Centristický kandidát Emmanuel Macron byl zvolen příštím prezidentem Francie, nad kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovou zvítězil o více než 30 procentních bodů. Macronovo vítězství dá prostor k nadechnutí těm, kteří se obávali nárůstu populismu v Evropě, nelze však spoléhat na to, že bude znamenat i bezprostřední vzpruhu pro finanční trhy. Ty základní obavy, které Le Penová ztělesňuje, výsledek voleb totiž nezměnil.
Investoři v Evropě s vítězstvím Emmanuela Macrona počítali, regionální akciové indexy v týdnech před volbami zpevnily zhruba o čtyři procenta, podotýká ekonomický server Fortune. To znamená, že Macronovo vítězství může na burzách naopak odstartovat mírný výprodej, protože investoři budou chtít vybrat zisky z dosavadního cenového růstu, poznamenal analytik Peter Donisanu ze společnosti Wells Fargo.
V dlouhodobém výhledu je Macronovo vítězství příznivou zprávou pro evropské podniky, i když to patrně není nic, od čeho by šlo čekat zásadní změny. Největší obavy, které volby ve Francii světu naháněly, se totiž týkaly toho, že Le Penová by se v případě svého vítězství snažila dostat Francii z Evropské unie. Analytici upozorňovali, že takzvaný frexit, tedy odchod Francie z EU, by byl ekonomicky mnohem zničující než brexit, částečně proto, že by Francie odchodem z EU zároveň opustila eurozónu. To by mohlo ohrozit stabilitu samotné EU a tím i veškeré výhody, které s sebou přinesly otevřené hranice.
Bývalý bankéř Macron místo toho slíbil setrvání v EU a liberalizaci trhu. Nejvýznamnější je zřejmě to, že hodlá pokračovat v deregulaci trhu práce, jehož stav je považován za hlavní příčinu vysoké nezaměstnanosti. Ta se drží kolem deseti procent. V reformním úsilí už přitom sehrál Macron významnou roli, neboť působil ve vládě dosluhujícího prezidenta Françoise Hollandea jako ministr hospodářství. Macron se také snažil prosadit větší flexibilitu ve využívání peněz z rozpočtu a investic mezi jednotlivými členy EU.
Druhé kolo prezidentských voleb
Ve Spojených státech by volební vítězství o více než 30 procentních bodů znamenalo nezpochybnitelný mandát pro uskutečnění volebního programu, dvoukolové hlasování ve Francii ale takovému výsledku dává menší sílu. Zdá se, že více francouzských voličů je proti nacionalismu Le Penové, než kolik je jich pro Macronovu deregulaci. Jejich nespokojenost dokládá nízká volební účast, nehledě na to, že výsledek, jehož Le Penová dosáhla, je pro krajně pravicový nacionalismus ve Francii velmi povzbudivý.
Macron tedy bude muset čelit nejen opozici, kterou představuje tato rostoucí síla, ale i tradiční francouzské levici. Například loňská snaha o liberalizaci trhu práce spustila rozsáhlé pouliční protesty a blokádu francouzských přístavů, kterou zorganizovali odboroví aktivisté. Vláda tak byla nucena obejít legislativní proces a reformy prosadit dekretem.
Volební vítězství Emmanuela Macrona tedy odvrací ten nejhorší scénář, jemuž trhy v Evropě čelily. Ale jeho ambice učinit Francii dynamičtějším a otevřenějším národem, narážejí na zásadní překážky.
Přečtěte si o průběhu druhého kola voleb minutu po minutě:
Francouzi zvolili prezidentem Macrona, dostal dvě třetiny hlasů
