Rozpočtová a daňová autonomie, kterou Madrid poskytl Baskicku, by mohla být příkladem řešení problému Katalánska. Španělský premiér Mariano Rajoy takové řešení ale nepřipouští. Stát by kvůli tomu totiž přišel o 16 miliard eur (414 miliard korun).
V Baskicku, kde za bojů separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) zahynulo přes 850 lidí, si dnes nezávislost přeje podle průzkumu univerzity Deusto jen 17 procent občanů. Aitor Esteban z Baskické národní strany řekl, že mezi Basky nepanuje taková ekonomická zášť jako mezi Katalánci. „Necítíme potřebu jednat z důvodu finanční křivdy, a to je velký rozdíl,“ řekl.
Katalánská vláda o finanční řešení nemá zájem a stále hovoří o nezávislosti, i když její umírněnější členové v soukromí přiznávají, že by bylo možné ustoupit od tohoto požadavku, pokud by Katalánsko získalo stejně jako Baskicko daňovou autonomii.
Připomeňte si dramatický průběh referenda:
V Baskicku se sice konalo po zákroku federální policie v den katalánského referenda několik demonstrací, avšak v ulicích Bilbaa nebylo cítit separatistické nálady. Z balkonů visí v solidaritě vedle baskických také katalánské vlajky, ale Bilbao dále prosperuje a zůstává v klidu. Město, kde se kdysi politici prosazující setrvání Baskicka ve Španělsku neobešli bez osobních strážců a kde panoval trvalý strach z pumových útoků, jsou dnes kavárny plné turistů stejně jako centrum města i slavné Guggenheimovo muzeum. Profesor sociologie Xabier Barandiaran říká, že „debata o nezávislosti šla po letech násilí a nejistoty způsobené ekonomickou krizí v Baskicku stranou“.
Baskové požívají jedné z nejvelkorysejších fiskálních autonomií v Evropě. Pokud by měl takový režim být rozšířen na Katalánsko, které je ekonomicky nejsilnější částí Španělska, přišel by španělský stát podle studie z roku 2014 o 16 miliard eur. Odpovídalo by to 13 procentům rozpočtu celého Španělska na příští rok a mělo by to dopad na deficit i cenu půjček. Právě z tohoto důvodu premiér Mariano Rajoy takovou dohodu s Katalánskem vylučuje.
Baskicko může podle dohody s Madridem vybírat vlastní daně, které letos budou činit podle výhledu 13 miliard eur. Madridu z toho musí odvést 800 milionů eur jako roční kvótu pro úhradu národních výdajů například na infrastrukturu.
Přečtěte si komentář Pavla Párala:
Vzkaz z Barcelony
Ostatní regiony musejí vybrané daně předat Madridu, který pak získané peníze znovu přerozdělí, přičemž zvýhodní nejchudší regiony. O dohodu o výběru daní se pokoušel s Rajoyem vyjednávat bývalý katalánský premiér Artur Mas, avšak za současné situace jsou naděje na tento dialog mizivé.
Katalánsko dlouhodobě upozorňuje, že jeho příspěvek do daňového systému není úměrný tomu, co z centrálních financí pak dostává. Podle studie ministerstva pro rozpočet Katalánsko státu dává o 9,9 miliard eur víc, než dostane. Katalánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že rozdíl je ještě vyšší.
Tusk varoval Katalánce před znemožněním dialogu
Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes varoval premiéra katalánské regionální vlády Carlese Puigdemonta, aby nepřijímal rozhodnutí, které by znemožnilo budoucí dialog. Puigdemont má dnes večer vystoupit v katalánském regionálním parlamentu. Panují obavy, že na základě výsledků katalánského referenda z 1. října přistoupí s parlamentem ovládaným separatisty k vyhlášení nezávislosti.
Tusk zároveň upozornil, že katalánský konflikt by byl špatný pro celou Evropu. Po katalánském referendu se polský politik vyjadřoval velmi opatrně a kritizoval zejména policejní násilí, které hlasování provázelo. Vždy ale zároveň zdůrazňoval potřebu dialogu mezi ústřední vládou v Madridu a katalánskými separatisty.
Madrid znovu vyzval Katalánce, aby nevyhlašovali nezávislost
Mluvčí španělské vlády dnes vyzval předsedu katalánské regionální vlády Carlese Puigdemonta, aby nepodnikal „nic nezvratného“. Íñigo Méndez de Vigo, který zároveň zastává funkci ministra školství, kultury a sportu, se tak vyjádřil před chystaným večerním Puigdemontovým vystoupením v katalánském regionálním parlamentu, který by mohl v hlasování vyhlásit nezávislost na Španělsku.
„Chci požádat pana Puigdemonta, aby nepodnikal nic nezvratného, nevydával se cestou, z níž není návratu, nevyhlašoval jednostranně nezávislost a aby se vrátil k zákonnosti,“ řekl španělský ministr. „Evropa jasně řekla, že nepřijme žádné prohlášení o nezávislosti Katalánska,“ dodal.
Někteří evropští představitelé dokonce varovali katalánské činitele, že by v případě nezávislosti bylo Katalánsko automaticky vyloučeno z Evropské unie.
Puigdemont by dnes měl oficiálně informovat regionální parlament o výsledcích referenda z 1. října, v němž přes 90 procent zúčastněných voličů hlasovalo pro nezávislost. To by podle regionálního zákona mělo zavazovat parlament k vyhlášení nezávislosti. Referenda, které Madrid považuje za neústavní, se ovšem zúčastnilo jen zhruba 43 procent registrovaných voličů a zatím není jasné, k čemu nakonec Puigdemont katalánské poslance vzhledem k napjaté situaci v zemi vyzve.
Ústřední vláda v Madridu referendum neuznala a jeho konání zakázal i španělský ústavní soud. Hlasování se pak na místě pokusila zmařit španělská policie, která tvrdě zasáhla proti lidem bránícím volební místnosti. Referendum podle pozorovatelů nesplňovalo obecně uznávaná kritéria například ohledně tajného hlasování či nezávislosti volebních komisí.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
