Kde tedy mohou domácí výrobci másla získat smetanu?
Mohou si pořídit krávu. Nevím. Chápu, že máslo je drahé a lidi to štve. Doporučuje se jim ale, aby dělali pokusy tohoto typu, a přitom to je úplná pitomost. Také se jim dříve říkalo, aby si udělali rozbor krve, a že cholesterol, který v ní mají, pochází z tučných výrobků. Nyní se ale říká, že živočišné tuky nejsou zase tak špatné a lidé, kteří jedí máslo, se dožívají sta let. Došlo tedy zase k odklonu od rostlinných tuků.
Takže příčinou zvýšení ceny je růst spotřeby másla na úkor rostlinných tuků?
Ano, v současnosti panuje mimořádně vysoká poptávka po mlékárenských výrobcích a zejména po másle.
Ale to je přece dlouhodobý trend a netýká se jen posledních několika měsíců, kdy cena másla strmě vystřelila nahoru.
To je pravda, ale je to jeden z podstatných vlivů. Dalším důvodem je, že do Evropy se nedostává máslo z Austrálie ani částečně z Nového Zélandu. A pokud na trhu chybějí statisíce tun tuku, je to problém. K tomu si ještě připočtěte nepatrný pokles tučnosti syrového mléka. Aby zemědělci zlevnili chov, omezili krmení takzvaným jádrem, tedy šroty z pšenice. Krávy dojí v průměru jen 3,6 až 3,7 procenta tuku. My přitom děláme mléko s 3,5 procenta tuku, takže toho moc nezbude. Než se ale stáda krav zase rozkrmí, bude to trvat rok.
Evropané vyjedli zásoby másla: Cena zůstane vysoká
Je dalším důvodem i to, že v Česku přibývá holštýnských krav?
Myslíte vododojky? Tyto krávy jsou fabriky na mléko a dojí o třicet procent více než jiná plemena. To se ale týká jen litráže, jejich mléko nemá potřebné složky, nemá bílkovinu, nemá výtěžnost. A mlékaři z nich nejsou nijak nadšení. Pokud bychom dělali pouze trvanlivá mléka, bylo by to vynikající, ale my děláme i sýry.
A to si chovatelé neuvědomují?
Uvědomují, ale svého času se dotovalo podle litráže. A pokud kráva místo deseti tisíc litrů ročně vyprodukuje 14 tisíc nebo 15 tisíc litrů, tak je to rozdíl. Zvažujeme proto, že chovatelům budeme připlácet za vyšší obsah tuku v mléce.
Kolik?
To ještě nevím. Nedostatek mléčného tuku je v celé Evropě. Chtěl bych ale hlavně říct, že jsem hrozně rád, že Evropská unie to tady tak dobře řídí. To je opravdu klika, že se platí dotace za to, že se neprodukuje mléko a likvidují se chovy.
Co rostoucí ceny másla znamenají pro Madetu? Zlepšila se vám ziskovost?
Cenu máme v podstatě stejnou. Malinko jsme zdražili, marži vám ale neřeknu. Myslím ale, že marže řetězců je poměrně značná a že by mohly trochu ubrat.
Dříve jste říkal, že je máslo pro Madetu ztrátové. Aspoň to už tedy neplatí?
Dříve to tak opravdu bylo. Máslo bylo vysoce ztrátové a Madeta dělala při nákupu 400 milionů litrů ročně 80 milionů korun ztráty na másle. Teď se to dostalo do opačného gardu. Ne ziskovostí, to ani náhodou, ale už to není ztrátové.
Uvažujete prý také o vlastní síti mléčných barů. O co půjde?
Nejen uvažujeme, ale už na tom pracujeme. Jednak máme v Budějovicích prodejnu Madetka. Tu bychom chtěli zřídit i v dalších větších městech Jihočeského kraje a v Praze. Vedle toho ještě budeme dělat mléčná bistra v nemocnicích.
Milan Teplý odmítá nabídky oligarchů a rozjíždí síť vlastních prodejen (Foto Martin Pinkas)
Proč právě v nemocnicích?
Přišla s tím nemocnice v Českých Budějovicích. Měli tam nějaký ne úplně dobře využitý prostor, a tak se zeptali, jestli by do toho někdo nešel. A kdo by asi tak do toho mohl jít? Budvar? To by asi v nemocnici nešlo, tak přišli za námi se zdravou výživou. Takže tam teď zdravě vaříme a na základě praxe se ozvaly i další špitály.
Které?
Někdy na přelomu února a března bychom mohli otevírat v Českém Krumlově a jsou žádosti i z jiných nemocnic. Kromě Krumlova ale nebudu zatím nikoho jmenovat. Hodně záleží, jak se k tomu postaví krajské úřady. Vybavení přijde na miliony a někdo by si mohl vzpomenout, že už to nebude nemocnice, ale třeba hotelový komplex. Nebo se nemocnice zprivatizuje, to se také může stát ze dne na den.
Bude síť mít nějaký název, logo?
Bude to Madetka. Vedle toho bychom ale chtěli rozšiřovat i mléčné bary, které kdysi byly populární. Nabízely všelijaké koktejly a bylo to rychlé. To dneska neseženete.
Jak bude ta síť fungovat?
Mohla by to být franšíza, ale nikdo se do toho moc nehrne. Všechno podnikání je o lidech, a pokud si uděláte franšízu a nemáte na lidi štěstí, tak vám to za čtrnáct dní rozeberou a nic vám nezbude. Je to strašně riskantní podnikání a asi potřebujeme ještě jednu dvě generace, než se to zlepší.
Tím mě napadá otázka...
Do důchodu nejdu!
Na předání firmy synovi se tedy nechystáte?
Vůbec nevím, co by tady dělal syn. Nezabývám se tím. Uvažoval jsem o tom a už neuvažuju, takže se tím nezanáším a tím odpovídám hodně.
Pořád se také objevují spekulace, že Madetu prodáte?
To říkám šestkrát týdně a sedmý den to změním, takže se už toho nikdo nebojí.
A máte nabídky?
Klidně to můžu říct. Nedávno tady byla firma, která byla prostředníkem pro jednoho vážného zájemce. Více vám ale neřeknu, protože to bylo Makro.
Co by dělalo Makro s mlékárnou?
Vždyť je to řetězec. Nikdy nevíte, kdo za tím ve skutečnosti je. Klidně to může být nějaký oligarcha. Možná chce někdo Makro koupit a s tím by koupil i podíl Madety. To ale jen spekuluju, možná si to vykládám špatně. Madeta každopádně nepotřebuje žádnou kapitálovou účast.
Jako logický zájemce se mi jeví Agrofert a Andrej Babiš...
Myslíte? Ten mě teda nenapadl. Ale rád bych se ho zeptal, jestli třeba nemůžeme vstoupit do Čapího hnízda.
Máslo je drahé i pro Němce: Cena vyšplhala na 15leté maximum
Jaké máte vlastně s Babišem vztahy, ať už třeba obchodní, nebo politické?
O politiku se snažím nestarat. Jsem na to starý a taky málo vzdělaný, na to musí být člověk číman. Pokud chcete do politiky, je třeba, abyste něco uměl. Vždyť třeba Milan Štěch je šikovný člověk. On pěstuje jablka a říkal mi, kolik se mu letos urodilo jablek. Já také pěstuju jablka, ale sežraly mi je vosy. A taky si neumím představit řídit stát jako podnik.
To podle vás nejde?
Buď máme parlament, nebo ne. Umíte si představit, že přijdete do sněmovny a řeknete: Teraz to bude takto a po p…?
Andrej Babiš asi takovou představu má.
To nevím. Na druhé straně je neuvěřitelné, jak je pracovitý. A má vize. Nechme stranou jaké, ale má je.
V poslední době se objevují různé kauzy údajného zneužití státních orgánů proti konkurentům Agrofertu. Takovým konkurentem je i Madeta. Necítíte se ohrožení?
Nestrašte mě. Snažíme se, abychom nebyli napadnutelní. Už to mám jednou za sebou. V roce 2008 jsme byli ve velmi složité situaci zásluhou jedné banky.
O co šlo?
Nechci to popisovat. Už jsem viděl konec. Madeta má ale sílu. Za 15 měsíců jsme oddlužili 600 milionů. Byla to složitá doba a nechci o ní mluvit. Hodně mi to ale napovědělo, že je všechno jinak.
V Plané nad Lužnicí aktuálně modernizujete za 300 milionů korun mlékárnu. Co vás k té investici vede?
Nakonec to bude více, dohromady asi 400 milionů. Představa je, že zavřeme jiné mlékárny, což už jsme také učinili, a výrobu přesuneme tam. Odborně se tomu říká koncentrace výroby. V zásadě je to ale prostá logika, není na to potřeba být nějak extra chytrý.
Kdy práce skončí?
Hotové to bude na konci roku a bude to určitě nejmodernější mlékárna v Česku. A to si myslím, že ten hodnoticí prostor bych mohl ještě rozšířit. Technologie je na absolutně nejvyšší úrovni, koupili jsme to, co by koupil i pan Meggle (Toni Meggle, majitel bavorského mlékárenské skupiny Meggle AG - pozn. red.), a to by možná ještě váhal. Jediná patálie je, že ausgerechnet v Plané zrovna nějací Číňani chtějí dělat díly do aut, takže přeplácejí lidi a ti tam nejsou.
A co vám má tento nový provoz přinést?
Jednak úsporu lidí. Linky jsou také kapacitně mnohem výkonnější. Do mlékárny přijde surovina a vyjde z ní malý vakuovaný balík.
Umožní vám to přijít s novými produkty?
Jasně. Připravujeme nové sýry. Ještě nevím, jak se budou jmenovat. Budou to ale tvrdé sýry, vyšší cenový střed srovnatelný s vyspělým světem. Dovozové sýry z Francie nebo Dánska mají určitý okruh zákazníků a je po nich poptávka.
V Česku je tedy poptávka po dražších, prémiových sýrech?
Takových lépe finančně situovaných lidí je dost. Ale jinak jsme si nechali udělat průzkum o spotřebním koši rodin a zjistili jsme, že se nesmyslně šetří na jídle. Je nemyslitelné nejet na zahraniční dovolenou a mít podprůměrné auto, ale k večeři musí stačit rohlík, dvoje olejovky a cibulka.
Jak to nyní vypadá s ruským trhem?
Ten je bohužel zavřený, a až ho otevřou, tak zjistíme, že je obsazený. Budeme se divit, že už je saturovaný Německem a hlavně Američany. Už je to vidět na výsledcích amerického potravinářského exportu do Asie. Ten vzrostl meziročně o 340 procent. To je přece jasné, kam to asi jde.
Od zavedení embarga se vám do Ruska nic vyvézt nepodařilo?
Přes Bělorusko se nám tam povedlo vyvézt ještě nepatrné útržky, perspektiva rostoucího a stabilního obchodu s jedním partnerem ale zcela padla. To je úplně pryč.
Nezvažovali jste o výrobě přímo v Rusku?
Na to si nevěřím. Kulantně řečeno jsou tam jiné zvyklosti. U nás starších tam sice není jazyková bariéra, zvyklosti jsou tam ale jiné třeba z hlediska placení. A zatím tam nikdo moc neuspěl. Teda kromě paštikářů, kteří ale zase neuspěli tady, takže přešli na vlaky.
A co Čína?
Zatím je to spíš paběrkování. Že by to byla díra do světa, to ne. Spíše tam poznáváme podmínky. Než se překoná nezvyk v konzumaci, bude to ještě dlouho trvat. Řada Číňanů je intolerantních vůči laktóze, a až se to překoná, tak to bude velký trh. A v té chvíli bude dobré být u toho.
Milan Teplý (68): |
---|
Narodil se v Praze. V roce 1972 absolvoval pražskou Fakultu potravinářské technologie na VŠCHT, katedru technologie mléka a tuků. V roce 1976 nastoupil kvůli získání bytu do Jihočeských mlékáren. Na jejich bázi vznikla po privatizaci dnešní největší česká mlékárna Madeta. Ta výrobu postupně koncentruje do provozů v Plané nad Lužnicí, Jindřichově Hradci a v Českém Krumlově. Teplý několikrát čelil nabídkám na prodej firmy a také oznamoval, že se chystá do důchodu. Dnes však prodávat nechce a odchod do penze také není aktuální. V roce 2015 mu udělil prezident Miloš Zeman vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. |