Menu Zavřít

Lycra, Teflon, Czechtrim

1. 4. 2004
Autor: Euro.cz

Akvizice

FIN25

ZLÍN (rů) - Nadnárodní koncern DuPont 30. března symbolicky převzal klíče od provozů zlínské firmy Retrim. Přestože se slavnostní akce nezúčastnil nikdo z představitelů vlády, pro český výzkum byla významnou událostí. Americká společnost DuPont, která si už léta udržuje image světové špičky ve vývoji nových materiálů, koupila s podnikem Retrim českou technologii. A jeho výrobek Czechtrim - fólii pro bezpečnostní skla - zařadila do portfolia svých značek.
Jednání o převzetí zlínského podniku, který je pro DuPont vůbec první akvizicí v postkomunistických zemích, probíhala od června roku 2002. Představitelé firmy DuPont uvádějí, že se koncern chce s fólií značky Czechtrim prosadit hlavně ve střední a východní Evropě, ale nabízet ji bude i ve své celosvětové síti. Podnik nicméně koupili hlavně pro jeho technologii recyklace odřezků, které vznikají při výrobě vrstvených skel pro automobilový a stavební průmysl. „Ten postup je unikátní a my jsme ho dosud neměli k dispozici,“ vysvětlil za DuPont obchodní ředitel divize Packaging & Industrial Polymers (P&PI) Luigi Robbiati.
Koncern přišel s nabídkou jako první: plánoval vstup do středoevropského regionu a v posledních letech se rozhlížel, kde ofenzivu zahájit (EURO 38/2003). Retrim nebyl pro divizi P&IP neznámý, její obchodníci a vývojáři ho sledovali už od roku 1993, kdy se zlínské fólie objevily na trhu. Postup zpracování odpadního materiálu, který by jinak skončil ve spalovacích pecích nebo na skládkách, chce firma DuPont využít i ve svých dalších čtyřech závodech, bezpečnostní fólie vyrábí ve dvou továrnách v USA a také v Německu a v Jižní Koreji. „Zlínský podnik nabízel správnou technologii, na správném místě a ve správný čas,“ uvedl Robbiati pro týdeník EURO.
Žádná ze stran neuvedla, za kolik DuPont zlínskou firmu koupil. „Myslím, že jsme zaplatili férovou, relativně vysokou cenu,“ prohlašuje Robbiati. Zlínská akvizice vyhovuje obecným požadavkům koncernu – má předpoklady minimálně šestiprocentního růstu obratu ročně a desetiprocentního zvyšování zisku.
DuPont ve Zlíně neplánuje žádné výrazné personální změny. Jeho představitelé říkají, že o vysoké úrovni managementu i kvalitě výrobků svědčí dosavadní obchodní úspěchy firmy. Před deseti lety začínala prakticky z nuly a dnes je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů v regionu.
Koncern chce ve větší míře využívat dvě linky na výrobu fólií a časem počítá i s rozšířením výroby. S podnikem přebírá téměř padesát zaměstnanců a tvrdí, že mu na jejich zařazení do koncernové struktury stačí zatím jen jediná osoba. Do čela firmy již dosadil svého zástupce, ředitele Paula Meyerse, který přišel z Lucemburska.
Dosavadní ředitel Retrimu Jiří Svoboda považuje fúzi za jedinou cestu pro další rozvoj podniku. I když říká, že svůj „osobní“ úkol již splnil, v Retrimu zůstává na poloviční úvazek jako konzultant. Šestašedesátiletý zakladatel firmy a předrevoluční ředitel původního Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské technologie věří, že firmu předává do správných rukou. „Kromě uznání naší dosavadní práce a dosažených výsledků se stáváme příslušníky pracovního kolektivu přední světové firmy, jež věnuje svým zaměstnancům mimořádnou péči nejen z hlediska bezpečnosti a hygieny práce, ale i dalšího osobního rozvoje,“ uvedl pro týdeník EURO.
Výzkumný ústav, který Svoboda řídil, se při privatizaci rozdělil na dvě části: plastikářskou akciovou společnost SPUR a gumárenskou IGTT. Retrim byl pro SPUR dceřinou firmou, společným podnikem s dánskou obchodní firmou Trimtrade. Dánský partner s nynějším jménem Retrim DK měl od začátku společného podnikání ve zlínském Retrimu většinový jednapadesátiprocentní podíl.
Původně chemická firma DuPont je dnes technologickým gigantem nadnárodních rozměrů. V sedmdesáti zemích zaměstnává 67 tisíc lidí. Podniká v řadě odvětví - od vývoje nových materiálů přes biotechnologie až po výrobu součástek pro IT sektor. Rozvoj už v minulosti založila na aplikaci výsledků své výzkumné základny a i dnes dává na výzkum a vývoj zhruba 1,3 miliardy dolarů ročně (asi 35 miliard korun). V jejích laboratořích vznikly technologie pro značkové výrobky jako Lycra, Teflon nebo Kevlar.

  • Našli jste v článku chybu?