Posunout se o krok dále na cestě za osídlením Marsu a Měsíce má pomoci unikátní česká mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za níž stojí vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT. Potenciál tohoto projektu nyní ocenila i Evropská vesmírná agentura (ESA) na svém workshopu Academy Concurrent Engineering.
Na pětidenní akci dostali brněnští studenti oboru Space Applications prostor pro prezentaci svého návrhu, jehož součástí je satelit obsahující biokontejner s vysušenými bakteriemi, které vědci zkusí na dálku oživit. Tým naopak získal cenné zkušenosti a znalosti, což nyní může využít v navazujících fázích mise. Workshop se ale zaměřil také na to, jak postupovat při podávání žádosti do projektu ESA Fly Your Satellite. Ten studentům pomáhá s mentoringem i technickým zabezpečením při samotné stavbě satelitů.
V současné době se brněnská mise nachází v počátečních fázích vývoje, kdy akademici pracují na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. „Máme již hotový plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému. V dalších fázích bychom se rádi ucházeli o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Klíčové pro úspěšné pokračování bude také zajištění finanční podpory od externích subjektů,“ říká Adam Hláčik ze spolku YSpace, jenž chce vytvořit prostor pro praktický rozvoj zkušeností studentů s vesmírnými projekty.
Zcela nový obor se rychle prosazuje
Malý satelit Cubesat o rozměrech 10 × 10 × 34,5 centimetru by měl být podle harmonogramu mise dokončen v roce 2025. Pro celý projekt je přitom nezbytná podpora ze strany VUT, kterou už univerzita přislíbila. „Je skvělé, že hned v průběhu studia prvního semestru dokázali studenti prakticky aplikovat získané znalosti v projektu mise CIMER a při podání přihlášky na workshop ESA, kde se naučili spolupracovat na mezinárodní úrovni,“ tvrdí Tomáš Götthans z elektrofakulty VUT.
Brněnský docent je zároveň i garantem zmíněného oboru Space Applications. Ten se poprvé otevřel na Fakultě elektrotechnicky a komunikačních technologií VUT v loňském roce. Jedná se přitom o jediný obor v Česku, který je zcela zaměřený na vesmírný průmysl.
Vědci hledají vhodné buněčné kultury
Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti samotný biologický experiment. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy. Vyzkoušet je ale potřeba i její schopnosti sloužící ke znovuprobuzení kultur těchto organismů.
Jinými slovy, vesmírná mise má získat data a otestovat technologie, které budou klíčové pro přepravu biologických vzorků a jejich probuzení do aktivní fáze. Buňky pak mohou sloužit například ke generování kyslíku, produkci různých látek, či naopak odstraňování nežádoucích látek. V budoucnosti by se přitom daly využít i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru. Experiment ale zahrnuje také testování biokontejneru s různými obslužnými systémy.
„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro experiment vhodné. Vybrané buněčné kultury stráví určitý čas na oběžné dráze Země, poté je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkcí kyslíku a vizuálním sledováním,“ uzavírá vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.
