Úplné nahrazení benzinu propan-butanem je nereálné
Rostoucí ceny benzinu a nafty jsou příčinou stále většího nadšení pro takzvaný LPG pohon, tedy benzinový motor upravený pro spotřebu propan–butanu. V současnosti už toto alternativní palivo využívá v Česku zhruba 200 000 majitelů automobilů. Zvyšuje se také počet propanbutanových autobusů městské hromadné dopravy, jezdí například v Mostě a Litvínově. S poptávkou po plynu roste i počet čerpacích stanic LPG, kterých je v provozu na pět set, což představuje asi třetinu klasických benzinových pump. Není divu, současné ceny LPG se pohybují v rozmezí od 13,50 do patnácti korun za litr, natural je přibližně dvakrát tak drahý. Na každém ujetém kilometru tak ušetří motorista asi jednu korunu, a to přestože spotřeba LPG je vyšší. Když vezmeme v úvahu cenu LPG pohonu a jeho montáže, která se pohybuje mezi 15 000 korunami u Škody 120 a zhruba 40 000 korunami u velkých vozů, majiteli auta se zařízení zaplatí v průměru po dvaceti tisících ujetých kilometrech. Proto se v loňském roce v České republice prodalo již 109 milionů litrů LPG. Zájem o LPG i letos roste – jen u stanic Benziny se ho v letošním prvním čtvrtletí odčerpalo o 12,5 procenta více než ve stejném období minulého roku. LPG je málo. Motoristé mají o LPG pohon zájem, aby ušetřili, vítají ho i ekologové vzhledem k ochraně životního prostředí. Záležitost však má jeden nezanedbatelný háček: Propan–butan nemůže benzin nikdy zcela nahradit. Z jednoho sta kilogramů ropy totiž lze vyrobit osmnáct až pětadvacet kilogramů benzinu, ale jen dvacet dekagramů plynu. Pokud by se tedy všichni rozhodli jezdit na LPG, zbyly by v rafinériích miliony tun nepotřebného benzinu. Naopak cena propan–butanu, jehož lze vyrobit mnohem menší množství než benzinu, by se vyšplhala do nebetyčných výšin. Je tedy jasné, že LPG benzin nikdy nevytlačí a je bláhové do něj vkládat velké naděje. Může to být pouze doplňkový způsob pohonu potud, pokud bude propan–butan zbytkovým plynem při zpracování ropy. Kdyby měl být hlavním produktem průmyslového rafinování, vyskočila by jeho cena minimálně na úroveň hodnoty zlata. Dostáváme se k otázce, jak to, že za těchto podmínek je LPG dvakrát levnější než benzin či nafta. „Náklady na jejich výrobu jsou vlastně srovnatelné, rozdíl je způsoben především odlišnou daní, říká mluvčí České rafinérské Jaroslav Růžek. Jestliže u benzinu se spotřební daň podílí na jeho ceně zhruba 33 procenty, u propan–butanu je toto zatížení přibližně poloviční. „Nějakou roli sice mohou sehrát také marže prodejců, výše zdanění je ovšem pro cenu zásadní, tvrdí Růžek. LPG pohon tedy bude levnější jen do té chvíle, dokud se stát nerozhodne na něj uvalit vyšší daň. Je pravděpodobné, že kdyby všichni naráz opustili benzin a naftu a vrhli se na propan–butan, stát, pokud jde o vysokou spotřební daň, nebude váhat. Proto se také automobilky příliš nehrnou do výroby vozů se sériově montovaným LPG pohonem. „Vůbec o tom neuvažujeme, potvrzuje Evžen Krauskopf ze Škody Auto Mladá Boleslav. V České republice tak LPG nabízí jenom jihokorejské Daewoo a Kia. Alternativou zemní plyn. Je škoda, že LPG pohon má své hranice. Produkuje totiž mnohem méně škodlivých látek ve výfukových plynech než tekutá paliva. Technici ze stanice v Praze–Horoměřicích naměřili, že dobře seřízený motor v provozu na propan–butan vykazuje v porovnání s benzinovým motorem ve výfukových plynech obsah oxidu uhličitého nižší o čtyřicet procent a aromatických uhlovodíků o dvacet procent. Při spalování plynu se navíc neusazuje karbon ve spalovacím prostoru, takže se méně znečišťuje olej v motoru. Existují ovšem i stinné stránky použití propan–butanu. Ten neobsahuje olovo ani jiné jeho náhražky, je tedy o něco méně mastný než benzin. Proto jsou třecí plochy ve spalovacím prostoru více namáhány a dochází k většímu opotřebení těchto součástek. Motor je také náchylnější k přehřívání. Lepším řešením by z makroekonomického hlediska bylo přestavět automobilové pohony na stlačený zemní plyn, takzvané CNG. Toho je dost, a jeho cena se v současnosti pohybuje dokonce na třetině ceny benzinu. Zatím ho ale v České republice využívá pouze několik dopravců především pro městskou hromadnou přepravu. Čerpadel zemního plynu je totiž v České republice jen sedm. Projekt na vytvoření sítě čerpadel CNG nicméně již připravuje státní plynárenský podnik Transgas.
