Luxusní hotely útočí na Prahu

Nový luxusní hotel v době krize? Pro laiky zbytečný hazard. Pro odborníky investice do budoucna. Desítka čtyř a pětihvězdičkových hotelů v Praze letos zahájila provoz neboto stihne do konce roku. Investory byly většinou mezinárodní řetězce.

Návrhy interiéru The Augustine jsou od londýnské společnosti RDD a od Olgy Polizzi, ředitelky designérských prací The Rocco Forte Collection, podle níž jednoduchý styl s církevními prvky odráží zajímavou klášterní historii budovy a bohaté kulturní dědictví Prahy.

Autor: The Augustine

Zejména zahraniční investoři letos otevírají v Praze přepychové hotely, minimálně za stovky milionů korun. Mezi nejdražší patří například The Augustine na Malé Straně v Praze, který je v provozu od května a přišel na 1,69 miliardy korun, nebo Kings Court vedle Obecního domu na náměstí Republiky, jehož vklad atakuje 1,5 miliardy korun.

Investoři se shodují, že otevření jakéhokoliv hotelu a nenadálá krize spolu souvisejí jen částečně. Výstavba takového zařízení je totiž záležitostí i několika let, takže v době pořizování dokumentace a územních řízení byla recese ještě v nedohlednu. Přitom neotevřít hotel jen kvůli krizi by bylo pravděpodobně mnohonásobně větší ztrátou. Jenom zajistit ochranu majetku a určitou správu představuje značné náklady.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Pavla Hlinky nemohou majitelé hotely zakonzervovat, musejí vykazovat činnost. Většinou vznikly na základě bankovních úvěrů, takže musejí vydělávat a alespoň něco splácet, jinak by je banky zabraly.

Peníze je třeba hned začít zhodnocovat Provozovatelé hotelů chápou současnou situaci z té optimističtější stránky. „Jde o investici do budoucna, vidíme velkou šanci dobře se uplatnit, získat pozici na českém trhu v době krize a jejího odeznívání. Až se vše vrátí k normálu, budeme tu zavedeni již jako silný hráč,“ míní Johannes Schuschu, ředitel hotelu Jurys Inn v Praze poblíž Florence, kde všechno finišuje ke slavnostnímu otevření prvního září. Krize neovlivnila investice do nových luxusních hotelů, nikdo nekrátil stavební rozpočet ani nešetřil na vnitřním vybavení. „U hotelu vyšší kategorie není prostor k úsporám, parametry objektu a vybavení hotelu jsou striktně určené, závazné, nechce-li hotel ušetřit na úkor snížení standardů,“ vysvětluje Jaroslav Kepka, obchodní ředitel a šéf marketingu hotelu Kings Court. Otevření tohoto hotelu se zpozdilo právě kvůli vysokým nárokům kofinancující banky na úvěrovou disciplínu investora, proto první klienty přivítá až na přelomu léta a podzimu. Většina investorů si je vědoma, že zvláště v této době je důležité neotálet a vložené investice co nejdříve zhodnotit. Podle Henninga Matthiesena, ředitele hotelu The Augustine, přinesla nynější doba výzvy, kterými by se hotel otevírající před pěti lety vůbec nemusel zabývat. „Hlavní rozdíl vidím v tom, že v současnosti se mnohem přísněji stavíme k výdajům, zda jsou tak nezbytné, jak by se mohlo zdát před nějakou dobou,“ uvádí Matthiesen. Řetězce si pomohou

Podle viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury mají čtyř a pětihvězdičkové hotely stále největší vytíženost. Loni ještě okolo 70 procent, letos kolem šedesáti, přičemž hranice rentability je do 40 procent. „Tříhvězdičkové hotely jsou tři až čtyři procenta pod touto hranicí. Luxusnější jsou nad hranicí rentability, ale už závratně nevydělávají,“ charakterizuje současný stav Okamura.

Naopak šéf Asociace hotelů a restaurací Hlinka je přesvědčený, že krizi nejvíc odnesly luxusní hotely. A o to těžší pozici na trhu mají nové čtyř a pětihvězdičkové objekty. „Nejlépe si s krizí poradí řetězcové hotely a je jedno, kolik mají hvězd, protože chain je v této době podrží. Nejhůř jsou na tom velké hotely s velkými dluhy, případně s vysokým nájmem. Ty musejí funět a denně se modlit, aby něco sehnaly, aby vůbec přežily,“ tvrdí Hlinka.

Je pravdou, že většinu nových hotelů vlastní mezinárodní řetězce. Například The Augustine patří řetězci The Rocco Forte Collection, Kings Court společnosti HMG, již vlastní izraelský rodinný podnik Jafit, a hotel Buddha-Bar poblíž Staroměstského náměstí náleží jedné z největších hotelových společností na tuzemském trhu CPI Hotels. Významná světová hotelová firma Starwood Hotels & Resorts Worldwide, vlastnící asi 900 hotelů, otevřela začátkem roku v Praze hotel Sheraton a přední irský řetězec Jurys Inns, dosud působící jen ve Velké Británii a Irsku, v září zprovozní první hotel mimo tyto destinace právě v Praze.

„Praha je známá jako srdce Evropy a jako taková se stala významnou světovou křižovatkou. Věříme, že v sobě ještě skrývá obrovský ekonomický potenciál, a to i přes současnou krizi,“ vysvětluje atak z Irska do Česka ředitel Schuschu s tím, že společnost plánuje další expanzi ve střední Evropě a Praha je jakýmsi prubířským kamenem.

Jediný řetězec, který v krizi couvl od záměru provozovat v Česku čtyřhvězdičkový hotel, byla letos španělská společnost Barceló. Hotelový gigant Comsa International, který v Brně zakoupil a rekonstruoval novorenesanční palác, jej nakonec i sám provozuje, přestože Barceló měl hotel od Comsy odkoupit, a část interiéru dokonce vznikala přímo na jeho objednávku.

Snese Praha další luxusní hotely?

Typické pro období boomu je, že začne vznikat spousta nových staveb a všechny se následně otvírají v době krize. Toto pravidlo se týká i luxusních hotelů. Hlavně v Praze se vedou spory, zda jich už není příliš. Odborníci z rezortu služeb se v tomto bodu nemohou shodnout. Odpůrci další výstavby poukazují na fakt, že Praha má více lůžek než třeba Vídeň. „To je jen část pravdy. Už v roce 2000 předstihla Praha Vídeň v počtu návštěvníků. Lůžek máme víc, protože máme víc turistů. Praha určitě svůj potenciál nevyčerpala,“ je přesvědčen Okamura.

Ředitel hotelu Jurys Inn uvádí, že pokud se hotel na trhu dobře zavede, bude poskytovat slíbený servis a splní to, co se od něj očekává, má velkou šanci na úspěch. Naopak Michaela Winklerová, PR manažerka společnosti CPI Group, jež investovala do hotelu Buddha-Bar Hotel Prague, míní, že ubytovací kapacita v Praze je více než dostačující.

Ovšem originální a zajímavé hotely s určitou atmosférou mají podle ní na trhu vždy své místo a klientelu. „Spíše očekáváme opačný trend, kdy hotely, převážně ty tříhvězdičkové, které se v posledních letech rekrutovaly z rezidenčních domů, se budou muset ke své původní funkci vrátit. Obávám se, že Praha současnou přemíru hotelů neunese,“ tvrdí Winklerová.

Kepka z hotelu Kings Court je také přesvědčen, že Praha už nové luxusní hotely neunese, současný stav je podle něj alarmující. „Výjimkou může být nový projekt, který je něčím absolutně výjimečný a unikátní. Pravděpodobnost, že k tomu dojde, je stále ještě o něco vyšší než šance vyhrát v loterii,“ míní Kepka. Podle jeho názoru je ale stále možné odlišit se a unikátně osvědčit identitu produktu vynikajícím servisem. „Tady mají mnohé konkurenční hotely rezervy.“

Ideální doba pro investice

Zdálo by se tedy, že investice do hotelů jsou nyní ztrátové, riskantní. Naopak. „Je ideální doba k výhodným nákupům stávajících hotelů za podmínek a cen, které by před třemi roky byly nemyslitelné. Kdo chce v současnosti investovat, ideálně z vlastních zdrojů bez nutnosti cizího kofinancování, může udělat v Praze dobrý obchod,“ radí Kepka.

Šéf hotelové asociace tvrdí, že ještě na jaře se hovořilo o mnoha projektech, nyní prý všichni investoři řekli stop, počkáme, jak bude dál.

Richard Ness, ředitel pro investice společnosti Red Group, která má na kontě hotel Park Inn Prague, přiznává, že nový hotel uvedli na trh v ekonomicky nepříznivé situaci. Ale po prvních měsících je zřejmé, že v Česku, v Praze stále existuje potenciál pro kvalitní hotelové produkty.

„Hotelový segment momentálně zažívá útlum. Nicméně doufáme, že pokud v příštím roce trh konečně zaznamená oživení, bude pozitivní trend kopírovat i trh hotelových a kongresových služeb,“ věří Ness.

Cenová politika se různí Prezident hotelové asociace míní, že luxusní hotely sice musejí v době krize snížit své ceny, ale ne razantně. Za příklad dává zahraničí, kde nabízejí ubytování levnější o deset euro či pět liber, ale nikoli o desítky nižší, někdy až o padesát procent. „Cestovní kanceláře stejně prodají ubytování za standardní ceny, takže mají větší vejvar, a hotely jenom prodělají. I kdyby přijelo turistů méně, tak tím, že udrží ceny, budou na tom hotely v konečné fázi lépe,“ je přesvědčen Hlinka. Naopak viceprezident asociace cestovek Tomio Okamura vidí cenovou politiku hotelů z jiného úhlu. Připomíná, že Česko má v rámci Evropské unie výjimku, daň z přidané hodnoty je tu devítiprocentní, zatímco v Unii patnáctiprocentní. „Mysleli jsme, že hoteliéři to pochopí férově a sníží cenu ubytování v Praze, abychom získali konkurenční výhodu, abychom sem přilákali hodně turistů. Pochopili to po svém a ceny nechali a celý ten rozdíl jim šel do kapsy. Takže došlo k neuvěřitelnému boomu pětihvězdičkových hotelů, protože si investoři spočítali, že tady vydělají o deset procent víc než na Západě,“ vysvětluje Okamura, proč v době recese je v tuzemsku větší přebytek hotelů než v západních zemích. Hotely v Česku mají podle jeho poznatků mnohem větší krizi než hotely na Západě. „Mohou si za to z velké míry samy. Ceny hotelů jsou totiž pro klienty klíčovou záležitostí.“ Služby alfa a omega Už několik let poukazuje Asociace českých cestovních kanceláří a agentur na chybějící koncepci cestovního ruchu a nevyspělost regionů, protože zahraniční turisté už většinou v Praze byli a po druhé by ji navštívili v případě, kdyby se mohli podívat i jinam. Ovšem v krajích chybí luxusní ubytování pro větší počty turistů, většinou neexistují lokální gastronomické speciality a akce, které by zaujaly náročnou klientelu. „Praha sama už nestačí! Jakmile se dopracují regiony, bude na tom profitovat i Praha. Potenciál Prahy ani v hotelech není ještě vyčerpán. Ekonomická krize přináší posléze růst, ale je potřeba podpořit boj proti mnoha nešvarům. Včetně toho, aby se o Praze v průvodcích psalo negativně,“ naráží Okamura na ceny neodpovídající službám, na krádeže a nekvalitní servis. Tento názor potvrzují i klienti nového hotelu Park Inn, kteří označují úroveň služeb v tuzemsku za nedostačující. Stejné zkušenosti od ledna nasbírali i v hotelu Buddha. „Hosté i z jiných našich hotelů kritizují hlavně služby – okrádání v taxi, neochotu prodávajícího či obsluhujícího personálu restaurací, vysoké ceny za projížďky městem a neustálou snahu zákazníky ošidit. Do Prahy už klienti s tímto pocitem přijíždějí, což popularitu města rozhodně nezvyšuje. Dostačující určitě není ani nabídka sportovních a kulturních aktivit,“ říká Michaela Winklerová. Téměř shodně reaguje i Henning Matthiesen, ředitel hotelu The Augustine, který je přesvědčen, že Praha zůstává do velké míry oblíbenou evropskou destinací, protože je dobře dostupná, má architektonické skvosty i krásné okolí. Na druhou stranu ale návštěvníkům chybí nový pohled, který by odrážel současné trendy. „Je to výzva pro nás všechny, změnit vlastní pohled na Prahu a objevit tu pro sebe i naše hosty víc než Pražský hrad či Karlův most. K tomu, abychom udrželi trvalý zájem o destinaci, potřebujeme ji rebrandovat jako zemi či město, kam stojí za to se opakovaně vracet kvůli rozmanité nabídce zážitků uměleckých, sportovních, kvůli programům pro různé generace a událostem ze světa módy a showbusinessu,“ míní Matthiesen. |LUXUSNÍ HOTELY OTEVŘENÉ BĚHEM LETOŠNÍHO ROKU V PRAZE|||||
| |hotel|investice|lokalita|otevření**|