Udělám vše, abych zabránil deficitu ve výši 7,4 procenta HDP, slibuje ministr financí
Rozpočet na příští rok. Nejdůležitější téma diskusní snídaně Euro Business Breakfast, kterou minulý týden uspořádal týdeník EURO. Hlavním hostem byl ministr financí Eduard Janota. Setkání se konalo ve stejný den, kdy měla Poslanecká sněmovna rozhodnout o svém rozpuštění a uvolnit cestu k předčasným volbám, z nichž by vzešla nová vláda. Hrozilo přitom, že by se rozpočet na příští rok nestihl schválit a země by spadla do rozpočtového provizoria.
Volby se však letos konat nebudou, a návrh státního rozpočtu bude tedy před stále stejnými poslanci zřejmě obhajovat nynější „přechodná“ vláda premiéra Jana Fischera. Janota by tím na přípravu rozpočtu mohl získat více času. Spoléhat však na to nechce. Pokud prý vláda na jeho škrty kývne, do týdne má rozpočet hotový. „Během pěti dnů jsem schopen předělat návrh rozpočtu pro příští rok na parametry úsporného balíčku,“ tvrdí ministr.
Janota znovu zdůraznil, jak obří schodek státního rozpočtu Česku hrozí a jak fatální následky by mohlo mít neřešení této situace. „Udělám vše pro to, abych odevzdal něco jiného než 230 miliard korun. Zda se mi to povede, netuším. Politické turbulence tomu moc nenahrávají. V dané chvíli jsem to nevzdal a pokusím se s tím něco udělat, mám zastání u premiéra. Kdybych neměl, dávno jsem to vzdal. Deficit ve výši 7,4 procenta HDP by pošpinil nejen mě, ale i celou vládu,“ prohlásil.
Slušná porce
Důvody vysokého schodku jsou zřejmé. „Dnes víme, že nám vypadne včetně pojistného částka 150 miliard korun. Z posledního pokladního plnění vyplývá, že třeba daň z příjmu právnických osob vychází asi o 35 procent nižší. Odhadujeme deficit 165 miliard korun jen u státního rozpočtu. To je však se zapojením rezervních fondů ve výši 35 miliard korun. Takže to je vlastně dvě stě. Pokud započtu ještě municipality, je to 7,4 procenta HDP,“ vysvětlil Janota. K očekávanému deficitu 230 miliard korun dle ministra výrazně přispěla také takzvaná „betonová lobby“, jež si vynutila posílení fondu dopravní infrastruktury o dvanáct miliard korun.
Ministr má plán, jak hrozivou díru v rozpočtu stáhnout. Hledat úspory chce například v sociálních dávkách. Janota připomněl, že před volbami v roce 2006 se zvýšily sociální výdaje a důchody o 132 miliard korun. „Necelých 30 miliard se tehdy rozplizlo do různých sociálních dávek a programů. Právě těchto 30 miliard musí být předmětem diskuse,“ uvedl. Explozi sociálních výdajů prý tehdy rozpočet přežil jen díky tomu, že šlo o období ekonomického boomu. Tehdy totiž bylo inkaso daní extrémně vysoké.
„Nepřichází dle mne v úvahu valorizovat důchody. Jsem rád, že nebyly zrušeny poplatky, chci sáhnout i do systému zdravotního pojištění. Platba státu se enormně zvyšovala v posledních letech,“ pokračoval ministr ve vysvětlování svých plánů. A dodal: „Navrhnu také snížení platů ve veřejné sféře o tři procenta, je to šest miliard korun. Není to záchrana, ale považuji to za adekvátní vzhledem k situaci.“
Upozornil, že v rozpočtu na příští rok seškrtal 38 miliard korun. V další fázi prý chce navázat dalšími 30 miliardami. „Pokud se to podaří, budu škrtat státní rozpočet v řádu 60 až 65 miliard korun. To je slušná porce,“ shrnul své plány muž, který na ministerstvu financí pracuje už 30 let.
A zase daně
Mírné zemětřesení by mělo zasáhnout systém nepřímých daní. Janota chce změnit sazby daně z přidané hodnoty. „Čistě z fiskálních důvodů jsem navrhl zvýšit spodní sazby o dvě procenta a horní o procento. Také prosazuji zvýšení spotřební daně u benzinu a nafty. Kolegové ve vládě se přidali, že by to mohlo být i u cigaret a alkoholu. To by přineslo do rozpočtu asi sedm miliard korun,“ pochvaloval si Janota. Uznal, že zvýšení nižší sazby DPH více postihne nízkopříjmové skupiny, a proto chystá kompenzace buď zvýšením pojistných stropů, anebo v krajním případě zavedením druhé daňové sazby. Mezi úspornými opatřeními se objevilo i zvýšení sazby daně z nemovitosti, ale zatím není pravděpodobné, že by se Janotovi změnu podařilo protlačit.
Přímé daně se prý nezmění, slíbil Janota v reakci na dotaz, zda platí snížení daně z příjmu právnických osob pro příští rok na devatenáct procent. „Toto neměním. Ani bych tím moc nezískal. Navíc bych podvazoval ekonomiku. Podvazoval bych cash flow firem,“ ujistil Janota. Plán ČSSD zapojit do rozpočtu prostředky z dividend ČEZ označil jako účetní trik, který by deficitem nehnul. „Mohu zapojit pět nebo deset miliard. Jakoby tím zlepším saldo státního rozpočtu. Ale až budu odevzdávat podklady k hodnocení z hlediska Maastrichtu, pak se mi tyto prostředky nepočítají, protože to je neopakovatelný příjem, který se vylučuje z národní metodiky národních účtů. Nastalo by jen formální zlepšení, ale veřejné finance by pořád byly 7,4 procenta,“ tvrdí Janota.
Nejsme jako Maďarsko
Na adresu kolegů ve vládě utrousil, že ani v úřednickém kabinetu není snadné škrty prosadit. „Pokud si myslíte, že vláda je nepolitická, rád bych vás zbavil iluzí,“ poznamenal Janota. Někteří jeho kolegové s ním prý v mnoha věcech nesouhlasí a ve vládě se snaží argumentovat tím, že ve stejné situaci jako Česko jsou i jiné země západní Evropy. Jinými slovy, že není natolik zle. Janota to však odmítá. „Holandsko má sice výrazné zhoršení a Belgie, Lucembursko, Německo také, ale tyto státy řešily situaci jednorázovou sanací bankovnictví. Budou schopné se od příštího roku o dvě procenta jednoznačně zlepšit. My, pokud nic neuděláme, však jsme ze 7,4 najednou přes osm procent (rozpočtového deficitu – pozn. red.). Toto je další můj argument, abychom se podívali pravdě do očí,“ varuje Janota.
Řeč přišla také na Maďarsko. To bývá uváděno jako odstrašující příklad, kam až by mohlo české hospodářství klesnout. „Skoro bych se měl Maďarům omluvit. V roce 2005 byli na 9,2, nyní jsou na 3,5 procenta. Mají jiné problémy, jako je zadlužení v eurech a výše dluhu. Ve smyslu deficitu jsou Maďaři v dané chvíli před námi. Razantně jej snížili, ale v době ekonomického boomu. My v této situaci nejsme. Naše pozice bude komplikovanější. Hovoří se o maďarizaci, ale Maďaři mají veřejné finance ve srovnání s námi na poloviční úrovni,“ tvrdí muž, který rozpočtu a jeho struktuře rozumí víc než kdokoli jiný v tomto státě.
Ministr financí využil setkání také k tomu, aby připomněl, že žít na dluh už nelze. Od roku 1994 totiž Česká republika nesplatila ani korunu svých dluhů a na všechny nové závazky si půjčuje. Je otázkou, kdo to kdy bude chtít konečně začít řešit, zamyslel se Janota. A dodal: „S úsměvem čtu vize, že od roku 2014 budeme mít vyrovnané rozpočty. Chtěl bych se toho jako divák dožít.“
