Ačkoli se to po tragickém včerejšku nezdá, teroristické útoky byly v zemích současné EU třeba v sedmdesátých či osmdesátých letech mnohem častější než dnes. Nyní se zdají být všudypřítomné, snad i hrozivější, kvůli rozmachu on-line zpravodajství a sociálních sítí. S tím souvisí druhý trend – trend sílícího psychologického dopadu terorismu. Nejen na veřejnost, ale i na finanční trhy.
Z důvodu existence on-line zpravodajství i sociálních sítí nebylo nikdy v minulosti možné, aby se o útoku dozvědělo tak rychle tak velké množství lidí. Panika a strach se dnes šíří historicky bezprecedentní rychlostí.
Na druhé straně, útoky jsou zatím – a přejme si, aby to tak opravdu bylo – poměrně izolovanou záležitostí. A zdá se, že izolované útoky již trhy dokážou „vstřebat“. Navzdory silnému psychologickému dopadu. Ohlédneme-li se zpět do nedávné historie, každý další významný útok, k němuž na Západě došlo po 11. září 2001, měl na trhy slabší a slabší dopad. Zní to cynicky, ale zdá se, že trhy si „zvykají“. Po prvotním citelném propadu se včera dopoledne evropské akciové trhy už během hodiny vzpamatovaly a pokles zmírnily.
Na bruselských útocích jsou specificky zvláště varovné dvě věci. Zaprvé, teroristům se podařilo zasáhnout letištní halu, svým způsobem nervové centrum obchodního života. Letištní prostory jsou – měly by být! – dobře střežené. Po včerejšku se lidé budou právem ptát, proč musí absolvovat stále přísnější letištní kontroly, když příslušné složky beztak nedokážou zajistit elementární bezpečnost letištního provozu.
Zadruhé, je možné, že útok je odplatou za dopadení klíčového strůjce loňských pařížských útoků. Pokud by tomu tak bylo, je to potvrzení, že Evropa je opravdu ve válce s islámskými radikály, kteří již jsou schopni takticky „probouzet“ spící buňky podle toho, jak a kde je třeba.
Nikdy v minulosti nebylo možné, aby se o útoku dozvědělo tak rychle tolik lidí. Panika a strach se šíří nebývale rychle.
V neposlední řadě je třeba vzít v potaz, že ačkoli počet teroristických útoků dlouhodobě klesá, drtivou většinu obětí těch největších, k nimž na Západě a v Rusku došlo po roce 2000, mají na svědomí právě islámští radikálové. Islamistický teror se tedy stupňuje navzdory obecnému ústupu terorismu. Bohužel není zjevně náhodné, že k útokům v poslední době dochází v městech, jako je Paříž nebo Brusel, která jsou už po desetiletí útočištěm přistěhovalců z islámského světa. Ghetta, která tam během let vznikla, jsou pochopitelně příhodným podhoubím pro vznik teroristických spících buněk.
S každým dalším útokem pozorujeme selhání evropské imigrační a integrační politiky v přímém přenosu. A je jedno, s jakou přistěhovaleckou vlnou včerejší útočníci do Evropy přišli. Je jedno, zda se tu už narodili nebo zda sami přišli třeba loni nebo letos. Pokud se narodili v Evropě, selhalo začlenění už u jejich rodičů, pokud přišli v poslední době, selhává začlenění aktuálně. Jde o další důkaz, že imigrační politiku je třeba zásadně přehodnotit. Už včera bylo pozdě.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Roklen
Čtěte také:
V Belgii probíhají razie, policie našla výbušninu, vlajku IS a chemikálie
Islamisté pohrozili útoky dalším zemím, které proti nim bojují
