Chatovací služba Telegram, která byla založena v roce 2013, je aktuálně jednou z nejstahovanějších aplikací na světě. Za její popularitou stojí především skutečnost, že uživatelům přináší rozhraní podobné aplikacím typu WhatsApp, ale i spoustu dalších funkcí známých spíše ze sociálních sítí jako Facebook či X.
Kromě klasického posílání zpráv mezi jednotlivými uživateli totiž mohou lidé na Telegramu vytvářet velké diskusní skupiny nebo zakládat takzvané kanály. Úspěšný kanál přitom může přilákat miliony odběratelů a stát se vlivným místem pro sdílení zpráv a informací. Problémem je však podle Bloombergu fakt, že moderování obsahu na platformě je o poznání méně účinné než u klasických sociálních sítí. Kvůli tomu na něm dochází nejen k šíření dezinformací a nenávistných projevů, ale také k mnoha dalším a mnohem závažnějším kriminálním aktivitám.
Používáte aplikaci Telegram?
To samé si kromě nezávislých odborníků myslí například i francouzská organizace OFMIN, která se zabývá ochranou nezletilých před násilím. Právě ona nedávno vydala zatykač na generálního ředitele Telegramu Pavla Durova, a to kvůli údajnému rozmachu organizovaného zločinu, obchodu s drogami, podvodů, kyberšikany a propagace terorismu na jeho platformě.
Devětatřicetiletého miliardáře ruského původu OFMIN viní, že neudělal dost pro to, aby zabránil zneužívání Telegramu pro zmíněné kriminální činnosti. Na základě zatykače byl podle CNBC 121. nejbohatší člověk na světě s celkovým jměním v hodnotě 15,5 miliardy dolarů (asi 347 miliard korun) v sobotu v noci zatčen na pařížském letišti Le Bourget. Následně byl umístěn do vazby, kde by podle neoficiálních zdrojů mohl zůstat i několik dní.
Dostat se k extrémnímu obsahu je snadné
Telegram dlouhodobě prohlašuje, že ctí svobodu slova svých uživatelů, kteří samozřejmě při zakládaní účtu musí souhlasit s tím, že na platformě nebudou propagovat násilí, zveřejňovat nelegální či pornografický obsah nebo posílat jakékoliv podvody. V praxi ovšem podle odborníků dochází k tomu, že problematické zprávy nikdo příliš nekontroluje a moderátoři odstraňují pouze explicitní výzvy k násilí.
Velkým problémem je i již zmíněné šíření dezinformací. Platforma je totiž většinou nijak neřeší, a její samotné nastavení navíc přispívá k tomu, že může snadno dojít k radikalizaci jednotlivých uživatelů. Sdílení zpráv přitom není nijak omezeno, takže i do kanálů, které primárně nejsou extrémistické, lze snadno vložit příspěvky zastávající velmi radikální názory. Lidé, kteří sledují třeba kanál pro příznivce Donalda Trumpa, se tedy mohou stát terčem konspiračních teoretiků zveřejňujících odkazy na své vlastní kanály, kde už se nachází skutečně extrémní politický obsah.
Nedostatek moderování kritizovali mnozí experti i během nedávných nepokojů ve Velké Británii, k nimž došlo po vraždě tří dívek mužem s rwandskými kořeny. Podle studie Institutu pro strategický dialog používali extremisté kanály na Telegramu k podněcování nenávisti vůči muslimům, organizaci násilných demonstrací a také k šíření různých praktických rad pro výtržníky. Britský premiér Keir Starmer v reakci na tato zjištění uvedl, že zasáhne proti všem platformám, jež k propuknutí nepokojů přispěly.
Obavy světových vlád ohledně Telegramu se ale týkají i jeho zneužívání k mnohem závažnějším aktivitám. Pro policii je totiž velmi obtížné sledovat extremisty a zločince, kteří se k platformě připojí a následně přes ni organizují různou trestnou činnost. Zatímco společnost Meta provozující Facebook a WhatsApp většinou s orgány činnými v trestním řízení spolupracuje – takže je snazší daného člověka vypátrat – Telegram sídlící v Dubaji s úřady prostě nekomunikuje. Toho jsou si vědomi i samotní zločinci, kteří si kvůli tomu platformu skutečně oblíbili.
Překupníci drog a ruští zpravodajci
Škála zločinů na Telegramu zahrnuje mnoho různých druhů kriminality od pašování drog až po organizaci teroristických činů. Velmi nepříjemným překvapením pro vyšetřovací orgány pak bylo také nedávné zjištění, že platformu využívali ruští zpravodajští důstojníci k náboru zločinců, kteří měli provádět sabotáže v evropských metropolích. Týkalo se to přitom i pachatele, jenž chtěl podpálit autobusy pražského dopravního podniku v garážích na Klíčově.
Ačkoliv nikdo nedokáže přesně říct, jak moc je Telegram mezi zločinci využívaný, stávající informace zjevně stačily pro vydání zmíněného zatykače. Společnost ale samozřejmě kroky francouzských úřadů odmítá, stejně jako jakoukoliv vinu svého šéfa. „Generální ředitel Telegramu Pavel Durov nemá co skrývat. Je navíc absurdní tvrdit, že platforma nebo její vlastník jsou odpovědní za jakékoliv zneužití této platformy,“ uvedl podle agentury Reuters Telegram.
Jak celá situace dopadne, si nyní nikdo netroufá odhadnout. Podle expertů ale pravděpodobně dojde ke komplikované právní bitvě, přičemž klíčové bude především to, zda se francouzským úřadům podaří prokázat, že Durov absencí moderování obsahu skutečně porušil platné francouzské zákony.
