Vaše cesta vedla přes módní média k vlastnímu butiku. Jak koncept More than Fashion vznikl? A co tento název vlastně znamená?
Obchod jsem otevřela začátkem roku 2018, kdy jsem ještě netušila, jak populární secondhandová móda jednou bude. Už v té době jsem ale měla zkušenost s online prodejem svého vlastního oblečení přes Vinted. Vždy jsem kousky hodně točila a bylo mi líto je vyhodit. Něco jsem samozřejmě darovala, ale dost se toho i prodalo a přišlo mi skvělé poslat nevyužívané oblečení dál a za vydělané peníze si zase koupit něco nového.
Postupně jsem začala prodávat i věci kamarádek. A jak zboží přibývalo, tak jsem se ze skladu v garáži po dvou letech přesunula do kamenného obchodu na pražských Vinohradech, který mám dodnes. Vydělávat začal zhruba po dalších dvou letech a od té doby tržby stále pomalu rostou. Na online prodej jsem ale nezanevřela, kombinuji obě formy a hodně kousků si ode mě zákaznice kupují i přes Instagram.
Název More than Fashion jsem zvolila tak, aby vyjadřoval, že nejde jen o samotný prodej módy. Velmi důležitá je pro mě přidaná hodnota, ať už jsou to příspěvky na charitu, nebo nadstandardní služby pro mé věrné klientky. Jen na pomoc Ukrajině jsme celkově vybrali 155 tisíc, dále vozím neprodané kousky do Šatníku Praha a podporuji nadační fond Příběhy Sylvie Dymákové.
Podnikat v módní sféře není vůbec jednoduché. Byl to vždy váš sen?
Dá se říct, že ano. V módní branži jsem se pohybovala od začátku své kariéry. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem byla brand manažerkou v Elle a bylo mi jasné, že u toho chci nějakým způsobem zůstat. Práce s lidmi je obecně velmi náročná, ale mě vždy bavilo odpovídat na dotazy zákazníků a hledat co nejlepší řešení pro obě strany. I přes občasné nepříjemnosti jsem tedy spokojená, že mám práci, která mě baví a naplňuje.
Proč zrovna výběrový secondhand? Nelákalo vás otevřít si koncept store, nebo dokonce založit vlastní značku?
Sama ráda podporuji i lokální tvorbu a občas si pořídím nějaký model od českých návrhářů nebo high-end kousek z Pařížské. V podnikání jsem ale vsadila na to, co se mi osvědčilo i v osobním životě. Směřuji ke kapsulovému šatníku a maximální udržitelnosti, snažím se neplýtvat, ale přitom si dělat radost. A právě v luxusním secondhandu můžu dělat radost i stovkám svých zákaznic, aniž bych podporovala neekologické a neetické byznysové praktiky.
Oblékáte se v More than Fashion i vy sama?
Ano, osmdesát procent mého šatníku pochází odsud. Zbytek tvoří móda od mých oblíbených českých návrhářek – například Hany Zárubové nebo Zdeňky Imreczeové. A výjimečně si dopřeju i novinky od luxusních značek, jako je Prada nebo Dior.
Spojení secondhand byznysu a luxusních značek vypadá jako ideální recept na ekonomickou krizi. Jak se vám v tomto náročném období daří?
Musím zaklepat, že jsem zatím žádné problémy nepocítila. Naopak čísla pořád rostou – žádnou závratnou rychlostí, ale v meziročním srovnání už to znát je. Zkrátka je vidět, že kvalitní secondhand a vintage móda má teď velký potenciál. Sice jsem závislá na dodavatelích, ale zásobují mě v poslední době opravdu hodně. A klientek také přibývá.
Pořídit si značkovou kabelku z druhé ruky už dnes není potupa, naopak se z toho stává trend. Nejlépe se prodávají ty nejluxusnější věci za méně než polovinu původní ceny. Chci se na ně tedy více zaměřit. Třeba na kabelku Lady Dior jsem teď měla pět zájemkyň, přestože stála 50 tisíc korun, aktuální model má jen trochu jiný vnitřek, ale jeho cena se vyšplhala na více než 130 tisíc korun. Neříkám, že u mě klientky stále nenajdou i cenově dostupnější kousky ze Zary nebo H&M, ale určitě preferuji kvalitu nad kvantitou.
Nakupují u vás zákaznice i investiční kabelky, šperky a podobně?
Ano, jak už jsem zmiňovala, o luxusní zboží za dobrou cenu je zájem největší. Díky mladé generaci začíná vintage a secondhand módu objevovat i movitá klientela, která chce unikátní kousky bez čekacích lhůt, které se u high-end značek stále prodlužují. Nejde ale samozřejmě jen o čas. Vintage kabelky a další doplňky jsou často velmi zachovalé a díky nadčasovém designu se dají nosit i po desítkách let. Spousta zákaznic si pak potrpí na limitované edice, které jsou jen velmi těžko sehnatelné a jejichž cena v čase stoupá rychleji než u standardních kolekcí.
Jak byste současnou situaci porovnala s covidovou pandemií?
Bylo to jiné hlavně v tom, že jsem se musela orientovat výhradně na internetový prodej. Z hlediska zisku si nemůžu stěžovat ani na covidové roky. Moje podnikání je celkově stabilní, neovlivňují mě období slev ani doba do výplaty. Stejné to bylo i během lockdownů. Navíc mám výhodu, že v obchodě nikoho nezaměstnávám na HPP, a tak jsem nemusela řešit, jak při nižších tržbách ušetřit na výplaty. A samozřejmě mi pomohly i příspěvky od státu.
Plánujete otevírat další pobočky? Nebo se chcete více soustředit na online?
Druhou prodejnu jsem otevřela těsně před pandemií v Dejvicích, ale brzy se ukázalo, že tento koncept pro mě nebyl ideální. Obchod je hodně postavený přímo na mně, ale stálé přejíždění se nedalo dlouho zvládat. Navíc mám každý kousek jen jednou a není možné vše stále převážet. Raději jsem tedy prodejnu zavřela a rozšířila stávající prostor.
Zároveň hledám i nové možnosti internetového prodeje a začínám se orientovat i na zahraniční trh. Nově jsem se tedy rozhodla prodávat i na platformě Vestiaire Collective. Nabízím tam zejména kousky, které mají potenciál, ale pro českou klientelu nejsou tak zajímavé, ať už je to kvůli méně známé značce, nebo extravagantnímu designu.
Dále mám v plánu i zlepšování klientského servisu. Chci se zaměřit na rozšiřování komunity a individuální přístup, který je v segmentu luxusní módy stále žádanější, a myslím, že ani secondhandy a vintage prodejny by neměly být výjimkou.
Mají ve vašem případě smysl prodejní akce? Účastníte se jich?
Z hlediska zisku určitě ne. Různých marketů a dalších akcí se tedy účastním jen výjimečně, pokud mi dávají smysl i jinak. Zejména když mají charitativní rozměr. Prvotní cíl není ekonomický, výdělek většinou jen pokryje náklady. Je pravda, že se takto můžu více dostat do povědomí zákazníků a budovat si brand, ale moje cílová skupina většinu akcí nenavštěvuje. Navíc je to poměrně logisticky a organizačně náročné.
Mnohem více se mi osvědčily akce v mém vlastním obchodě, které chci pořádat pravidelně. Před týdnem to bylo například odpoledne se stylistkou Irenou Vokrojovou, která je známá i z pořadu ČT Sama doma. Klientky byly z takového zážitkového nakupování nadšené. Zdarma získaly stylingové tipy přímo na míru a odnesly si spoustu krásných kousků. Pro mě je zase důležité se s nimi osobně setkávat, navazovat vztahy a získávat zpětnou vazbu.
