Podnikatel Jan Bareš si všiml povalujících se kup nevyužité slámy. Začal z ní stavět ekologické domky a uspěl doma i v zahraničí. Jeho firma Ekopanely CZ zpracovává slámu už na třech výrobních linkách.
Jan Bareš, majitel firmy Ekopanely CZ
Autor: Profit - Jakub Stadler
Letos třicetiletý Jan Bareš je ve střední Evropě jediným výrobcem ekologických panelů z lisované slámy pro stavbu domků. Uskutečnění podnikatelskému nápadu předcházela cesta na zkušenou do Anglie, kde nenápadně „okouknul“ vhodnou technologii. I díky téměř neexistující konkurenci dosud už „postavil“ více než stovku domků v tuzemsku i zahraničí.
Klíče létaly po hale
Společnost Ekopanely CZ vznikla před deseti lety v Jedousově na Pardubicku, vývoj výrobní linky však začal již o dva roky dříve. „Z počátku jsme pořídili některé dostupné vyřazené stroje, fungující na podobném principu. Z těch jsme postupnými změnami dostali v podstatě to zařízení, které do současné doby stále vyrábí,“ líčí Bareš. V začátcích jim pomohla zkušenost z výroby sudů na skladování polotekutých látek. Vedle té se tehdy věnovali ještě zemědělství, obhospodařovali zhruba 500 hektarů půdy v Podoubraví, kvůli zápalu pro vývoj technologie ekopanelů však zemědělství stále více opouštěli. Na trhu s plechovými obaly zase nebyli schopni konkurovat nadnárodním společnostem, které je nekompromisně vytlačovaly a přebíraly jim zákazníky.
Ani nový obor podnikání se neobešel bez problémů, například část výrobních výkresů se ukázala být nepoužitelná. Papír obalující slámu navíc stále praskal. „Pamatuji si létající klíče od našich vývojářů po hale,“ usmívá se dnes Bareš. Jelikož však výrobní technologie neustále vylepšují, i nyní se občas halou nese povědomý cinkot.
Británie zná ekopanely už padesát let
První ekopanel z lisované slámy byl vyroben už před více než padesáti lety v Británii. Tehdy válkou poničená země potřebovala mimo jiné vyřešit akutní nedostatek stavebních materiálů. Díky jednoduchosti výroby, snadné dostupnosti základní suroviny a nízké ceně si „slámová deska“ získala oblibu i mezi tamními konzervativními stavebníky. „V současnosti pouze ve Velké Británii nalezneme zhruba 350 tisíc objektů postavených z ekopanelů. Další zemí, kde našly své využití, je Austrálie,“ tvrdí Bareš.
Ekopanely jsou šetrné k životnímu prostředí. Sláma se získává bez zásahu do krajiny, oproti nákladné těžbě vápence či cihlářské hlíny, a sám výrobní proces je údajně energeticky nenáročný a neprodukuje toxické odpady. „Je to určitě perspektivní výrobek, jde o obnovitelný a nízkoenergetický materiál,“ potvrzuje tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví Michael Smola.
Banky nechtěly cpát peníze do „slamníků“ Vývoj technologie v Jedousově se kvůli přehmatům protáhl z odhadovaného půlroku na téměř tři roky. Celý vývoj byl přitom financován z ostatních podnikatelských aktivit. „Po celou dobu existence jsme na vývoj, výrobu a provoz této technologie nevyužili kromě dotace úroků u jednoho úvěru žádné jiné, natož státní dotace,“ tvrdí Bareš. Banky se podle něj dívaly krajně podezřívavě na možnost výroby stavebních materiálů ze slámy a poskytovaly pouze malé provozní úvěry. Počáteční potíže s odbytem produktu zase znemožňovaly získat větší vlastní finanční zdroje. Přestože firma nemá v Česku přímého konkurenta, soupeří například s výrobci sádrokartonu. „Pokud porovnáme materiálové náklady na příčku ze sádrokartonu, získáme v případě použití ekopanelů úsporu asi 15 procent. Ale to je jen náš nepřímý konkurent. Segment ekologických stavebních deskových materiálů je zatím skoro prázdný,“ upozorňuje Bareš. Odbyt je přitom prý zajištěn. „Čím dál více lidí zajímá ekologická stránka bydlení a stavební materiály použité při výstavbě,“ tvrdí Bareš. Výhodou je podle něj i použití levných přírodních materiálů, snadná montáž, vysoká odolnost proti průrazu a zvuková i tepelná izolace, která snižuje energetickou náročnost. Zpočátku uvažoval pouze o vnitřním využití na příčky, půdní vestavby a tak dále, dokončením prvního rodinného domku v roce 2001 ale začal definitivně stavět celé budovy. „Díky neporovnatelným nákladům na užívání dřevostaveb se tento segment trhu maximálně rozvíjí,“ míní podnikatel. Dřevostavby podle něj již na českém trhu atakují desetiprocentní hranici, přičemž v roce 2000 to nebylo ani jedno procento. „Neustále rostoucí ceny paliv a energií jsou dalším významným faktorem, který zásadně změnil trendy ve stavebnictví,“ soudí Bareš. Stoprocentně český „slaměný byznys“
„Slaměný byznys“ živí řadu domácích dodavatelů, od producentů slámy po montážní firmy. „Slámu nakupujeme od zemědělců většinou na řádkách přímo z pole. O její kvalitě si tak můžeme dělat přehled dlouho před žněmi,“ líčí. Firma přitom hledá další zemědělce, farmáře a družstva schopná dodávat slámu. „Vykupujeme balíky v okruhu sto kilometrů od našeho výrobního závodu, který se nachází nedaleko východočeských Pardubic,“ povzbuzuje producenty slámy. Krycí lepenka pochází z Otrokovic a lepidlo z Ostravy. „Nyní je větší poptávka po dřevostavbách dodávaných na klíč, ale ne typových z katalogů dodavatelů. To jsou schopni zajistit většinou jen menší domácí dodavatelé,“ doplňuje.
NEJSEM LENOCH DOMÁCÍ
„Volný čas se snažím vyplnit především sportem,“ říká Jan Bareš. Ve volném čase si zahraje fotbal, tenis nebo squash, v zimě miluje lyžování, v teplejších obdobích kolo. Rád chodí na vycházky s přítelkyní a se psem. „Nejsem tedy příliš domácí lenoch,“ dodává.
Výrobní technologie je unikátní. Hranatý balík slámy se vkládá do rozebírače, kde se rozdělí na jednotlivá stébla. Poté se tlakem lisují do štěrbiny požadované tloušťky a polepují recyklovanou lepenkou. Posledním krokem je nařezání desek podle požadavků spotřebitele.
Zajímavých zakázek měla firma Ekopanel hodně, třeba velkolepou rekonstrukci sídla firmy vyrábějící okna v Příbrami, kde se spotřebovalo přes tři tisíce čtverečních metrů ekopanelů. Jubilejní stý domek se od roku 2007 nachází ve Zlatníkách u Prahy. Menší vilová čtvrť vyrostla v Jindřichovicích pod Smrkem. „Smyslem výstavby je přilákat do Jindřichovic mladé, perspektivní rodiny,“ uvádí místostarosta obce Pavel Novotný. Domy z ekopanelů mají podle něj výborné tepelněizolační vlastnosti.
Do Evropy ne, do Asie ano
Bareš se nyní nebrání ani možnosti prodat svou výrobní linku do jiných zemí, nejblíže však musí ležet v Asii nebo Africe. Odtud již podle jeho filozofie nehrozí konkurenční rivalita, protože jsou dostatečně daleko. „Jednání s firmami v Kazachstánu či Alžírsku pokračují, kvůli světové krizi se ale protahují,“ podotýká. Zájemci ze sousedních států se musejí spokojit s dodávkami panelů přímo z Jedousova, odkud míří do Francie, Polska, Německa či na Slovensko. Rodinné domky z ekopanelů vyrostly též v okolí města Dněpropetrovsk na Ukrajině. Své zastoupení má firma v osmi evropských zemích, vedle uvedených dále v Británii, Rakousku a Maďarsku.
Roční výroba se pohybuje kolem 100 tisíc čtverečních metrů desek, v letošním roce však Ekopanely očekávají mírný pokles zájmu. „Kvůli extrémní zimě se letošní stavební sezona zatím rozjíždí jen velmi pomalu. Loni se výstavba prakticky přerušila pouze na svátky. I vzhledem ke všeobecné nejistotě očekávám drobný úbytek zakázek,“ předpovídá Bareš. To ale podle něj závisí především na postoji hypotečních a úvěrových institucí k výstavbě a rekonstrukci v soukromém sektoru. „Finanční krizi zatím signalizují problémy některých našich odběratelů, kteří mají ztížené podmínky k získání financování výstavby či rekonstrukce bydlení,“ domnívá se. Firma investuje značné prostředky do vývoje, a tím je také poznamenán zisk. „Přesto se v posledních dvou letech podařilo podstatně zvýšitobrat naší firmy,“ vypráví.
Ekopanely za svou činnost získaly vavříny, například Zlatou cenu od České stavební akademie Praha v soutěži Stavební výrobek – technologie roku 2008.
