DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Maďarsko.
DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v nových členských zemích EU, je zaměřen na Maďarsko. Příliv zahraničního kapitálu do Maďarska se rok od roku zvyšuje. N ejvíce zde investují Nizozemí a Německo. Dalším zdrojem příjmů jsou strukturální a kohezní fondy Evropské unie. Celkovou koncepci užití unijních dotací obsahuje maďarský rozvojový plán zpracovaný vládou. Dlouhodobým strategickým cílem je zlepšení kvality života, zúžení rozdílů mezi rozvojem Maďarska a ostatních zemí Unie a odstranění ekonomických rozdílů mezi jednotlivými maďarskými regiony. Mezi priority patří také posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení ochrany životního prostředí i zdravotního stavu obyvatelstva. DANĚ Z PŘÍJMŮ Výše sazeb daně z příjmů fyzických osob se již několik let nemění, dochází však k rozšiřování daňového pásma: zatímco nejnižší 20% sazbu daně v roce 2000 platily osoby s příjmem do 400 tisíc forintů, vloni se hranice zvedla na 650 tisíc forintů. Podobně je tomu i u 30% a 40% sazby. Při výpočtu daně lze použít mnoho odpočtů. Je možné odepsat mimo jiné 25 % ze zaplaceného důchodového pojištění a soukromého penzijního připojištění. Daň z příjmů právnických osob činí jednotně 18 %. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Odvody zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění tvoří 29 % z hrubého příjmu zaměstnance (důchodové zabezpečení a příspěvek na zaměstnanost 18 %, zdravotní pojištění 11 %). Zaměstnanci odvádějí 11,5 % z hrubého příjmu (8,5 % a 3 %). Je-li zaměstnanec členem soukromého penzijního fondu, může platit důchodové příspěvky nižší, než je zákonem stanovená sazba - záleží na výši jeho měsíčních příspěvků. Pracovní doba je v Maďarsku každoročně předmětem tripartitních jednání mezi odbory a zaměstnavateli. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 41,1 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 18,5 hodiny týdně. Na zkrácený úvazek v Maďarsku pracuje pouze 5 % mužů a 2 % žen. DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ Základní sazba DPH činí 25 %. Vybrané výrobky (zejména potravinářské) jsou zvýhodněny 12% sazbou. Nulovou daň mají některé lékárenské výrobky. V zahraničí zaregistrovaný daňový subjekt má právo žádat o vrácení daně, pokud mezi oběma zeměmi existuje reciprocita v souvislosti s vracením DPH. Možnost požadovat vrácení DPH vzniká termínem vystavení účtu nebo rozhodnutím celního úřadu, a to jen tehdy, pokud výše daně přesáhne sumu 500 maďarských forintů. Platnost zákona o DPH se vztahuje na vnitrozemí. Tím se rozumí i bezcelní a tranzitní území. Proto společnosti z bezcelní zóny platí podle obecných pravidel a pak žádají zpět daň z obratu, která zatěžuje jejich činnost. Exportované výrobky nebo služby nejsou zdaněny v případě, že opustí stát. Spotřební daň se platí za řadu produktů, které jsou v Maďarsku považovány za luxusní - tedy na zboží, které podléhá státní fiskální regulaci. Daň bývá placena v případě, že produkt označený v zákoně je realizován v tuzemsku nebo je dovážen za účelem dalšího prodeje. Spotřební daň není uplatňována na dovážené produkty, které jsou obchodními organizacemi využívány jako nefinanční příspěvek, pokud jsou zároveň vyňaty ze cla a DPH. INVESTOVÁNÍ A INFRASTRUKTURA**
Maďarsko se dlouhodobě snaží o získání přízně investorů. Je ze zemí střední Evropy nejoblíbenější. Významné jsou především reinvestice, kdy zahraniční investor část realizovaných zisků použije k dalšímu rozšíření svých aktivit v Maďarsku. Za perspektivní oblasti pro investování lze považovat: cestovní ruch, finanční služby, internetové služby, bytovou výstavbu či výstavbu dopravní infrastruktury. Pro rozvoj výše uvedených oblastí je vypracována celá řada podpůrných projektů ze strany vlády a rezortních ministerstev. Nejefektivnější formou investice v daných segmentech se jeví vytvoření společných výrobních firem s partnerem z Maďarska. Finančně méně náročné vybudování stálého zastoupení na maďarském trhu scílem stát se subdodavatelem realizátora investiční akce v uvedených oblastech. Vzhledem k růstu silniční dopravy, požadavkům zvýšení bezpečnosti a ochraně životního prostředí se do popředí státního zájmu dostala železniční přeprava. Maďarská vláda investuje od roku 1990 do rozvoje a obnovy železniční sítě značné finanční částky. Pokračuje rekonstrukce železničních tras Budapest-Újszász-Szolnok, Nagytétény-Diósd-Érd a Tiszalök-Görögszállás. Současná maďarská vláda rovněž upravila plán výstavby dálniční sítě předcházející vlády programem „Sztráda Express“, který je v souladu s Evropským plánem. Současná síť v délce 633 kilometry se má do konce roku 2006 rozšířit o 420 kilometrů.
