Z ochrany práv menšinových společníků firem se může stát účinný nástroj pro vydírání
V oblasti právní úpravy obchodních společností po rekodifikaci soukromého práva je zřetelná snaha ještě více posílit práva minoritních společníků. Koneckonců tento trend plně odpovídá i trendu unijnímu. Jenže v praxi vede k paradoxní situaci – rostoucí šikaně, které se dá jen těžko bránit.
Příkladem může být úprava hlasování o změně společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným, pokud je svěřena do kompetence valné hromady. Vedle toho valná hromada schvaluje i další rozhodnutí, jejichž důsledkem se mění obsah společenské smlouvy. Tyto změny valná hromada schvaluje dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. K tomu je však navenek nevinné doplnění – pokud se změnou společenské smlouvy zasahuje do práv a povinností všech společníků, je vyžadován souhlas všech společníků. Výklad tohoto ustanovení je stěžejní pro umožnění (nebo zabránění) šikanování majoritních společníků těmi menšinovými.
To, jak může být zmíněná úprava v praxi zneužita, si můžeme ukázat na příkladu zvýšení základního kapitálu. Je možné, že společnost s nízkým kapitálem může získat výhodnou zakázku, dotaci na svůj projekt nebo mít šanci na skvělou akvizici. To vše jsou případy, které zpravidla vyžadují, aby si část potřebných prostředků společnost zajistila z vlastního kapitálu. A protože historicky nemá většina společností vysoký základní kapitál (a nyní dokonce můžeme mít společnosti se základním kapitálem ve výši jedné koruny), je právě taková situace důvodem pro jeho nutné zvýšení.
Zákon pro tento případ stanoví přednostní právo stávajících společníků, aby převzali vkladovou povinnost (v poměru svých podílů), a tak si zajistili, že nedojde ke změně výše jejich podílu na společnosti. Pokud však některý ze společníků, zpravidla minoritní, vkladovou povinnost nepřevezme, může valná hromada rozhodnout, že ji převezme druhý společník nebo někdo třetí. Tím by ale došlo k takzvanému rozmělnění podílu minoritního společníka, který se přitom na zvýšení základního kapitálu nehodlá podílet.
Nadměrná ochrana Někteří autoři dovozují, že právě rozhodnutí o schválení toho, že vkladovou povinnost převezme druhý společník (a v důsledku posílí svůj podíl na společnosti), je přesně tím rozhodnutím valné hromady, v jehož důsledku se mění obsah společenské smlouvy a práva a povinnosti minoritního společníka (dochází ke snížení jeho podílu) – a v návaznosti na to tvrdí, že takové rozhodnutí by valná hromada musela schválit všemi hlasy společníků. Jistě vás hned napadne, jak snadno se dá při takovém přístupu majoritní společník vydírat – buď přistoupí na podmínky minoritního společníka a odkoupí například jeho podíl za nesmyslně vysokou cenu, nebo se smíří s tím, že o zakázku, dotaci či akvizici přijde.
Jsem přesvědčená, že popsaná interpretace je nepřípustně extenzivní. Minoritní společník je zákonem dostatečně chráněn tím, že je mu přiznáno zákonné přednostní právo na převzetí nové vkladové povinnosti při zvýšení základního kapitálu. Zákon však nemůže současně trestat majoritního společníka tím, že by dovolil, aby každé zvýšení základního kapitálu společnosti mohlo být blokováno rozmarem minoritního společníka. Zákon sice v obecné rovině stanoví pro společníky povinnost loajality ve vztahu ke společnosti, nicméně než se dopracujeme k výkladu, jak tuto povinnost chápat při hlasování na valné hromadě, uplyne ještě řada let.
Rychlejší je novela Šikanóznímu jednání minoritních společníků napomáhá též procesní úprava. Řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady je vyňato z občanského zákoníku a jako takzvané nesporné řízení upraveno novým zákonem o zvláštních řízeních soudních. Jak může být řízení, kde je společníkem napadána platnost rozhodnutí orgánu společnosti, nesporné, je asi na delší debatu. Rozhodující je, že zákon výslovně zakazuje, aby o podaném návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodl soud dříve, než po uplynutí tří měsíců od jeho podání. Ponechme stranou, že jen málo soudců by rozhodlo časněji. Nepochopitelné je, že zákon právě v otázkách, které by bylo nutné řešit v řádu dnů, ukládá soudcům odložit věc „k ledu“, dokud neuplynou požadované tři měsíce.
Jednou z cest, jak zabránit šikanování majoritních akcionářů při zvýšení základního kapitálu, je zákonná úprava, která upraví počet hlasů nutných pro schválení převzetí nové vkladové povinnosti jiným společníkem nebo třetí osobou poté, co některý ze společníků nevyužije svého přednostního práva k převzetí této vkladové povinnosti. To by znamenalo novelizaci zákona o obchodních korporacích. Druhou cestou je výklad zákona s akcentem na zmíněnou povinnost loajality společníka v rámci budoucí judikatury. Je nepochybné, že novelizace je rychlejší cestou. Teď jde jen o to, jestli se najde vůle změnit zákon ve prospěch majoritních společníků.
V otázkách, které je nutné řešit v řádu dnů, ukládá zákon soudcům odložit věc na tři měsíce „k ledu“.
O autorovi| advokátka, partnerka Rödl & Partner
