Americký prezident Barack Obama představil ambiciózní plán. Chce do roku 2015 zdvojnásobit export Spojených států. Nakolik je tento plán reálný a co může znamenat pro celosvětovou ekonomiku a vývozce z ostatních zemí?
Autor: Jakub Stadler
Když koncem ledna přednesl americký prezident Obama svoji zprávu o stavu Unie, jejíž součástí bylo i odstartování Národní exportní iniciativy, zazněl sálem aplaus. Nicméně již z dalších reakcí je zřejmé, že naplnění cíle, který Národní exportní iniciativa zahrnuje, nebude vůbec jednoduché.
Národní exportní iniciativa je jedním z opatření, která mají americké ekonomice pomoci překonat následky celosvětové hospodářské krize a vytyčuje ambici zdvojnásobit objem exportu do roku 2015. Ekonomická krize začala sice pomalu ustupovat a ekonomika USA, stejně jako ekonomiky dalších vyspělých zemí, začala pozvolna růst, nicméně negativní důsledky, zejména v podobě rostoucích zástupů nezaměstnaných, jsou stále velmi silně patrné.
Čtyři proexportní kroky
Proto přišel prezident Obama se čtyřmi nástroji, které mají vést k podpoře zaměstnanosti v USA. Je to jednak snížení daní, které se vztahuje na skoro 95 procent populace odvádějících v USA daně. Zvýhodnění se týká například malých a středních podniků, rodin s dětmi či studentů na univerzitách.
Druhým nástrojem je podpora inovací, která jde ruku v ruce s podporou výzkumu a vývoje. Již v uplynulém roce USA vložily do základního výzkumu nejvíce finančních prostředků za posledních deset let.
Třetím nástrojem jsou investice do vzdělávání a školení pracovníků a studentů. A konečně čtvrtým nástrojem je podpora exportu.
Vývoz má zajistit dva miliony nových pracovních míst Zdvojnásobením exportu zboží v následujících pěti letech má dojít k vytvoření či podpoře dvou milionů pracovních míst v USA. Pro dosažení tohoto cíle byla odstartována Národní exportní strategie, která má pomoci farmářům a malým obchodníkům zvýšit jejich exporty a reformovat vývozní kontroly související s národní bezpečností. Podle prezidenta Obamy je třeba agresivně hledat nové trhy pro americké zboží. Jestliže Amerika bude sedět na vedlejší koleji, zatímco ostatní země budou jednat, ztratí příležitost vytvářet pracovní místa u sebe doma. K dosažení tohoto cíle je podstatné vynutit si dodržováním mezinárodních dohod určitá pravidla. Proto budou USA pokračovat jak v úsilí o dokončení mezinárodní liberalizace podle jednání v Dohá, tak o posílení bilaterálních vztahů zejména dokončením dohod o volném obchodu s klíčovým hráčem Jižní Koreou a dále s Panamou a Kolumbií. Kritici: je to projekt z říše snů Zatímco první reakce po deklarování záměru prezidenta Obamy byla velice pozitivní, ty další již vyjadřují jisté pochybnosti nad možností takového cíle dosáhnout či přímo považují dosažení tohoto cíle za nereálné -„z říše snů“. Obchod, respektive export USA v posledních letech roste a na tvorbě hrubého domácího produktu se podílí třinácti procenty. Jestliže by se HDP Spojených států zvýšil každým rokem o 2,5 procenta a vývoz by se odpovídajícím způsobem také zvyšoval, pak by v roce 2015 export vzrostl o 13 procent. Ale Obama chce, aby vzrostl o 100 procent! Například zástupce státu Texas v Kongresu Kevin Brady se vyjádřil v tom smyslu, že je sice hezké, co prezident Obama říká, ale že nevidí žádné kroky, které by vedly k dosažení stanoveného cíle. Stejně negativní postoje byly vyjádřeny zástupci Kongresu při prezentaci výroční zprávy o obchodní agendě představitelem USA pro obchod Ronem Kirkem. Připomínky se týkaly zejména dokončení bilaterálních dohod s Kolumbií, Panamou a Jižní Koreou. Fakticky je již dotáhl předchozí prezident G.W. Bush, ale za administrativy Baracka Obamy se pokrok v dokončení těchto dohod zcela zastavil. Zatímco sjednávání bilaterálních dohod tak byla vyslovena jednoznačná podpora, o poznání rezervovanější přístup zazníval ve vztahu k dokončení Rozvojové agendy z Dohá (DDA). Podpora bude ze strany Kongresu vyjádřena jen v takovém případě, že závazky poskytnuté USA budou vyváženy závazky největších obchodních partnerů. Z tohoto pohledu je tedy třeba si klást otázku: K čemu povede snaha prezidenta Obamy zdvojnásobit objem exportu do roku 2015? Ponechme teď stranou domácí důsledky a dopady na ekonomiku USA a zaměřme se na mezinárodní úroveň. S obavami lze nahlížet zejména na přístup USA k multilaterálnímu jednání v rámci WTO. USA v poslední době vydávají o své podpoře mezinárodní liberalizace rozporuplné signály, na jejichž základě se lze domnívat, že přednost dávají upevnění a rozvíjení svých bilaterálních vazeb. Tato skutečnost by byla samozřejmě z pohledu dalších členů WTO, kteří dokončení DDA podporují, alarmující. Co snaha znamená pro Evropskou unii?**
Zatím byly k Národní exportní strategii podány jen velmi kusé informace, na jejichž základě nelze výsledky mezinárodních dopadů odhadnout. Z do této doby uvolněných informací pouze víme, že bude obnovena činnost prezidentské exportní Rady pro mezinárodní obchod – jedná se o poradní orgán soukromého sektoru – a dále, že bude odstartována iniciativa reformovat kontrolní postupy, včetně vydávání exportních licencí pro šifrovací produkty s ohledem na bezpečnostní zájmy a dále harmonizovat požadavky na technologie spravované americkými firmami a exportovanými za oceán.
Na konečný efekt tohoto snažení si tedy budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Z pohledu Evropské unie si jen musíme přát, aby se tato iniciativa nestala brzdou dalšího jednání o DDA na půdě Mezinárodní obchodní organizace a aby k uzavření DDA došlo dříve než ke splnění stanoveného cíle, tedy v roce 2015.
