Obří skleník na Znojemsku zásobuje celé Česko čerstvou mátou, bazalkou nebo petrželkou. Funguje díky spřáteleným prasatům a bioplynce.
Na stránkách společnosti Bylinky přibyl na konci dubna recept na mátové cupcakes. Firma chtěla připomenout začátek mátové sezony a nakopnout poptávku. Chladné květnové počasí ovšem bylo proti. „Museli jsme vyhodit dvacet tisíc květináčů, protože počasí bylo extrémně studené,“ říká ředitel společnosti Milan Sedlák. „Teď naopak nestíháme,“ dodává s poukazem na letní vedra.
Mátu Češi nakupují především jako přísadu do domácích chlazených nápojů, jejichž spotřeba roste spolu se rtutí na teploměru. Naopak třeba poptávka po petrželové nati, jakožto ingredienci do polévek a chlebíčkových pomazánek, je nejvyšší zejména na jaře a v zimě. Podobně jako u pažitky. Jen nejpopulárnější bazalku chtějí Češi pořád. Celkem jsou zákazníci ochotní za bylinky v potravinářských řetězcích, ať už živé v květináči, nebo čerstvě řezané, utratit až 250 milionů korun ročně.
Používáte čerstvé bylinky?
Velká část bylinkového trhu se koncentruje v Suchohrdlech na Znojemsku. Právě zde stojí skleník společnosti Bylinky, jediného celoročního producenta v Česku, který podle vlastních údajů ovládá 80 procent tuzemského trhu s bylinkami v květináčích a 50 procent trhu s řezanými bylinami.
Obří skleník se nedávno rozrostl o třetinu na 1,5 hektaru. Devatenácti výrobními linkami projde zhruba pět milionů květináčů za rok. Vedle výše zmíněných například také oregano, tymián, rozmarýn nebo koriandr, jehož popularita hodně roste.
Nový trend v českém maloobchodu: dost bylo obalů
Místní bylinkové linky se podobají automatizovaným výrobním pásům automobilek. Po zasetí a vyklíčení rostlinky se květináč postaví na pěstební pás, a než dojede na druhý konec skleníku hotová bylinka, nemusí na ni nikdo z šesti desítek zaměstnanců téměř sáhnout. Rostliny tu totiž mají ideální podmínky k růstu. Přísun vzduchu, vody a světla je plně automatický.
Tvrdě pracovat tu však musí hmyz. Společnost nepoužívá žádné chemické postřiky, ale o to více ji stojí „přirozená“ ochrana. Vedle tradičních lapačů hmyzu jde o nejrůznější brouky. „Nakupujeme třeba berušky, které požírají mšice a různé druhy dalších brouků. Na každého škůdce existuje nějaký predátor,“ vysvětluje Sedlák, podle kterého zaplatí firma za ochranu proti škůdcům až dva miliony korun ročně.
Bylinky a bioplynka
Ještě relativně nedávno se byliny v květináčích, tak jako řada dalších potravin, do Česka vozily ve velkém hlavně z Německa. Pouze v období jarní sezony poptávku doplňovalo několik domácích pěstitelů. Pokud poptávka skokově neporoste, má nyní podle ředitele Sedláka jihomoravský skleník kapacitu pokrýt celoroční spotřebu Česka.
Nejzelenější obaly: jihoasijské supermarkety nahrazují plasty banánovými listy
Na rozdíl od brambor či vepřového je tak v bylinkách Česká republika soběstačná. Vděčí za to švédské skupině Spisa, která firmu Bylinky vlastní, a jihomoravskému zemědělci Karlu Kuthanovi, ve kterém našla partnera.
Ten v minulosti řešil problém se ztrátovým chovem prasat, který v Česku dlouhodobě upadá. Řešení našel ve výrobě elektrické energie a tepla v bioplynové stanici, kterými Kuthan zásobuje obří skleník, jenž s jeho hospodářstvím přímo sousedí. Díky tomu se daří pěstitelům držet ceny energií, které jsou nejvyšším nákladem, na přijatelné úrovni a zároveň využívají čistý zdroj, což Skandinávci považují za obzvlášť důležité.
Skleník taktéž dává ekonomický smysl prasatům. Jejich chov by kvůli nízkým výkupním cenám byl ztrátový, ovšem bez kejdy z prasečáků by nebylo možné vyrábět elektřinu v bioplynce. „Ekonomika živočišné, rostlinné výroby a bioplynky spočítá v provázanosti. Chov využívá teplo z bioplynky, bioplynka využívá kejdu z chovu a rostliny využívají digestát z bioplynky,“ vysvětluje Kuthan.
Dále čtěte:
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Pivovar Chříč dal na láhev abstinenta Gándhího. Indové si stěžují premiérovi
Pšenici z českých polí vytlačí výnosnější plodiny, říká expert na klimatické změny
