Většina manažerů zná stranu, kterou budou ve volbách do Poslanecké sněmovny volit
Už jste rozhodnuti, koho budete volit?
- Ano 62,9 %
- Ne 31,5 %
- Nevím 5,6 %
Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 28. a 29. května. Strany musejí předložit kandidátní listiny nejpozději 23. března. Dle průzkumu agentury SANEP z 3. března by volby vyhrála ČSSD s 32,4 procenty hlasů. ODS na druhém místě by jich získala 23 procent. Do sněmovny by se také dostala TOP 09, KSČM, KDU-ČSL a Věci veřejné. Jasno o volbě strany má 62,9 procenta manažerů.
Sofistikovaná je tato kladná odpověď: „Koho ano, asi ano. Koho ne, rozhodně ano.“
Jasně odpověděl další dotázaný: „Lépe by se mi odpovídalo na otázku, koho volit nebudu. Pro slušné občany jsou totiž nevolitelné všechny parlamentní strany. A o první místo na žebříčku ,nevolitelnosti‘ se dělí ODS s ČSSD.“
Lapidární je následující záporná odpověď: „Není z čeho vybírat!“
Kladně odpovídá tento respondent: „Budu volit knížete Karla Schwarzenberga. Důvody jsou tři. Za prvé ODS se do Parlamentu dostane. Za druhé ODS se možná po volbách rozpadne. A za třetí Topolánkova část poslanců ODS přejde do TOP 09.“
Kladně ani záporně se nedokáže rozhodnout další manažer: „Jde o volbu ze špatných a ještě horších možností. Mám favorita, ale kvůli akceleraci afér na české politické scéně s konečným rozhodnutím raději počkám až do voleb. Co kdyby vůdci favorizované strany do té doby skončili ve vězení? Tím jsem nijak nepřiblížil svého favorita, protože to hrozí vrcholným představitelům všech hlavních českých stran. Zázrak se však asi nestane a jejich představitelé neskončí ve vězení a začnou další funkční období v Parlamentu.“
Vysvětlení kladné odpovědi podává tento respondent. „Dlouhodobě, zhruba posledních dvacet let, jsem rozhodnut, koho budu volit. Nevolím totiž srdcem, ale rozumem. Občas to není lehké, protože mě štvou lidé ve vedení, vždy však zvítězí rozum. Volím toho, u koho je pravděpodobnější, že nebude omezovat svobodu jednotlivce, přerozdělovat a poskytovat úlevy. Od politické reprezentace toho příliš neočekávám – jen aby co nejméně škodila. To mi stačí. O zbytek se postarám sám.“
Opačný názor zaujímá následující manažer: „To je obtížná otázka. Téměř všechny politické strany dávají před volbami sliby, o kterých předem vědí, že je nesplní. Jde jim jen o nalákání co nejvyššího počtu voličů, koalice však dělají s kýmkoli až po volbách. V posledních dvaceti letech snad všechny politické strany byly zataženy do velkých skandálů, které se nevyšetřily a ,vyšuměly‘ do ztracena. Ušetřená zůstala jedině KSČM. Nikoli proto, že by její vedení bylo natolik mravné, ale proto, že tuto stranu jako ,pohrobka‘ totalitní KSČ nikdo k žádným pořádným ,tunelům‘ nepustil. To však není důvod ji volit.
Jsem spíše pravicově zaměřený, z toho, co předvádí rádoby česká pravice, jsem však znechucen. ODS si v poslední době na pravicovou stranu jen hraje. Její důvěryhodnost se kvůli pražské Opencard, ,zlaté‘ cyklostezce v Praze či rezignaci na ekonomické reformy blíží bodu mrazu. Lidovci tradičně lavírují a přidají se vždy k vítězům. TOP 09 se snaží hrát na city a smysl pro tradici a jistotu, které ztělesňuje jediná osobnost – kníže Karel Schwarzenberg. To je však také žalostně málo. Levice reprezentovaná především ČSSD zase chce jen rozdělovat to, co nemáme a na co jsme si ani nikdy nevydělali. K dluhům mám odpor. Na dluh se žít nedá. Zelení se sice chovají charakterně a slušně, ale jsou po trapasu Kateřiny Jacques s biomasou ,odvaření‘. U ostatních stran není jisté, prorazí-li pětiprocentní hranici, a proto je zbytečné dávat jim hlas. Lze si vlastně vůbec vybrat?“
Kladně se vyjadřuje tento respondent: „Budu volit jakoukoli malou politickou stranu. Ty velké svou historickou úlohu již splnily. Je třeba dodat, že špatně.“
Jinou odpověď poslal následující dotázaný: „Zatím nejsem rozhodnut, koho budu volit. Budu však volit stranu, která aspoň trochu zaručuje rozumné zacházení s veřejnými financemi a státním rozpočtem, adresné sociální dávky a odpovědnost vůči dnešním i budoucím generacím.“
Skeptická je tato kladná odpověď: „Delší doba pro rozhodnutí není nutná. Politici nejsou schopní připravit nic, čím by voliče přesvědčili, že se vyplatí volit jinou politickou stranu. Vládní ani opoziční strany to nedokázaly za celé volební období. A nedokážou to ani ve zbývajícím čase do květnových voleb. Možná politici dokážou voliče ještě víc otrávit. Budeme zase volit ,menší zlo‘, jak jsme si už zvykli. Bohužel.“
Odpovídalo 145 manažerů
