Na Slovensku vyvolalo velký rozruch rozdávání mouky a těstovin nejchudším. Málokdo přitom ví, že stejná potravinová pomoc existuje také v Česku. V Evropské unii ji využívá dvacet ze sedmadvaceti členských zemí. Letos bruselská pokladna dává na pomoc 480 milionů eur, tedy asi dvanáct miliard korun. O dobročinnost financovanou unií nestojí kupříkladu Německo, Rakousko a Velká Británie.
„Copak jsme středoafrická země? Místo aby vláda přiznala chybu, přišla s nesmyslem, který ponižuje celou republiku,“ citoval slovenský tisk expremiéra Roberta Fica. Levicový politik se kvůli ponižujícím „žebračenkám“ obořil na kabinet Ivety Radičové. Jaksi zapomněl, že o 45 tisíc tun obilí zdarma si Slovensko řeklo v Bruselu loni ještě za jeho vládnutí.
Potravinovou pomoc EU poskytuje od roku 1987. Záleží na každé zemi, o jaké dávky pro potřebné požádá. Slováci využívají tuto možnost poprvé. A vydatně oproti Česku, které se do sociálního programu zapojilo o rok dřív. Našinci se pro letošek spokojí s darem 401 tun obilí a devět tun cukru.
Jen pro registrované bezdomovce
Do kategorie nejchudších, kteří si zaslouží potraviny zdarma, Česko zařadilo pouze bezdomovce. Ovšem jen ty, kteří přespávají v azylových domech nebo navštěvují denní centra pro lidi bez přístřeší. Takové sociální cítění projevila vláda Jiřího Paroubka, která nařízením z června 2006 nastavila parametry pro využívání potravinové pomoci. Pro tak málo početnou chudinu nám Brusel letos přidělil 120 tisíc eur, což jsou přibližně tři miliony korun. Zhruba stejně lidnatá Belgie si na charitu obhájila skoro stokrát vyšší částku. Čtyřicetkrát tolik než ČR dostane Slovensko, které má přitom o polovinu méně obyvatel.
Veleskromná Česká republika přitom ani celou pomoc nevyčerpá. „Skoro milion korun, které nám EU přidělila na sušené mléko a máslo, bohužel nevyužijeme. Přemlouvali jsme mlékárny, aby se toho ujaly, zboží zabalily a speciálně označily. Jde ale o tak malé množství, že to nikomu nestojí za to,“ říká Eva Sekerová, náměstkyně ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který agendu kolem unijního programu vyřizuje. Sušené mléko z tuzemských skladů si tedy odvezou Slovinci. Skoro 150 tisíc tun obilí uloženého ve zdejších sýpkách, o které stát nestojí, pak Brusel přidělil strádajícím Rumunům.
Byznys na Slovensku
EU v potravinové výpomoci částečně rozpouští nashromážděné intervenční zásoby obilí, sušeného mléka, másla a cukru. Agenda spojená s distribucí jídla nejchudším je přitom typicky unijně složitá. V tendrech je třeba vybrat zpracovatele, kteří obilí přemění na stravitelnou mouku nebo těstoviny. Do skladů určených charitativních organizací je pak průběžně vozí po malých dávkách. Toho se u nás ujme výrobce těstovin Europasta. O cestu směšných devíti tun cukru k potřebným se zase postará Cukrovar Vrbátky.
O úplně jiný kšeft půjde na Slovensku, kde se teprve hledá zájemce o zpracování 45 tisíc tun obilí. Dle tamních médií chce mouku pro chudé vyrábět Andrej Babiš. Zájem totiž potvrdil Jaroslav Kurčík, šéf mlýnsko-pekárenské společnosti Penam ze skupiny Agrofert. Jak uvedl, jejich mlýny na Slovensku jsou schopny umlít deset tisíc tun a kapacity v Čechách zvládnou 18 tisíc tun za měsíc.
Souvislosti
- EU může každý rok poskytnout na potravinový program až 500 milionů eur.
- Pomoc je určena rodinám v obtížné situaci, starším lidem s nedostatečnými prostředky, bezdomovcům, zdravotně postiženým, ohroženým dětem, pracujícím s minimálními příjmy, uchazečům o azyl.
- Každý rok pomoci využívá více než třináct milionů evropských občanů.
- Odhaduje se, že potravinová nouze, kdy si lidé jednou za dva dny nemohou dovolit maso, drůbež nebo ryby, hrozí v EU asi 43 milionům lidí.
