Pravděpodobně největší spor v Česku o to, komu patří golfové hřiště, se již léta vede o areál ve Svratce na Českomoravské vysočině. Není znám majitel pozemků, na nichž leží, ani další osud hřiště. Konec konfliktu je v nedohlednu.
Svratecké golfové hřiště se nachází v katastru obce Svratouch. Vznikalo od roku 1938 především díky nadační činnosti, kterou organizoval výtvarník Alois Chocholáč. „Oslovoval umělce, kteří na Vysočinu jezdili, aby mu věnovali obrazy či sochy, které pak prodával, osvětluje historii prezident Golf Clubu Brno 1932 Bohumil Puchýř. Chocholáč rovněž vydal almanach, ve kterém byly originální obrázky. Ten prodával za pět tisíc korun. Z prostředků, které takto získal, koupil pozemky, na nichž je dnes golfové hřiště, které sám navrhl. „Získané pozemky se zapsaly do majetku Chocholáče a jeho manželky Anny, dodává Puchýř.
Po skončení druhé světové války se na hřišti hrálo jen sporadicky a trávu spásali berani a ovce. „V roce 1953 byl Chocholáč předvolán na Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou, kde mu úředníci zakázali golf jako buržoazní sport provozovat, tvrdí Puchýř. V témže roce mu bylo doporučeno, aby pozemky daroval státu. Chocholáč ale odolal. Sám však na údržbu hřiště nestačil, a to pustlo. Po několika letech Chocholáč rezignoval a pozemky státu skutečně věnoval. Obec Svratouch, které připadly, je pak pronajala státnímu podniku Žďas.
O majetek manželů Chocholáčových se po roce 1989 přihlásili restituenti, jimž Okresní úřad v Chrudimi vyhověl a vydal pozemky i hřiště. Golf Club Brno 1932 proti tomu podal stížnost a v roce 1995 bylo rozhodnutí o restituci zrušeno. Případ se opět vrátil úředníkům do Chrudimi. „Dosud jsme nemohli vydat nové rozhodnutí, protože je kolem celého případu řada nejasností, hájí postup Pozemkového úřadu Chrudim jeho právník Josef Glozar. Kauzu označuje za složitý právní problém. „Jádro sporu je v tom, zda můžeme hřiště považovat za sportoviště, nebo ne. Z toho se pak odvíjí restituce, vysvětluje Glozar. Nyní má hřiště tři majitele. Část vlastní restituenti, část obec Svratouch a část Žďas. Právník této firmy Zdeněk Chudoba se k záležitosti odmítl vyjádřit.
Existují tři možnosti řešení. První vychází z toho, že restituenti nárok mají, pozemky jsou sportoviště, a tak dostanou pozemky náhradní. Hřiště pak připadne státu, jenž je pravděpodobně odprodá. Druhé řešení opět potvrzuje nárok restituentů. Vychází z toho, že o sportoviště nejde, a tak restituenti získají pozemky s golfovým hřištěm. Třetí varianta popírá nárok restituentů, takže by v jejím případě hřiště zůstalo Žďasu.
Přijede–li golfista do areálu, v němž je svratecké hřiště, zarazí ho dvě směrovky. Jedna ukazuje ke klubovně PAR Golf Clubu Brno a druhá směřuje k zázemí Golf Clubu Brno 1932. Vstupné na hřiště (green–fee) platí zájemce o hru v tom klubu, v jehož klubovně zakotví. Do minulého roku poplatky vybíral Golf Club Brno 1932, ale hráči je mohli platit v obou klubovnách. Teď peníze zůstávají v kase toho klubu, který je od hráče vybere.
Kluby přetahující se o svratecké hřiště
Golf Club Brno 1932 byl založen v roce 1932 v Brně a po dlouhou dobu byl nájemcem na hřišti ve Svratce. Nyní argumentuje jednak tím, že koupil od manželů Chocholáčových v roce 1968 stavby a výsadbu na pozemcích za třicet tisíc korun, a také tím, že s ním státní podnik Žďas uzavřel smlouvu o nájmu, tudíž je právoplatným nájemcem. „O našem nároku nepochybujeme, jsme připraveni vše hnát až k Ústavnímu soudu, říká prezident Golf Clubu Brno 1932 Bohumil Puchýř.
PAR Golf Club Brno vznikl v roce 1992 tak, že se část vedení Golf Clubu Brno 1932 oddělila a založila tento klub. „Jde nám o to, aby nájemce hřiště, tedy ten, který vybírá poplatky, měl řádnou smlouvu s majitelem hřiště a aby byl nastolen právní stav, tvrdí manažer klubu Ivan Koch. PAR Golf Club navíc pravděpodobně brzy dostane povolení k terénním úpravám na pozemcích nedaleko Brna, kde plánuje vybudovat městské hřiště. „Termín dokončení první etapy je září roku 2001. V té době by mělo být postaveno devět jamek. Do budoucna se počítá s driving rangem, mistrovským osmnáctijamkovým hřištěm a veřejným devítijamkovým hřištěm, přiblížil rozsah stavebních prací František Macek ze stavebního úřadu v Kuřimi, do jehož katastru stošestihektarový pozemek spadá.
(chl)
ČLÁNKY DO MAILU