Majitelům domů má škody zaplatit stát

18. 4. 2006

DEREGULACE NÁJEMNÉHO Majitelé domů mohou po České republice žádat úhradu škody, která jim vzniká regulovaným nájemným. Rozhodl o tom Ústavní soud. Podle soudkyně Ivany Janů je totiž právě stát kvůli nečinnosti parlamentu zodpovědný za škody vznikající majitelům domů.

DEREGULACE NÁJEMNÉHO

Majitelé domů mohou po České republice žádat úhradu škody, která jim vzniká regulovaným nájemným. Rozhodl o tom Ústavní soud. Podle soudkyně Ivany Janů je totiž právě stát kvůli nečinnosti parlamentu zodpovědný za škody vznikající majitelům domů.

Vlastníci domů dlouhou dobu tvrdí, že regulované nájemné je nízké, nepostačuje na opravy objektů a netvoří zisk. Kvůli tomu také směřovalo již více než tři tisíce stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Pokud by tento soud dal stížnostem za pravdu, mohla by se výše náhrady vyšplhat na více než 50 miliard korun. „Počet majitelů domů, kteří žaloby vůči České republice kvůli regulaci nájmů podají, by se mohl i pětinásobně zvýšit, tedy na zhruba 15 tisíc,“ míní místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.

ROZHODNOU OBECNÉ SOUDY

Kolik peněz mohou získat majitelé bytů s regulovaným nájmem, rozhodnou v příštích měsících obecné soudy. Ústavní soud v nejnovějším rozsudku sice upozornil, že stát je za škody odpovědný, neupřesnil ale další postup. Není například jasné, za jaké období a v jaké výši se budou majitelé domů moci domáhat peněz.

Základní otázka tedy zní, zda se majitelé domů mohou domáhat škody i zpětně. Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka by rozhodujícím datem měl být březen 2003, kdy přestal platit poslední právní předpis o nájemném. Vyloučit prý nelze ani to, že bude možné žádat i o škody před tímto datem, protože také v té době prý byly normy v rozporu s ústavou.

O náhrady by tak majitelé mohli žádat zhruba od roku 1991 či 1992, kdy se majetek vracel restituentům. Záležet bude podle Šimečka na interpretaci jednotlivých soudů.

MINISTERSTVO: NENÍ TO NÁVOD K ŽALOBÁM

Rezort odpovědný za bytovou politiku, tedy ministerstvo pro místní rozvoj, odmítá interpretovat výrok Ústavního soudu jako návod k žalobám vůči státu jako takovému. „Soud nenapadl regulaci nájemného, ale neústavní stav, kdy neexistovala právní norma. Tento stav skončil přijetím nového zákona o nájemném na konci letošního března,“ tvrdí ministr Radko Martínek.

Podle mluvčí ministerstva Radky Burkertové se ale dá čekat, že majitelé domů možnosti domáhat se úhrady škody soudní cestou využijí. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa očekává, že v nejbližší době budou obecné soudy řešit dokonce mnoho žalob o náhradu škody. Podle něj půjde jak o žaloby pronajímatelů proti nájemcům, tak majitelů domů proti státu. Soukromí vlastníci říkají, že kvůli regulaci přicházejí ročně o osm miliard korun.

NEJASNÉ DOPADY

Dopady rozhodnutí Ústavního soudu jsou zatím nejasné. „Teď je na obecných soudech, aby zaplnily mezeru v právu,“ řekl Spáčil. Soudy v podstatě musejí dovodit ze současných zákonů řešení pro situaci, kterou kvůli nečinnosti Poslanecké sněmovny právní norma neupravuje.

Budou to soudy, které již tento problém řeší, například Obvodní soud pro Prahu 7. Musí se přitom řídit názorem Ústavního soudu. Ani první rozhodnutí některého z obecných soudů však nemusí být definitivní a návodné, může se změnit při odvoláních a dalším řízení. Vždy také bude záležet na okolnostech konkrétního případu.

Jisté by snad mělo být jen to, že nájemníků by se stanovisko Ústavního soudu nemělo týkat. „Nájemníci se nemusí na základě dnešního rozhodnutí ničeho obávat, protože Ústavní soud řekl, že pokud majitelé chtějí vyšší nájemné, mají se obrátit na stát,“ řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček.