Z objednávky jednoho dopravního letadla obvykle výrobci žádné haló nedělají. Přesto se najdou určité výjimky. Třeba tehdy, jedná-li se o jeden nejluxusnějších strojů, jaký je společnost vůbec schopna nabídnout.
Letoun Airbus ACJ319neo ztělesňující přepychovou verzi běžné „třistadevatenáctky“ je na trhu již od poloviny roku 2019, počet jeho majitelů se ale dlouhou dobu pohyboval na čísle pět. Změnil to až právě probíhající týden, během kterého evropský výrobce potvrdil, že našel dalšího zájemce.
Kdo přesně se stane novým vlastníkem tohoto okázalého private jetu, vedení Airbusu nesdělilo. Stejně tak není pochopitelně známá ani celková cena. S jistotou lze nicméně říct, že vylétne vysoko nad katalogových 99,5 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), které si společnost účtuje za klasické stroje A319neo dodávané aerolinkám. Už jen kvůli všemu tomu luxusu, jenž na nejmenovaného zákazníka čeká.
Soukromá „třistadevatenáctka“ je v mnoha ohledech vskutku ideální letoun. Není ani malý, ani příliš velký – je jen o čtyři a půl metru delší než oblíbený Gulfstream G550, jeho trup je však ve srovnání s ním až 65 procent širší, a tudíž skýtá mnohem více místa nejen pro nohy.
Na palubě ACJ319neo se najde dost prostoru pro manželskou postel, jídelní stůl, salónek, bar i domácí kino. A ještě zbude dostatek místa na to, aby se kolem nábytku dalo pohodlně projít. Server Simple Flying uvádí, že co do velikosti rozměrů kabiny pro cestující se mu žádný jiný úzkotrupý byzjet na světě nevyrovná.
Nebeská podívaná
Jak konkrétně bude interiér vypadat, závisí na samotném zákazníkovi. Jednou z možností, a rozhodně ne na první pohled marnou, nicméně je svěřit jeho návrh do rukou výrobce italských supersportů Atelier Pagani Automobili. Ten přišel s krémově zbarveným designem, jenž označuje obchodním názvem Infinito.
Vedle elegantních sedaček a karbonového lemování na něm zaujme také „průhledný“ strop. Jinde než v postranních okénkách a kokpitu pilota se sice sklo nenachází, přesto ale mohou cestující vidět ven i při pohledu nahoru. A to díky instalovanému stropnímu panelu, který pomocí kamer umístěných vně dokáže promítnout vše, co se odehrává nad letounem. V reálném čase, sluší se podotknout. Pokud by je navíc po čase takový pohled začal nudit, mohou ho přepnout na cokoliv jiného.
Z Honkongu do Londýna na jednu nádrž
Vedle samotného interiéru vypadají působivě i letové schopnosti stroje ACJ319neo. Ve svých nádržích má dostatek paliva na 15 hodin letu. Celkový dolet s uvažovanými osmi pasažéry na palubě činí úctyhodných 6750 námořních mil, tedy 12,5 tisíce kilometrů. Tedy dost na to, aby zvládl překonat vzdálenost mezi Los Angeles a Tokiem, Hongkongem a Londýnem nebo Dubají a Sydney.
Airbus ACJ319neo vyniká i svými letovými parametry. Foto: AirbusJeho provozní letová hladina dosahuje výšky 41 tisíc stop, tedy nějakých 12 kilometrů. Přetlaková kabina nicméně nastaví tlak tak, aby odpovídal výšce necelých dvou tisíc metrů. Což je o 15 procent méně, a tedy z hlediska komfortu i lépe, než čím se může pochlubit konkurence.
Letoun je k dostání ve dvou „motorových provedení“. Může být poháněn buďto dvojicí motorů Pratt & Whitney PurePower PW1100G-JM nebo LEAP-1A od společnosti CFM International. Díky modifikovaným wingletům na konci křídel se navíc podle Airbusu může pyšnit i lepšími aerodynamickými vlastnostmi, a tedy i nižší spotřebou paliva, ačkoliv žádná konkrétní čísla evropský výrobce v tomto ohledu neuvádí.
