Mach jde do protiútoku

Neznámý zaměstnanec ČSOB v procesu s bývalým majitelem Sparty zřejmě falšoval dokumenty

Bývalý majitel Sparty Petr Mach přechází do ofenzivy. Poté, co jej Vrchní soud v Praze letos v dubnu definitivně zprostil obžaloby z trestného činu podvodu, podal na konci května trestní oznámení na neznámého pachatele. Ve stejný den o prošetření neoprávněného zásahu Československé obchodní banky (ČSOB) do uzavřené úvěrové smlouvy. Banka podle všeho de facto zfalšovala úvěrovou smlouvu uzavřenou s Machem 15. listopadu 1991. Obžaloba pak touto smlouvou operovala během soudního procesu proti Machovi. Trestného činu se podnikatel údajně dopustil zjednodušeně řečeno tím, že úmyslně nesplácel ČSOB úvěry.

NĚCO TU NEHRAJE Z rozsudku Městského soudu v Praze z 8. října 2007 vyplývá, že ČSOB úvěrovou smlouvou z 15. listopadu 1991 očividně manipulovala. Podle verze smlouvy, kterou banka předložila soudu, zajistil Mach úvěr 50 milionů korun zástavou technologie čerpací stanice v Uhříněvsi a hodnotou vydraženého užívacího práva k pronájmu budovy v Praze na Národní třídě. Nakonec se ale prokázalo, že Mach se k ničemu takovému nezavázal (právně to ani nebylo možné) a že tyto skutečnosti byly do smlouvy zaneseny dodatečně bez Machova vědomí.
V rozsudku se praví: „Smlouva předložená bankou jako originál není sešitá, je fotokopií…, na úvěrové smlouvě z 15. listopadu 1991 je uvedeno číslo dražební listiny z dražby, která se konala za měsíc po podpisu smlouvy.“ Soud tedy dospěl k závěru, že „tato smlouva byla dopisována až po datu jejího podpisu a svědčí obhajobě obžalovaného, že on sám měl k dispozici jiný text smlouvy… Obžalovaný se nemohl 15. listopadu 1991 zavázat k ručení vydraženým nájmem, byla-li dražba konána až měsíc po podpisu úvěrové smlouvy, a ani se nemohl zavázat ručením čerpací stanicí, která byla dokončena až více než půl roku po podpisu.“ Toto v rozhodnutí Městského soudu v Praze potvrdil 10. dubna 2008 i pražský Vrchní soud.
„Je nehorázné, že na základě nějakých zfalšovaných fotokopií mě tahali po soudech deset let. Výrazně tím byla poškozena moje pověst, můj rodinný život i podnikání, protože pro vaše okolí nepůsobí dobře, když vypadáte jako zločinec. ČSOB si navíc podniká dál, jako by se nechumelilo, a podobná věc se může stát komukoli. Pokud měla policie někoho stíhat, tak jedině Kubáčka, ale ne mě,“ řekl týdeníku Euro Petr Mach.
ČSOB jakékoli nařčení z falšování či pozměňování smluv popírá. Její mluvčí Ivo Měšťánek navíc připomíná, že banka nebyla stranou tohoto sporu, neboť šlo o trestní řízení. To je sice pravda, neboť zde vystupoval stát jako žalobce a Petr Mach jako obžalovaný, ale ČSOB se připojila jako „poškozený“. V případném rozsudku o vině obžalovaného by jí tak mohlo být přiznáno právo na náhradu škody.
Falšování úvěrové smlouvy však není jedinou podivnou okolností případu. Dosti nestandardním se jeví i postup banky, která skartovala veškerou původní dokumentaci k úvěrům (originály smluv a dodatky ke smlouvám) a jako důkazy uváděla úředně neověřené fotokopie smluv. K tomu se banka nevyjádřila. Rovněž mnohaletý odstup, po kterém podala ČSOB na Macha trestní oznámení, vzbuzuje pochybnosti. Učinila tak totiž až v únoru 1997. Na to má banka vcelku jednoduchou odpověď: „Trestní oznámení bylo v roce 1997 podáno poté, co banka pojala podezření, že nejde o běžný nesplácený úvěr.“ Kdo měl splácet? Mach se podle banky dopustil trestného činu tím, že jako jednatel společnosti Mach s. r. o. nesplatil ČSOB plnou výši tří úvěrů, čímž jí údajně způsobil škodu v celkové výši 150 milionů korun. V červnu 1998 bylo podnikateli sděleno obvinění a na konci dubna 2004 byl obžalován.
Co stálo v pozadí celé složité kauzy? Petr Mach získal postupně od ČSOB tři úvěry na své aktivity. S firmou Mach s. r.o. chtěl podnikat v dopravě a za úvěry nakoupil autobusy, na kterých bylo zástavní právo ve prospěch banky. Na základě smlouvy z června 1991 získal úvěr 54,5 milionu korun. Dle smlouvy z července 1991 dostal půjčku 63 milionů, a na základě smlouvy z listopadu 1991 pak 50 milionů korun.
Mach za úvěry nakoupil autobusy a nějakou dobu poměrně úspěšně dopravní společnost provozoval. Časem se ale chtěl začít věnovat dalším aktivitám, například ve Spartě Praha. Po určité době mu pracovník jeho firmy Vilém Kubáček nabídl, že od něj po případném souhlasu ČSOB odkoupí část společnosti Mach s. r. o., konkrétně autodopravu. Co by to znamenalo? Kubáček by získal zaměstnance firmy i autobusy za 135 milionů a společnosti Mach s. r. o. by zůstala povinnost splatit úvěry, které hodlala uhradit z peněz získaných z této transakce a z dalších aktiv jiných Machových firem.
K tomu však nakonec nedošlo, protože ČSOB nesouhlasila a Kubáček nesehnal úvěr. Na jím vlastněnou firmu Setrax proto byl 11. ledna 1993 převeden za 100 tisíc korun stoprocentní obchodní podíl společnosti Mach s. r. o. s aktivy i pasivy. Tuto firmu následně Kubáček přejmenoval na Eurobus. Získal tedy celou společnost s autobusy, sklady, jídelnou, vývařovnou, cateringem a zaměstnanci, ale i se závazky vůči ČSOB.
V rozsudku se nepotvrdilo, že by převod obchodního podílu s aktivy i pasivy Petr Mach bance zatajil. Naopak se prokázalo, že Kubáček s ČSOB o splácení úvěrů jednal, a nikterak je nezpochybňoval. Ani později Macha neobviňoval z toho, že by mu zatajil závazky společnosti. Mach společnost prodal, protože se v této době začal věnovat dalším aktivitám.
Kubáček s firmou Eurobus po nějakou dobu dále podnikal, avšak posléze začal autobusy rozprodávat, ačkoliv byly zastaveny. ČSOB vedla s Kubáčkovou společností Eurobus spor, ve kterém Krajský obchodní soud v Praze v prosinci 1997 rozhodl, že firma Eurobus je povinna zaplatit bance více než 265 milionů korun. Rozsudek nabyl právní moci 5. února 1998. Kubáček ale již 4. listopadu 1997 zemřel.

VŠemi prostředky Banka však má na tento případ vlastní názor: „Ve věci platnosti nároků vyplývajících ze zmiňované smlouvy padnul již dříve pravomocný rozsudek obchodního soudu. Ten nároky ČSOB vůči firmám pana Macha plně potvrdil,“ říká mluvčí Měšťánek. Problém je v tom, že v té době již firma Eurobus patřila Kubáčkovi.
Mach byl soudem první instance čtyřikrát zproštěn obžaloby a uznán nevinným, státní zástupce se však pokaždé odvolal a až při čtvrtém sezení Vrchní soud rozsudek první instance potvrdil. Soud dospěl k závěru, že se Mach nedopustil podvodu a s největší pravděpodobností ani trestného činu poškozování věřitele, protože Kubáčkově firmě Setrax prodal celou firmu Mach s. r. o. (Eurobus) s pasivy i aktivy.
Banka prý nicméně nepovažuje Macha za důvěryhodnou osobu vzhledem k nesplaceným úvěrům, které poskytla počátkem 90. let jeho firmám. Mach dle vlastních slov bude postupovat proti ČSOB všemi možnými právními prostředky. Do konce roku chce podnikatel usilovat o obnovu řízení i ve své další trestní kauze, ve které byl pravomocně odsouzen za údajné neproclení automobilu BMW k pěti letům vězení a pokutě 300 tisíc korun. Z věznice byl po odpykání poloviny trestu podmínečně propuštěn. Mach se hájí tím, že auto nepatřilo jemu a měl ho zapůjčeno na šest měsíců, po jejichž uplynutí ho chtěl koupit a proclít v ČR. Auto však bylo zhruba po třech měsících odcizeno, a Mach tak nemohl zaplatit clo. Pro obnovu řízení je nutné, aby Mach předložil nové důkazy a sám tvrdí, že je má.

Situace
- Mach byl obžalován z podvodu - údajně nesplácel úvěry
- Vrchní soud v Praze letos podnikatele obžaloby zprostil
- V další kauze byl pravomocně odsouzen za neproclení automobilu BMW
- Dostal pět roků vězení a pokutu 300 tisíc korun
- Po odpykání poloviny trestu byl podmínečně propuštěn
- Nyní bude žádat obnovu řízení