Na Clintonův postup si vyšetřovatelé posvítí
Prezident George Bush musí už aspoň v skrytu duše zuřit. Minulý týden vystoupil se svým zatím nejdůležitějším projevem o změnách, které jeho administrativa chystá, média však dál s mnohem větším zájmem informovala o skandálu kolem milostí jeho předchůdce Billa Clintona. Exprezidentu Clintonovi i po jeho odchodu z úřadu sdělovací prostředky stále věnují dvakrát více pozornosti než Bushovi. Bez ministerstva to jde lépe. Clintonův předchůdce George Bush starší omilostnil na Vánoce roku 1992, těsně před svým odchodem z úřadu, bývalého ministra obrany Caspara Weinbergera a několik dalších obžalovaných v protiíránské aféře. Tehdy právníci pochopili, že své kauzy mohou směřovat rovnou na Bílý dům, a obejít tak ministerstvo spravedlnosti. Právě ministerstvu se totiž žádosti o milost či o zmírnění trestu adresují. Za celou dobu Clintonovy prezidentské éry však přímé žádosti příliš úspěšné nebyly, podle mnohých právníků si Clinton nechtěl získat mezi odsouzenými pověst shovívavého člověka. Svůj postoj změnil až na sklonku prezidentské éry, po zkušenostech s vlastním vyšetřováním v kauze Lewinská i Whitewater. Za poslední tři měsíce Clintonova úřadování dostalo ministerstvo spravedlnosti více než tisíc žádostí o milost či zmírnění trestů, což několikanásobně převýšilo běžné tříměsíční skóre. Další desítky žádostí však putovaly přímo do Bílého domu. Z celkem 176 milostí a zmírnění trestů, které Clinton udělil jen pár hodin před svým odchodem, neprošlo přes ministerstvo spravedlnosti jedenatřicet. V řadě z nich figurovali jako právníci právě Clintonovi blízcí spolupracovníci a známí. Vyřízení žádostí bylo mnohem kratší, než je běžné: oproti několika měsícům až rokům se lhůta smrskla na dny a týdny. Nejen rodinný podnik. Přímo ke Clintonovi se v posledních týdnech jeho úřadování dostala jen hrstka lidí. Řada žadatelů si však získala pro své kauzy podporu právníků, šéfů podniků, stranických sponzorů, PR firem i Clintonových rodinných příslušníků, na něž bývalý prezident dal. Pak už stačilo jen využít správného okamžiku. Na seznamu „Billových přátel byli mezi jinými televizní producent Harry Thomason, reverend Jesse Jackson, současný hospodářský tajemník Celostátní rady Demokratické strany Terry McAuliffe (právě on má pod kontrolou veškeré stranické finance) či Clintonův poradce a bývalý personální šéf v Bílém domě Harold Ickes. Šesticiferné sumy byli žadatelé o milost ochotni zaplatit i Hughu Rodhamovi, bratru Hillary Clintonové. Rodham tvrdí, že svůj honorář ve výši čtyř set tisíc dolarů už vrátil, nicméně i o jeho aktivity se prý vyšetřovatelé budou intenzivně zajímat. Díky Rodhamovu lobbyingu dostal milost drogový dealer Carlos Vignali. Skryté úplatky podle vyšetřovatelů, kteří se zpochybňovanými milostmi zabývají, představovaly dary nadaci pro Clintonovu prezidentskou knihovnu. Proč právě Rich? Podle nahrávek pořízených tajnou službou v Bílém domě je možné velmi přesně zmapovat, kdo a kdy Clintona navštívil. Den před Clintonovým odchodem z úřadu, 19. ledna, ho v Bílém domě mezi jinými navštívily i Denise Richová a Beth Dozoretzová. Denise Richová je bývalou manželkou miliardáře Marca Riche, který obchodoval s komoditami a od roku 1983 se americkým soudním orgánům vyhýbá svým pobytem ve Švýcarsku (EURO 7/2001). Dozoretzová je blízkou přítelkyní Denise Richové a působila před McAuliffem jako hospodářská tajemnice Celostátní rady Demokratické strany. Podle právníků Richová navštívila Bílý dům za dobu Clintonova prezidentování třináctkrát až devatenáctkrát, Dozoretzová šestasedmdesátkrát v posledních dvou letech. Richová se v uplynulých letech zařadila mezi významné sponzory Demokratické strany. Na seznamu omilostněných se Marc Rich podle mnohých ocitl velmi překvapivě a nestalo se tak prý legálně. Vyšetřovatelé v New Yorku už minulý týden oznámili, že sbírají důkazy o nelegálnosti této prezidentské milosti. Není totiž vůbec jisté, zda sponzorský dar pro Demokratickou stranu ve výši jednoho milionu dolarů nepochází náhodou od Riche ze Švýcarska. V USA je zakázáno přijímat sponzorské dary z ciziny. Právníci proto nyní hodlají zjistit přes smlouvy o rozvodu, zda Richová takové sumy ze svého majetku vůbec mohla dát, soudu by to mělo podle dostupných informací stačit. Tak jako překvapila milost pro Riche, šokovalo i neudělení milosti Michaelu Milkenovi, dříve uznávanému obchodníkovi s rizikovými obligacemi. Tento muž byl odsouzen k deseti letům vězení, ale po necelých dvou letech byl propuštěn na svobodu. Ukázalo se, že trpí rakovinou prostaty. V minulých letech věnoval na výzkum této choroby miliony dolarů a podle expertů jeho spořádaný život udělení milosti odůvodňoval.
