přišla další kytara od Peta Townshenda z kapely The Who s poznámkou: „Moje je stejně dobrá jako jeho. S láskou Pete.“ Na snímku Clapton s Mikem Jaggerem z Rolling Stones v roce 1986, kdy v londýnském Hard Rocku oslavovali udělení čestného rytířského řádu irskému hudebníkovi Bobu Geldofovi.
(čepice Lennon, Clapton sako)
Jako do muzea. Zdi pražského Hard Rock Cafe zdobí zlomek z celkem 70 tisíc předmětů slavných hudebníků. Mimo jiné kšiltovka Johna Lennona či sako Erica Claptona, ale i kalhoty Elvise Presleyho, košile Johnnyho Cashe, basa Jamese Lomenza ze skupiny Megadeth či blána z bicích podepsaná členy Iron Maiden. Časem by se na jedné ze stěn měly začít objevovat i artefakty od českých muzikantů.
(kytara)
Křišťálový unikát. Prostoru nad barem vévodí v Praze pětimetrový křišťálový model kytary Gibson Les Paul. „Jsme na ni velmi hrdí,“ říká provozní ředitel Hard Rock Cafe pro Evropu Calum MacPherson. Do Prahy, města křišťálu, se podle něj hodí. I když ji vyrobila americká firma. Bohužel.
(barbie)
Barbie, trička a spol. Předměty s logem Hard Rock vyhledávají sběratelé z celého světa a merchandising představuje pro firmu zhruba deset až třicet procent příjmů. Suvenýry z řady City, inspirované městem, ve kterém se Hard Rock nachází, je možné získat pouze v těchto městech.
(old bar)
Staré časy. Londýnská matka všech Hard Rock Cafe na rohu Hyde Parku v 70. letech minulého století. Rodinná atmosféra především.
(indiáni)
Novodobí majitelé. Zástupci floridského indiánského kmene Seminolů přijedou do Prahy na slavnostní zahájení provozu, plánované na konec dubna.
