Společnost Kajgr – prodej pneu z Dobříše vznikla v roce 1935 jako rodinná firma. Od roku 1991, kdy byla po období totality obnovena, společnost vybudovala několik poboček a servisních center po Čechách. Tržby se pohybovaly kolem 150 až 200 milionů ročně. Rodinný byznys ale vzal za své kvůli násilnému převzetí, které řídí jeden z majitelů společnosti Ravak, vyrábějící sortiment do koupelen.
Po přeměně na akciovou společnost v roce 2008 – kvůli složitému dědickému řízení, pokrytí velkoobchodního prodeje a investic do recyklační linky – hledal dědic firmy Kajgr – prodej pneu František Kajgr možnost úvěrování. Protože banky nechtěly nově založené akciové společnosti půjčit, obrátil se Kajgr na jednoho z majitelů příbramského Ravaku – sedmaosmdesátiletého Jindřicha Vařeku.
Vařeka firmě postupně v průběhu let 2010 až 2012 půjčil 30 milionů korun, a dokonce Kajgrovi nabídl navýšení půjčky až na 100 milionů. Obchodní vztah bez potíží fungoval do prosince roku 2013, kdy se v něm odehrála zásadní změna. Vařeka se tehdy Kajgra zeptal, jestli má firma i úvěr u banky. Poté, co mu to Kajgr potvrdil, žádal Vařeka najednou celou půjčku rychle vrátit.
Režisér Vařeka
Od té doby se rozjela nekompromisní přetahovaná o firmu, která je dnes v insolvenčním řízením, stejně tak jako František Kajgr jako fyzická osoba. Do orgánů společnosti v průběhu sporu vstoupil Jindřich Vařeka i jeho vnuk Jan Šimek, který předtím s Kajgrem z popudu svého děda spolupracoval. V září loňského roku pak Šimek založil firmu s podobně znějícím názvem Pneu Tiger, převzal veškerou obchodní činnost Kajgrovy společnosti a rozjel vlastní byznys s pneumatikami.
Šimek – syn bývalé poslankyně ODS Evy Dundáčkové – byl mimo jiné v roce 2012 odsouzen za uplácení příbramského úředníka k jednoroční podmínce. Peníze na úplatek mu tehdy podle soudu poskytl jeho nevlastní otec Robert Vařeka.
Totožný scénář jako se společností Kajgr použili Jindřich Vařeka a majitelé Ravaku u liberecké společnosti Oleo Chemical, který vyrábí bionaftu. Po rozdmýchaných vlastnických sporech „ravakáři“ založili firmu Ravak Chemical, která je připravena byznys Olea převzít. Vlastníci Ravaku se dnes s majiteli Olea soudí o půjčku, podobně jako v případě Františka Kajgra.
Přečtěte si rozhovor se zakladatelem Olea Chemical Kamilem Jirounkem: Hodili bychom se Babišovi
Vlastníci a statutáři Olea stojí navíc z popudu Ravaku před trestním soudem kvůli údajnému tunelování vlastní společnosti. Jde o známý případ dvacetimilionové provize za prodej bionafty pražskému dopravnímu podniku, která měla podle tvrzení Ravaku a obžaloby skončit u lobbisty Ivo Rittiga.
Zpět ke Kajgr – prodej pneu. Podobně jako v případě Olea přišli lidé z Ravaku v roce 2014 do úvěrující Raiffeisenbank, jíž oznámili, že se prodejce pneumatik ocitl v problémech a že by jej vykoupili v insolvenci. Následně došlo ke změnám ve statutárních orgánech a František Kajgr byl u příbramského advokáta Jiřího Kokeše v červnu 2014 donucen podepsat prohlášení, že akcie firmy oceňované minimálně na 80 milionů korun prodal Jindřichu Vařekovi za osm milionů. V září pak Vařekův vnuk Šimek podal návrh na insolvenci společnosti Kajgr – prodej pneu.
František Kajgr (foto: Martin Pinkas/Euro)
Do insolvenčního řízení se vyjma Vařeky přihlásila společnost Marfipa, která neměla s Kajgrem původně nic společného. Podle zjištění středočeské kriminální policie Marfipu, respektive manžela jednatelky firmy Jana Limpoucha, požádal o vstup do insolvence osobně Jindřich Vařeka. Limpouch také potvrdil, že Vařeka nebyl jen strůjcem převzetí akcií společnosti Kajgr, ale i fakt, že Marfipa získala peníze na odkup pohledávky od Raiffeisenbank půjčkou od Vařeky.
Jindřich Vařeka se k pokusu o převzetí společnosti Kajgr – prodej pneu a dění okolo ní nevyjádřil. „Pan Vařeka je v současné době mimo počítačové spojení na léčebném pobytu v lázních a jeho návrat neočekáváme v příštích čtrnácti dnech,“ vzkázal týdeníku Euro právní zástupce Ravaku Roman Škornička.
Spřátelený správce
Situace okolo společnosti Kajgr – prodej pneu je stále velmi komplikovaná. Středočeský krajský soud aktuálně řeší výměnu insolvenčního správce v případě dluhu Františka Kajgra jako fyzické osoby. Insolvencí byl soudem původně pověřen správce David Vandrovec z Mladých Buků. Ale poté, co do majetkové podstaty dlužníka Františka Kajgra započetl i akcie firmy Kajgr – prodej pneu, které má v držení Jindřich Vařeka, věřitelé v čele s Vařekou na své prosincové schůzi odhlasovali Vandrovcovo odvolání.
Vandrovec své odvolání komentoval velmi stroze: „Věřitelé mají právo insolvenčního správce na první schůzi věřitelů po přezkumném jednání odvolat i bez udání důvodu. O skutečných důvodech změny insolvenčního správce v řízení Františka Kajgra ale nechci spekulovat.“
Novým správcem se na návrh věřitelů stal František Svobodný z Českých Budějovic. Jenže jak se krátce poté ukázalo, Svobodný je s Jindřichem Vařekou a lidmi kolem něj obchodně propojen. Svobodný byl v minulosti jednatelem a společníkem firmy Stará fabrika. Společníci Staré fabriky, tedy i Svobodný, v dubnu 2013 prodali své podíly britské firmě Flenders finance. Smlouvu za britskou firmu podepsal už zmiňovaný právník Jiří Kokeš, který asistoval u nuceného předání akcií firmy Kajgr – prodej pneu, a novou jednatelkou Staré fabriky se stala Vařekova vnučka Dominika Vařeková.
Soudce prověřuje vztah insolvenčního správce a věřitelů. Případ má v rukou i policie a státní zastupitelství.
„Pokud jde o majetkové vztahy i jiné skutečnosti, mám za to, že v projednávaném případě lze pochybovat o nepodjatosti nově ustanoveného insolvenčního správce. Státní zastupitelství tak navrhuje jeho odvolání. Bude na posouzení soudu, zda k tomuto kroku přistoupí,“ říká středočeský státní zástupce Tomáš Louda.
Nový správce František Svobodný sice přiznal, že držel vlastnický podíl ve firmě, jejíž jednatelkou se po prodeji stala Vařekova vnučka, ale úzké vztahy s věřiteli či podjatost popírá. „Možná že do prověření toho, k čemu v minulosti došlo, zasáhne i policie a já jsem pro. Nemám potřebu být kdykoli podezírán z toho, že někomu straním. Nejasnosti, které se v insolvenčním řízení rýsují, musejí být objektivně posouzeny a možná i vyšetřeny policií,“ uvedl Svobodný.
Správce může být vyloučen v případě, kdy s ohledem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků lze pochybovat o jeho nepodjatosti. „Současně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního správce postačí, že jsou zde důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, tedy jeho podjatost nemusí být prokázána,“ dodal Louda. Minulý čtvrtek navrhl soudu, aby správce Svobodného odvolal.
Vztah se prověřuje
Soudce Tomáš Jirmásek týdeníku Euro potvrdil, že vztah insolvenčního správce Františka Svobodného a některých věřitelů v současnosti prověřuje. „Soud si vyžádal stanoviska zainteresovaných stran a vyčkává na vyjádření účastníků řízení k celé věci,“ vzkázal Jirmásek prostřednictvím mluvčí Zuzany Steinerové. Teprve poté Jirmásek vydá k celé záležitosti usnesení, kterým návrh na odvolání stávajícího správce zamítne, nebo mu vyhoví. Pokud se neobjeví závažná okolnost, vydat by jej mohl tento týden.
Společnost Ravak má na svém webu následující motto: „Naše životy se skládají z bezpočtu malých a velkých rozhodnutí. Každý den volíte mezi kompromisem a splněným přáním, mezi průměrem a originalitou, mezi tím, co má každý, a tím, co je jen vaše. Můžete se spokojit s většinovým vkusem, nebo dát přednost jedinečnosti našeho řešení. Život máte ve vlastních rukou.“ Jak vidno v případě společností Kajgr a Oleo Chemical se toto krédo dá vykládat i daleko extenzivněji, než v jaké souvislosti bylo původně pro klienty Ravaku použito.
Čtěte také:
