Lže, jako když Gyurcsány

Premiér přiznal, že jeho vláda dva roky v jednom kuse lhala

Lhát se politikům vyplatí. Důkazem jsou maďarské události posledních dnů. Přestože vyšlo najevo, že vládní socialisté minimálně dva roky v jednom kuse lhali občanům o skutečném stavu maďarské ekonomiky, a díky těm lžím letos opět vyhráli volby. Socialistický premiér a miliardář Ferenc Gyurcsány, který se přiženil do nejznámější maďarské komunistické dynastie, ostré protesty lidí ustál. Paradoxně ho podržela nejen spřízněná média, kterých je v zemi většina, ale také politici Evropské unie, kterým maďarské vládní kruhy rovněž neříkaly pravdu. Ale taková už je politika.

Psychologie investorů.

Maďarsko se po dlouhé době opět dostalo do popředí světových médií: Pouliční nepokoje, násilnosti, hořící auta, dobývání veřejnoprávní televize a střety s policií vytvářejí jednoznačný obraz o zemi, v níž vládne hluboká vnitropolitická krize. Může se stát, že tento stav odvrátí zájem investorů o Maďarsko, které se tisíci nitkami spojuje se světovou ekonomikou.
V reakci na násilnosti minulého úterý oslabil maďarský forint a budapešťská burza prudce klesla. Panika mezi investory však podle obchodníků nevznikla, protože premiér Gyurcsány odmítl rezignovat. Nepokoje v Maďarsku oslabily i měny dalších zemí střední Evropy včetně české koruny. V celém regionu také klesaly ceny akcií a vládních obligací.
Ekonomika, jak řekl minulý týden bývalý socialistický ministr financí Lajos Bokros, který později byl i prominentním zástupcem Světové banky, je napůl psychologie. Mezinárodní veřejnost a trhy nepodporují osobnosti, ale politiku. Podle něj vládě chybí kapitál důvěry, a právě deficit věrohodnosti politiky je veliký.
Protesty a nepokoje vyvolalo zveřejnění tajné nahrávky projevu premiéra u Balatonu před úzkým vedením socialistické strany po vyhraných volbách 26. května (doslovný překlad důležitých pasáží včetně charakteristických vulgarit, které svědčí o vypjaté atmosféře uvnitř vládní strany, si můžete přečíst na straně 44). Premiér svůj mimořádně upřímný a emocionálně vypjatý projev přednesl na setkání s úzkým vedením Maďarské socialistické strany ve chvíli, kdy bylo jasné, že zavedení drastických ekonomických opatření je nevyhnutelné.

Útok na televizi.

Demonstrace za odstoupení premiéra Gyurcsánye začaly v pondělí večer. Dav, jehož značnou část prý tvořili rozčílení fanoušci fotbalového klubu Ferencváros, který letos i díky politikům sestoupil do druhé ligy, v centru Budapešti zaútočil na budovu veřejnoprávní televize, kde způsobil značné škody a vynutil si v noci hodinové přerušení vysílání. Policie zasáhla slzným plynem a vodním dělem proti části demonstrantů, kteří se pokusili zaútočit na sídlo vládní Maďarské socialistické strany. V noci na úterý bylo zraněno přibližně 150 lidí, mezi nimi četní policisté. Exekutiva se obávala dalších nepokojů, a proto během týdne stahovala do hlavního města policejní síly z venkova.
Premiér v reakci na demonstrace nařídil policii, aby obnovila pořádek „všemi prostředky“. Označil noční události za „nejdelší a nejtemnější noc“ od pádu komunismu v roce 1989 a prohlásil, že ani svoboda projevu násilnosti neospravedlňuje. Vyzval politické síly, aby aktivisty, kteří za střety stojí, nepodporovaly. Potvrdil také, že hodlá zůstat u moci a pokračovat v hospodářských reformách. Předseda vlády má zatím výraznou podporu své strany i představitelů koaličního partnera, levicově-liberálního Svazu svobodných demokratů.
Rezignaci naopak požaduje pravicová opozice, která na minulou sobotu naplánovala obrovskou demonstraci. Z obavy o další nepokoje a střety s policií ji však odvolala. Maďarský prezident László Sólyom prohlásil, že Gyurcsány způsobil morální krizi.

Notorický lhář.

Předseda největší opoziční strany Fidesz Viktor Orbán prohlásil, že Gyurcsány by měl být postaven před soud, protože zfalšoval údaje o hospodaření státu. Dodal, že proto jej v dalších jednáních nepovažují za partnera. „Pro Fidesz je Gyurcsány premiérem pouze z pohledu práva, z morálního a politického hlediska jej považujeme za padlého,“ řekl Orbán. O Gyurcsányovi mluvil jako o notorickém lháři.
Konzervativní německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v článku Morální krize o hloubkách projevu Gyurcsánye napsal: „Maďarský ministerský předseda udělal ze lži realitu tak šokujícím způsobem, jako by v jeho zemi ještě stále existoval starý totalitární systém.“
Reakce Evropské unie byla mnohem opatrnější. Finský premiér Matti Vanhanen, jehož země předsedá EU, podle ČTK vyjádřil nad posledním vývojem situace v Maďarsku znepokojení. Prohlásil však, že násilné protesty jsou vnitřní věcí tohoto státu. EU podle něj kvůli nim nehodlá bezprostředně podnikat žádná opatření. „Doufám, že tyto věci utichnou a že budou o problému jednat v maďarském parlamentu, což přinese řešení,“ dodal finský premiér.
Gyurcsányova vláda před volbami zvyšovala sociální výdaje a slibovala snížit daně, a díky tomu zvítězila ve volbách jako první vládní strana v Maďarsku po pádu komunismu. Nyní Gyurcsány pod tlakem finančních trhů naordinoval pro příští rok zvýšení daní a omezení sociálních dávek v rozsahu přes 100 miliard korun, aby snížil rozpočtový deficit a udržel šanci země na přijetí eura. Vládní činitelé připustili, že kvůli úsporným opatřením se životní úroveň lidí dočasně zhorší. Deficit veřejných financí Maďarska má letos dosáhnout 10,1 procenta hrubého domácího produktu, což je zdaleka nejvíce v Evropské unii a vysoko nad tříprocentním maximem pro zavedení eura. Kvůli fiskálním problémům si investice letos vedou na maďarském finančním trhu nejhůře z celé střední Evropy.
Ke konci minulého týdne se pak situace pomalu uklidnila. A vypadá to, že Gyurcsány a jeho vláda tuto krizi ustáli a budou vládnout dál. Premiér však s tímto vývojem zcela jistě počítal už v květnu, kdy pronesl svůj památný projev: „Objeví se konflikty, přátelé. Objeví se protesty. Možná budou protesty před parlamentem. Dříve či později je to ale přestane bavit a půjdou domů.“

Trest přijde ve volbách.

Otázka je, zda mu voliči, o nichž údajně mluvil jako o hlupácích, kterým přece muselo dojít, že vláda lže a podvádí, budou nadále věřit. Lídr pravice Orbán prohlásil o komunálních volbách, které se uskuteční 1. října, že jejich výsledek ukáže, že lidé již socialistům nedůvěřují.
V polovině minulého týdne ale mistr přežití Gyurcsány, který je velice arogantní a mediálně obratný, přešel do protiútoku. Poskytoval jeden rozhovor za druhým, a to nejen maďarským médiím. V rozhovoru pro americkou televizi CNN však musel čelit nesmlouvavým otázkám reportérské hvězdy Nica Robertsona, který se jej například třikrát zeptal, zda je pro něj přijatelné, že lže. Gyurcsány, mistr vytáček, pokaždé odpověděl, že „je to složitější“. Na otázku, proč by mu měl dnes někdo věřit, maďarský premiér odpověděl: „Mnoho lidí věří, že jsem jediný, kdo dokáže uskutečnit reformy.“ Skutečně tomu tak je? Gyurcsánye totiž mají plné zuby nejen pravicoví, ale pomalu i levicoví novináři. Komentátor deníku Népszabadság Péter Uj, který politiku socialistů (stejně jako u nás Právo) obhajoval, k věrohodnosti Gyurcsánye napsal: „Jsme ve sračkách, Ferenci, a nějaký čas v nich i zůstaneme. Člověk by strašně rád zařval: Tak je taky ukliď! Ale vypadá to, že je nedokážeš ani uklidit. Je sice hezkým gestem, že jsi se je pokusil uklidit. Díky. Ale jsi neschopný. Ne-schop-ný! A neschopná je i strana, která tuto politiku a tuto morálku nejen přehlíží, ale i je vynucuje a neustále produkuje.“

Z projevu maďarského premiéra

„Nemáme na vybranou. A to proto, že jsme to celé domrdali. Ne trochu. Hodně. Takovou pitomost, jakou jsme udělali my, v Evropě žádná země neudělala. Jasně že se to dá okecávat. (…) Je evidentní, že poslední rok a půl, dva roky, jsme v jednom kuse lhali. Bylo nad slunce jasné, že co jsme řekli, nebyla pravda. Dostali jsme se natolik nad možnosti této země, že jsme si nedovedli ani představit, že tohle společná vláda Maďarské socialistické strany a liberálů vůbec někdy udělá. A přitom jsme celé čtyři roky nedělali nic. Nic. Nevybavuji si žádné významnější vládní opatření, na které bychom mohli být pyšní, kromě toho, že jsme se nakonec ze sraček dokázali vrátit k vládnutí. (…) Když budeme muset složit účty z toho, co jsme za čtyři roky udělali, co lidem řekneme? (…) Podívejte se, věc se má tak, že v krátkodobém horizontu nemáme na vybranou. Dá se to ještě chvíli šolíchat, ale ne dlouho. Okamžik pravdy přišel rychle. V tom, že jsme to tak dlouho přežili, nám pomáhala boží prozřetelnost, nadbytek peněz ve světové ekonomice a stovky triků, o kterých já ani nemusím vědět. Takto není možné jít dál. Není možné! (…) Skoro jsem nepřežil, že rok a půl jsme museli předstírat, že vládneme. Místo toho jsme lhali ráno, v noci i večer. Takto já dál nechci dělat! Buď to (zavedení tvrdých ekonomických opatření - pozn. red.) uděláme, a máte pro tento úkol člověka, nebo to bude muset udělat někdo jiný.“

(Premiér Maďarska Ferenc Gyurcsány, 26. května 2006, Eszöd u Balatonu)