Někteří z mladíků dělají zásadní chybu, když přikládají až přehnaný význam momentálním výdělkům. Až boom odezní, zbudou jim jen prázdné „šrajtofle“.
Pro budoucí úspěch lidstva je klíčové prohlubování vzdělání. Praví tak Angus Deaton, čerstvý laureát Nobelovy ceny za ekonomii. Ve své knize Great Escape, která vyšla před dvěma lety, uvádí, že průměrný obyvatel Indie je dnes bohatý asi tak jako průměrný Brit v roce 1860.
Průměrný Ind se ale už dnes dožívá stejného věku jako průměrný Brit v polovině dvacátého století. Tento rozdíl vysvětlují lepší poznatky v oblasti zdravotnictví, lékařství či životosprávy. Vzdělání je tedy pro lidský rozkvět důležitější než bohatství a vysoké příjmy.
Pokud lidstvo nepodlehne fundamentalismu, bude ve svém „velkém úniku“ – před dogmaty, ale i před předčasnou úmrtností či nuznou chudobou – směle pokračovat, věří také Deaton.
Deatonovým tezím dává konkrétní náplň tým ekonomky Jane Greveové. Greveová zkoumá dopad matčiny podvýživy v době těhotenství na učební výsledky příslušného dítěte. Zaměřuje se přitom na muslimské studenty v Dánsku. To proto, že devátý měsíc islámského kalendáře, ramadán, je postním obdobím – jedním z pěti pilířů islámu.
Podvýživa v těhotenství
Podvýživa v době těhotenství přitom působí na plod do té míry nepříznivě, že se to často odráží v dalším životě narozeného potomka. Známé jsou závěry týmu kolem Zeny Steinové, epidemioložky Kolumbijské univerzity, ze sedmdesátých let.
Prokázal celoživotní nepříznivý efekt na zdraví těch, jejichž těhotné matky trpěly během nizozemské „hladové zimy“ přelomu let 1944 a 1945 (Hitlerovo vojsko tehdy blokovalo rozsáhlá nizozemská území, která okupovalo, přičemž související hladomor postihl na 4,5 milionu lidí).
Greveová a spol., vydávajíce se ve stopách Steinové, zjišťují, že vystavení plodu důsledkům půstu během ramadánu opravdu vede ke zhoršení učebních výsledků, zejména pak u dívek. Konkrétně na konci devátého roku školní docházky; v dánštině, angličtině, matematice a přírodních vědách.
Náboženský fundamentalismus, například islámský, tedy prokazatelně způsobuje zhoršení vzdělanostní úrovně dotčené populace. Brzdí proto i rozkvět lidstva. Jde ovšem jen o jeden příklad za všechny, které pečetí Deatonův stěžejní poznatek.
Nedouci
Poněkud překvapivějším se může zdát to, že v některých případech naopak rozkvět lidstva vede k prokazatelnému zhoršení vzdělanostní úrovně. Příkladem může být břidličná revoluce posledních let, která nepochybně demonstruje lidský pokrok v technologii těžby nerostných surovin. Současně ale zvyšuje podíl lidí, zejména mužů, s nedokončeným středoškolským vzděláním.
Sedmnáctiletí nebo osmnáctiletí jinoši z oblastí břidličných ložisek v USA, jako je Texas, Severní Dakota nebo Pensylvánie, totiž mnohdy dávají přednost rychlým penězům za práci na vrtu. A na učení kašlou. Zjišťují to ekonomky Elizabeth Casciová a Ayushi Narayanová vydané ve studii.
Autorky zdůrazňují, že minimálně někteří z mladíků dělají životní chybu, když přikládají až přehnaný význam momentálním výdělkům, umožněným krátkodechým břidličným boomem. Až boom odezní, zbudou jim jen prázdné „šrajtofle“ a oči pro pláč.
Rozvoji vzdělanosti tedy brání fundamentalismus nejen náboženský, spočívající v odříkání, ale i ten spočívající v pravém opaku, totiž ve fundamentálním „přikování se“ k současnosti. V přikování se, které se projevuje třeba právě neprozíravým upřednostněním výdělku „teď a tady“ před vším ostatním.
Autor je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Čtěte také:
Procento nejbohatších vlastní víc než zbytek světa. Rozdíl překonal odhady
Papež v OSN vyzval k odstranění nerovností i ochraně přírody
