Luxování do mrtě

Fond životního prostředí utratí do voleb peníze na celý rok

Státní fond životního prostředí (SFŽP) se do konce května vydá z peněz určených na podporu nových ekologických projektů pro celý letošní rok. Pokud rada fondu schválí na svém zasedání 27. května podporu ve výši jedné miliardy korun, což je velmi pravděpodobné, bude to znamenat, že na letošní rok budou vyčerpány veškeré disponibilní zdroje, jež činily více než tři miliardy korun. Dosud už totiž byly na letošní rok vyčleněny 2,2 miliardy korun. Týdeník EURO získal informace, že ministr životního prostředí Miloš Kužvart dokonce uložil fondu, aby na 27. května vyčlenil 1,7 miliardy. To by znamenalo použít i rozpočtovou rezervu, kterou SFŽP kryje své pohledávky po lhůtě splatnosti.

Nepůjčovat, ale dát.

Kužvartovo stanovisko k tomuto požadavku, stejně jako k dalším otázkám týkajícím se hospodaření fondu, se týdeníku EURO nepodařilo získat. Tisková mluvčí ministerstva Rita Gabrielová sdělila, že vzhledem k časovému zaneprázdnění pana ministra a ke krátké lhůtě (otázky byly zaslány v úterý po poledni s žádostí o odpověď do čtvrtečního dopoledne) nebylo možné vyjádření Miloše Kužvarta zajistit. Existenci příkazu odmítla potvrdit i ředitelka SFŽP Radka Bučilová s tím, že jde o interní záležitost. Uvedla však, že na letošní rok již byla schválena podpora ekologických akcí z prostředků fondu v objemu přesahujícím dvě miliardy korun. Potvrdila také, že významná část podpory je navržena mimo aparát fondu, prostřednictvím takzvaných výjimek, a že letos - pokud jde o formu podpory - převládají dotace nad úvěry, což do budoucna sníží příjmy fondu z dluhové služby.

Běžné výjimky.

Mechanismus přidělování peněz z fondu životního prostředí je takový, že obce, firmy nebo fyzické osoby zašlou požadavek na fond, ten ho zúřaduje a v případě kladného posouzení předloží radě k rozhodnutí. Mimoto existují výjimky, o které zasvěcení žádají přímo na ministerstvu. Tam je posuzují odborné útvary a sbor poradců vedený náměstkem ministra Františkem Škodou navrhuje za úzké součinnosti s ministrem Kužvartem radě fondu, zda výjimku udělit, či nikoliv. Pak projekty projednává a schvaluje (nebo neschvaluje) rada fondu. Konečné slovo má však ve všech případech ministr, který se rozhodnutím rady nemusí řídit.
V poslední době je ale výjimek – takzvaných akcí mimořádného významu pro životní prostředí – tolik, že je lépe hovořit spíše o běžné praxi. Například na minulém jednání rady fondu na ně připadlo téměř 670 milionů z celkových 815 milionů korun uvolněných na podporu ekologických projektů pro letošní rok. Spolu s bezprecedentní rychlostí vydávání disponibilních zdrojů fondu to u řady lidí, například u předsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Miroslava Beneše (ODS), vzbuzuje podezření, že veřejné finance jsou využívány především v zájmu volebních a vůbec politických cílů ČSSD.

Selhání.

Libor Ambrozek, poslanec za KDU-ČSL a předseda rady fondu, vnímaný jako člověk, který dokáže najít s ministrem Kužvartenm společnou řeč, hovoří o „šíleném množství výjimek“. „Tolik jich nebylo ani za ministra Bendy.“ „Jsem zklamán postupem Miloše Kužvarta. Pro mě je to jeho otevřené selhání. I lidské,“ dodává. Poukazuje přitom na případy, kdy ministr osobně rozhodl o přidělení milionových částek z fondu v rozporu se stanoviskem rady.
„Klasickým“ příkladem jsou peníze přidělené Kašperským Horám (Miloš Kužvart se tam ještě v předministrovských dobách angažoval v úsilí zabránit těžbě zlata) na systém vytápění s pomocí spalování biomasy. Na akci, jejíž investiční náklady přesahují sto milionů korun, město dostalo dotaci ve výši osmdesáti procent nákladů, ačkoliv obvyklý postup je čtyřicet procent dotace, čtyřicet procent úvěr a dvacet procent vlastní zdroje.

Naštvání.

Možným politickým účelem explozivního udělování výjimek a přidělování dotací se zabýval článek Bendova stopa (EUR0 11/2002), u němž tisková mluvčí ministerstva Gabrielová uvedla, že „naštval řadu lidí“. Redakce má nyní informace, jež podezření z politické účelovosti potvrzují. Z titulu výjimky například dostane město Karlovy Vary ze SFŽP 116 milionů korun na plynofikaci autobusové dopravy. Dotace byla schválena přesto, že odborné útvary ministerstva - jak zjistil týdeník EURO - její výši z řady důvodů nedoporučovaly. Neobvyklé je zejména to, že Karlovy Vary dostanou ve formě dotace osmdesát procent ceny autobusu, ačkoliv běžná praxe je vyrovnávat pouze rozdíl mezi benzínovou a plynovou verzí. Možná politická souvislost zde nevede po trase poslanec – volební obvod, nýbrž po „celospolečenské“ linii vláda – občané. Nadstandardní rozhodnutí bylo přijato poté, co vláda uspořádala jedno ze svých výjezdních zasedání v Karlových Varech a Miloš Kužvart (či snad dokonce Miloš Zeman?) ho v městě slíbil.

Provizorium.

Na postupu ministerstva životního prostředí je zarážející i to, že rozpočet Státního fondu životního prostředí schválilo až 16. května! Dávno poté, co tak učinila rada fondu i sněmovní výbor. Oficiální vysvětlení příčin tohoto prodlení se týdeníku EURO nepodařilo získat. Nabízí se však spojitost se snahou vedení ministerstva prolomit dosavadní konzervativní způsob správy finančních prostředků ve fondu a dostat na ekologii více peněz prostřednictvím dluhového financování. Nejde ani tak o otázku (o níž se dělší dobu diskutuje), zda částku určenou na konkrétní projekt blokovat až do okamžiku reálného plnění, jako o reálné bankovní úvěry nebo emise dluhopisů SFŽP. Tuto otázku konzultovalo počátkem roku ministerstvo životního prostředí s ministerstvem financí (EURO 11/2002). Jiří Rusnok v únorovém dopise Miloši Kužvartovi mimo jiné napsal, že ponechává na jeho zvážení, zda by nebylo vhodnější, aby SFŽP od záměru vydávat dluhopisy ustoupil: „Pokud by u SFŽP vznikla potřeba dluhového financování a fond se chtěl financovat levnějším způsobem než úvěrem od komerčních bank, nabízím spolupráci ministerstva financí. Ta by spočívala v přepůjčování peněz získaných z emise státních dluhopisů s tím, že fond navrhne, jakým zcela bezpečným způsobem se budou tyto půjčky státu splácet.“

Poradci.

Kužvart se následně ve vyjádření pro týdeník EURO s Rusnokovým názorem ztotožnil a uvedl, že „úvěrové financování není cesta pro fond“. Problém je zejména v tom, že za závazky fondu neručí stát, ale ředitelka fondu a ministr. Příjmy fondu jsou navíc založeny na poměrně vratkém základě, jímž je politický konsensus v Parlamentu. Prakticky při každém projednávání ekologické legislativy se tak ocitají v ohrožení.
Nehledě na uvedený Kužvartův názor se jeho náměstek Škoda angažoval ve prospěch Nordic Investment Bank, kterou - jak zjištil týdeník EURO - prosazoval jako možného poskytovatele úvěru pro SFŽP. Možnosti dluhového financování fondu životního prostředí mimoto zkoumala před nedávnem auditorská firma HZ Praha. Nešlo o klasický audit, ale o „poradenství“ pro vedení ministerstva životního prostředí. Regulérní audit účetnictví SFŽP, jak potvrdila ředitelka Bučilová, v březnu dokončila společnost BDO CS. Auditor shledal účetní závěrku SFŽP za loňský rok v souladu se zákonem o účetnictví a příslušnými předpisy.
Výsledky poradenské činnosti společnosti HZ nechtěla Bučilová komentovat. Týdeník EURO má však informace, že HZ se vyjádřila k možnosti úvěrového financování fondu velmi opatrně a v jediné zmínce o této eventualitě se „zkušeně“ odvolala na názor jiné firmy.

Nižší rating.

Fond životního prostředí vydává prostředky na jednotlivé akce postupně a dočasně volné finanční prostředky v objemu kolem sedmi miliard korun drží ve státních pokladničních poukázkách nebo na termínovaných vkladech. Tento obezřetný způsob hospodaření byl spolu s dalšími parametry důvodem pro to, že mezinárodní ratingová agentura Fitch loni udělila SFŽP vysoký národní stupeň AAA. Ministr Kužvart tímto vynikajícím ratingem několikrát argumentoval. Týdeník EURO je ale informován, že Fitch se chystá snížit – nebo tak možná v těchto dnech již učinil – národní rating SFŽP na A-, o jeden stupeň níž, než je „áčko“ pro celou Českou republiku. Není vyloučeno, že to bylo ovlivněno i snahou vedení ministerstva vést SFŽP do dluhu. V každém případě se lidé ze společnosti Fitch velmi zajímali o zmíněný článek týdeníku EURO, který o tom informoval.