Řeka se najedla i napila: celkový účet jedna miliarda korun
Rozbouřené řeky s sebou vzaly hodně materiálu. Kdo v minulých dnech pozorně sledoval hladinu Vltavy v jižních Čechách, nemohl si nevšimnout i pivních sudů, které unášel proud pod Českým Krumlovem, další se připojily na soutoku s Malší v Českých Budějovicích a společně pak mohly plout směrem k Hluboké a k Týnu nad Vltavou. S českokrumlovského pivovaru Eggenberg uplavalo čtyři tisíce nerez sudů, z Budějovického měšťanského pivovaru neuvěřitelných deset tisíc. Několik tisícovek sudů si žíznívá řeka našla na soutoku s Berounkou, v pražském Radotíně. Jen menší část této nerez armády se podařilo odchytit. Kde teď všechny asi jsou?
Válka kapalin
Zdá se být pro Česko symbolické, že vodní živel zaútočil na nejslavnější pivovary a některé silně poničil. Na mléce si pochutnal o poznání méně. Svou daň si vybral ve všech třech metropolích českého pivovarnictví. Nejméně dotčen ze zlatého trojúhelníku byl Budějovický Budvar, který záplavy zasáhly jenom okrajově. V Plzeňském Prazdroji a v Pražských pivovarech byly škody už citelnější a počítají se v desítkách milionů korun.
V Prazdroji, sousedícím s řekou Radbuzou, byly kromě elektrocentrály zaplaveny sklepy včetně historického skanzenu. Pražským pivovarům nejvíce škod vzniklo v distribučním centru na rozlehlé pláni u Radotína. Hladina řeky tam dosáhla až čtyř metrů. Byl zatopen sklad obalů s tisíci prázdnými sudy a patnácti tisíci paletami. V dalším radotínském skladu skončily pod vodou zásoby piva Staropramen určeného na export.
Ztráty velkých pivovarů však i přesto zůstávají ve stínu regionálních producentů. Největší újmu – 180 milionů - hlásí českokrumlovský Eggenberg, jehož historický areál bezprostředně sousedí s Vltavou. Potopen byl celý pivovar. „Jsme naštěstí pojištěni proti povodni,“ vidí záchranu ředitel Rostislav Zagora a je přesvědčen, že podnik se brzy opět dostane do předpovodňové kondice. Výrobu chce obnovit do dvou až tří týdnů, zatím zajistil náhradní stáčení ze zásob dříve uvařeného piva. Do sudů se nyní Eggenberg plní v Humpolci a do lahví ve Strakonicích.
Ve srovnatelné síle byl zasažen i areál Budějovického měšťanského pivovaru, vařícího pivo Samson. Ušetřena agrese řeky Malše zůstala jen varna a spilka. Prvotní škody generální ředitel Miroslav Leština odhaduje na 70 až 80 milionů korun. „Jde především o poničení technologie: přetlačné tanky byly vodou vyzdviženy a potom popadaly jako sirky. Ležácké tanky, částečně naplněné, voda shodila ze sedel. Všechny nádoby se chovaly jako rybářské splávky,“ popisuje Leština. Obě stáčecí linky, na lahve i a sudy, byly metr a půl pod vodou, všechny jejich hnací agregáty a řídící systémy rozdivočelá Malše poničila. Výrazně poškozena zůstala sanitační stanice a filtrace. Hlavní sklad lahví je už určen k demolici, pomocné provozy s garážemi jakbysmet.
I Leština ale pevně věří, že přírodní katastrofa nebude znamenat smrt pivovaru. „Jsem o tom přesvědčen, už jenom proto, s jakým heroickým nasazením se do obnovy pustili všichni naši zaměstnanci,“ dodává šéf. Pivovar zatím uspokojuje odběratele ze zásob, které měl připraveny na hlavní sezonu. Se stáčením pomáhá třeboňský Regent. Minulou středu se začalo opět vařit, zhruba do týdne má být obnoven provizorní provoz.
Potravinářská miliarda.
Pokud by újmy v průmyslu byly rozčleněny po branžích, nejvíce postiženi by vedle chemiků asi byli právě čeští potravináři. Zasaženi byli téměř všichni, kteří v oboru něco znamenají. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství vyčíslila Potravinářská komora ČR škody na tři čtvrtě miliardy korun. „V cifře však stále ještě není zahrnuta většina podniků severně od Kralup nad Vltavou a také některé jižní, zejména menší, které se nám dosud nepřihlásily,“ uvedl ředitel komory Miroslav Koberna. Sumární souhrn bude zřejmě kolem miliardy korun. Přestože u některých firem vypadají čísla hrozivě, žádná vlna bankrotů by přijít neměla. Všechny oslovené firmy uvedly, že jsou pojištěny. Pomoc předběžně přislíbilo i ministerstvo zemědělství.
Pravda skrytá v cisternách.
Ústecká společnost Setuza původně žádné větší problémy neočekávala. „Nijak zvlášť se nebojíme. Náš areál je poměrně vysoko nad Labem,“ reagoval generální ředitel František Janů na dotaz týdeníku EURO v den, kdy se povodňová vlna blížila k Praze. Výrobní areál nakonec skutečně zasažen nebyl, ale ušetřeny nezůstaly objekty skladů rostlinných jedlých olejů v nedalekých Olšinkách a čistírna odpadních vod na břehu řeky. Nakonec má Potravinářská komora ČR u Setuzy zapsány úplně největší škody – 250 milionů přímo, 70 nepřímo. Sama Setuza ale oficiálně uvádí, že by poškození nemělo přesáhnout 100 milionů korun.
„Nevím, jak komora k těm číslům přišla. Zatím sice přesně nevíme, kolik to bude, ale tolik určitě ne,“ uvedl Janů minulé pondělí. O skutečné výši škod rozhodne prověrka stavu zásobníků v Olšinkách. Pokud byly narušeny a kontaminovány, bude se muset obsah zlikvidovat. V sázce je 6,8 tisíce tun oleje.
Investoři v epicentru.
Některé firmy byly zasaženy hned na několika frontách. To se týká například české pobočky nadnárodní společnosti Unilever, která má výrobní závod v Nelahozevsi u Kralup a vedení firmy sídlí v těžce zkoušeném pražském Karlíně. Na obou místech řádila Vltava. Mluvčí Ladislav Červenka uvádí, že celkovou škodu na karlínském administrativním objektu, kde je Unilever v nájmu, odhadl majitel na zhruba 30 milionů korun, v tukových závodech v Nelahozevsi na zhruba 10 milionů. Vedení společnosti oceňuje, že větším škodám v Nelahozevsi zabránili jen zaměstnanci, kteří s obrovským vypětím podnik bránili, ač někteří byli sami zaplaveni. S odstupem času lze s překvapením konstatovat, že i většina dalších zahraničních potravinářských koncernů se ocitla v samém epicentru povodní. Ve stejné ulici jako Unilever v pražském Karlíně (Thámova) sídlí společnost Opavia-LU, výrobce sladkého pečiva, člen skupiny Danone. Jeden ze závodů (Deli) má v zaplavených Lovosicích. Nestlé Česko má zase centrálu a „čokoládový“ závod Orion v neméně postižených Modřanech (v ulici s příznačným názvem Mezi vodami). Vitana, ovládaná koncernem Rieber & Son, s ústředím v Byšicích u Mělníka, musela s živlem bojovat ve svých provozovnách v Kralupech nad Vltavou a v Roudnici nad Labem. Tabákový koncern Philip Morris byl nucen vzhledem k přívalu vody urychlit plánované stěhování své české centrály z holešovické ulice Dukelských hrdinů na Karlovo náměstí.
Záplavy na Valašsku.
Mezi podniky, kterým uškodily povodně v Čechách, se kupodivu objevují i moravské firmy, například valašská lihovarnická společnost Rudolf Jelínek, sídlící ve Vizovicích. „Postiženy byly tři partnerské sklady – v Budějovicích, Plzni a v Praze – které mají naše zboží na konsignaci. Škody jsou tedy jen na zboží a marketingových předmětech,“ vysvětluje generální ředitel Pavel Dvořáček. Částku nebylo ještě možné minulý týden přesně odhadnout, protože dva sklady stále nebyly přístupné. Ředitel ji však odhaduje zhruba na 1,6 milionu korun, tedy podstatně menší, než stojí v seznamu potravinářské komory. V sumě je zakalkulována cena zboží bez spotřební daně. Pouze o „minimálních škodách“ hovoří i Miroslav Záruba, spolumajitel jihočeské rodinné firmy Záruba M&K. Přitom podle seznamu by škody podniku měly dosáhnout asi pěti milionů korun. „Částečně poškozena byla jen pobočka naší vaječné výroby, kterou máme v Českých Budějovicích, a také naše jídelna v jihočeském hejtmanství,“ doplňuje Záruba, jehož firmy se kromě vaječné výroby a stravovacích služeb zabývají také dopravou a centrálním zásobováním Armády ČR potravinami.
Mrtvá Země živitelka.
Značně jsou postižené některé podnikatelské subjekty, které se zemědělstvím a potravinářstvím souvisejí nepřímo. Finanční újmu ve výši 100 až 150 milionů korun odhaduje Výstaviště České Budějovice, zaměřené na úzkou spolupráci s výrobci potravin. Zaplaven byl každý centimetr čtvereční z 35 hektarů výstavní plochy. Hladina byla od 1,5 do 3,1 metru nad terénem. „Ve škodách jsou zahrnuty nejen škody na majetku, ale i ušlý zisk,“ uvádí Marcela Payerová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva společnosti. Voda do areálu vtrhla v době, kdy byl připraven na největší akci v roce – výstavu Země živitelka, z níž firma každoročně získává téměř polovinu tržeb. Náklady na její jubilejní třicátý ročník byly vynaloženy stoprocentně, ale tržby budou nulové. I proto bude firma za rok 2002 v červených číslech, ač materiální škody sanuje pojišťovna. S úklidem rozsáhlého areálu, v němž stále ještě dominuje bláto a pobořené stánky, se začíná podle stupně důležitosti – od správní budovy a obslužných provozů k pavilonům, které na podzim přijdou jako první na řadu při menších výstavách. „Budeme to muset zvládnout. Nic jiného nám ani nezbývá,“ poznamenává trpce i s odhodláním ředitelka.
