Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v Evropě prosadit novou minimální cenu pro emise CO2. V energetickém mixu Francie dominuje jádro, proto by nový návrh přinesl komplikace hlavně ostatním. V Německu se experti obávají, že by došlo ke zvýšení ceny elektřiny až o 40 procent. Podobný scénář by hrozil i Česku.
Ochranu klimatu plánuje francouzský prezident Emmanuel Macron řešit tím, že se v Evropské unii zvednou minimální ceny povolenek za tunu emisí CO2. Tím by ale značně zvýhodnil francouzskou ekonomiku, protože energetický mix země galského kohouta spoléhá zejména na jádro, vodní a větrné elektrárny, naopak Německo při uzavírání jaderných bloků musí spalovat více uhlí a zemního plynu.
„Tím by jeho země získala oproti Německu obrovskou konkurenční výhodu,“ napsal německý Die Welt.
Francouzsko-německé vztahy by tak mohl poškodit rozdílný pohled na budoucnost jaderné energie. Macron ji neodmítá i když podle severu Platts by se mohl její podíl ve Francii snížit ze 75 procent na 50 procent do roku 2025. Naopak kancléřka Angela Merkelová si stojí za tím, že do roku 2022 mají být v největší evropské ekonomice všechny jaderné bloky odpojeny ze sítě.
Změna energetické koncepce v Německu působí problémy přenosové síti:
Přenosová síť v Německu byla krok od zhroucení. Problémy trvají
Analýza banky JP Morgan pak uvedla, že minimální cena na tunu emisí CO2 by mohla být 30 eur, což by vedlo ke zvýšení velkoobchodní ceny za MWh o 5 eur. Minimální ceny emisí by podle Macrona měly vést k zavření veškerých uhelných elektráren ve Francii do roku 2022.
Uhlí se na francouzském mixu podílí jen mizivě. Za sedm dní ve druhé polovině června to bylo 1,7 procenta výroby elektřiny z černého uhlí.
V Německu naopak při postupném odklonu od jádra nabralo uhlí na významu - hnědé uhlí se ve zmíněném týdnu podílelo na mixu 24,7 procenta a černé uhlí 12,7 procenta. Pro srovnání v ČR to bylo 35,4 procenta hnědého uhlí a 4,4 procenta černého uhlí, což by znamenalo podobné dopady i pro cenu energie v České republice.
Spotřeba uhlí ve světě klesá. Čtěte více:
Konec éry uhlí se blíží. Těžba i spotřeba klesá už třetím rokem
V Polsku, jež nemá jaderné elektrárny, dokonce černé uhlí tvoří 53 procent energetického mixu a dalších 33,5 hnědé uhlí.
Energetický mix Německa v červnu 2017
Energetický mix Francie v červnu 2017
Zdroj: Transparency ENTSO-E/oenergetice.cz/energostat
Návrh Macrona by měl podle Die Welt jen nepatrný vliv na cenu elektřiny ve Francii, ohromný ale na Německo a jeho ekonomiku. Cena 30 eur za tunu emisí CO2 by pro průmyslové podniky a provozovatele elektráren na fosilní paliva byla šestkrát vyšší, než je tomu nyní.
V současné době se cena v EU pohybuje na úrovni necelých pěti eur.
Nabídka Macrona není motivována jen nezištnými snahami o ochranu klimatu, protože by tvrdě dopadla na francouzské konkurenty v EU. Potvrdila to finská konzultační firma Pöyry Management Consultung.
„Cena elektřiny by v Německu vzrostla o zhruba 40 procent a ekonomické důsledky pro Německo by byly významné,“ řekl Clemens Hecker z pobočky Pöyry v Kolíně nad Rýnem. Skokové zvýšení ceny za emise by fakticky ohrozilo tisíce lidí v sektoru uhelných elektráren ale i energetickou bezpečnost Evropy.
Energetický mix ČR v období 17. 6. až 23. 6. 2017
Zástupci německého těžkého průmyslu francouzský návrh odmítají. Utrpěla by proexportní ekonomika Německa, což by mělo dopad i pro českou ekonomiku, jež je s německou provázaná. Sice by se do několika let výrazně snížily v EU emise CO2, ale země s vyšším podílem uhelných elektráren by za to tvrdě zaplatily.
Související články:
Macron chce řešit levnou pracovní sílu na celoevropské úrovni. Setká se s lídry V4
Konec jádra: Němci musí stavět záložní plynové elektrárny
