Šokující propad ceny zlata začal v pátek večer našeho času masivními výprodeji futures na newyorské komoditní burze COMEX. Zlato ale ztrácelo na popularitě už delší dobu. Maxima dosáhlo v září 2011, poté už jeho cena postupně padala.
Asi nejdůležitější příčinou odklonu investorů od zlata byl paradoxně jeho předchozí veliký úspěch. Přes deset let trvající růstový trend, v jehož průběhu cena narostla více než šestinásobně, musel logicky vyvolávat otázky po své oprávněnosti a vnucovat myšlenky na bublinu. Příznivci zlata sice měli pohotově řadu argumentů, proč růst měl dále pokračovat – především obavy z propadu hlavních světových měn kvůli uvolněné měnové politice hlavních světových centrálních bank.
Jenže očekávaná hyperinflace nejenže se nekonala, ba právě naopak – v poslední době se spíše vynořují obavy z deflace. A to pro zlato, které samo o sobě nenese žádný vlastní výnos, není vůbec příznivé. V Evropě i USA se navíc, byť se značnými potížemi, daří postupně stabilizovat situaci. Na finančních trzích se to projevuje rostoucími očekáváními, která se upínají ke zlepšení výkonnosti světové ekonomiky a následnému přiškrcení měnových politik. Opět žádné dobré zprávy pro zlato.
Atraktivněji teď vypadají jiné třídy aktiv, například akcie, do nichž plynou prostředky pocházející i z úspěšných investic do zlata. Řada investorů kupovala zlato za podstatně nižší ceny, než jsou nyní na trhu, a zaznamenává tedy stále významné zisky.
Přes všechna tato fakta je jednorázový prudký pokles zlata z konce minulého a začátku tohoto týdne překvapivý a nečekaný. Bezprostředním impulzem k němu mohly být spekulace o prodejích kyperského zlata a doporučení prodávat zlato od Goldman Sachs. Zvýraznily ho nucené prodeje (takzvané stop lossy a margin cally). Propad potom nutně otřásl už tak dost narušenou důvěrou investorů ve zlato jako „bezpečnou investici“. Není proto pravděpodobné, že se ke zlatu brzy vrátí.
Jiná situace je u prodejů fyzického zlata v malém (šperky, mince). Tam lze čekat podstatně zvýšený zájem především ve velkých rozvíjejících se ekonomikách Indie a Číny. Dlouhodobě to může cenu zlata podpořit, krátkodobě je však spíše pravděpodobné kolísání ceny kolem současných úrovní, tedy mezi 1350 a 1400 dolary za troyskou unci, s možností dalšího střednědobého poklesu až pod 1300 dolarů. Zlato v tom není samo – propadly se také ceny dalších drahých kovů a pod tlakem jsou i průmyslové kovy, třeba měď, a také ropa.
Z hlediska budoucnosti je ovšem nejdůležitější, že dříve nebo později může dojít k podobnému vývoji, jaký jsme viděli u zlata, také u další dnes znatelně nadhodnocené třídy aktiv – u „bezpečných“ státních dluhopisů.
Čtěte také:
Pokles zlata bolí centrální banky
Zlato dál padá, zažilo největší ztrátu za více než 30 let
Zlato měkne, v očích investorů ztrácí lesk
Autor je analytikem České spořitelny
